Od nepaměti platilo, že když vám zešednou vlasy, je to napořád. Když přijdete o pigment, neexistuje způsob, jak ho znovu získat. Ovšem výzkum, publikovaný v časopise Nature, napovídá, že tento proces nemusí být nezvratný. Za velmi specifických podmínek mohou šedé vlasy znovu získat svou původní barvu.
Kolik lidí vlastně šediví? A kdy to začíná?
Statistiky ukazují, že kolem 50. roku věku má přibližně polovina populace polovinu šedivých vlasů (dermatologové někdy mluví o „pravidle 50-50-50“). U Evropanů začíná šedivění v průměru kolem 34 let, u Asiatů kolem 39 let, u lidí afrického původu ještě o něco později. To ale neznamená, že je to pravidlo. Někdo najde první šedinu ve 22, jiný až po sedmdesátce. Proč?
Hlavní roli hraje genetika. Pokud si vaše máma barvila vlasy od 30 a táta byl na svoje šediny hrdý jako mladík, můžete si být skoro jisti, že na tom budete stejně. Na šedivění má vliv také oxidační stres (poškození buněk volnými radikály), chronický psychický stres, autoimunitní procesy, nedostatek některých mikronutrientů (např. vitamin B12), ale také životní styl, například kouření je na barvu vlasů totální zabiják: kuřáci mají 2,5x vyšší pravděpodobnost, že začnou šedivět už před třicítkou.
Pokud by pigmentové buňky zmizely, nové nikdo vypěstovat nedokáže a zůstali bychom šediví navždy. Pokud ovšem ztratily schopnost produkovat barvu, jedná se jen o způsob, jak je přimět produkovat barvu znovu. A to se právě, aspoň v laboratorních podmínkách, podařilo.
Z biologického hlediska nejde o „barvu vlasu“, ale o fungování melanocytových kmenových buněk ve vlasovém folikulu, které vytvářejí vlasové barvivo melanin. Jak člověk stárne, přestávají tyto buňky fungovat, což znamená, že se nevytváří žádná barva, a dorůstající vlasy jsou pak šedivé nebo bílé.
Nedávné studie zjistily, že problém nemusí být v tom, že by tyto buňky mizely, spíše přestávají správně fungovat. Což ale nemusí být konečná. V laboratorních podmínkách pozorovali odborníci, že melanocytové kmenové buňky začaly uvnitř vlasového folikulu putovat z místa na místo a obnovily tvorbu pigmentu.
To je zásadní rozdíl. Pokud by pigmentové buňky zmizely, nové nikdo vypěstovat nedokáže a zůstali bychom šediví navždy. Pokud ovšem ztratily schopnost produkovat barvu, jedná se jen o způsob, jak je přimět produkovat barvu znovu. A to se právě, aspoň v laboratorních podmínkách, podařilo.
Konec šedin? Ne tak rychle
Vlasové folikuly (obal vlasů) procházejí fázemi růstu, regrese a odpočinku. Během těchto fází musí kmenové buňky putovat ve folikulu na jiné místo, aby se obnovily a udržely si schopnost produkovat barvu. Pokud se přestanou pohybovat, je tento cyklus narušen a produkce barvy se zastaví. Pokud by se naopak podařilo hybnost obnovit, vrátila by se i původní schopnost.
Důležité ovšem je, že k těmto závěrům se došlo pouze v přísně kontrolovaných laboratorních podmínkách. Co to znamená pro ty, kteří si začali dělat naději? Nasazení v běžné praxi je věcí daleké budoucnosti, navíc značně nejisté. Na stárnutí má vliv mnoho různých faktorů, například genetika, stres, imunita, životní prostředí a spousta dalších. Znovu rozběhnout produkci vlasové barvy a zastavit šedivění tedy není žádný triviální úkol a nabarvit si hlavu je stále ještě daleko jednodušší a dostupnější.
Co nám to říká o stárnutí?
Mnoho viditelných změn lidského těla přičítáme nevyhnutelné degradaci těla, přitom mohou být důsledkem řady funkčních změn, nemusí se vždy jednat o nezvratné poškození organismu. V některých případech byl jako příčina šedivění identifikován stres a některé výzkumy napovídaly, že pokud se přestaneme stresovat, pigment se může vrátit. Nový výzkum, který zkoumal pohyb kmenových buněk ve folikulech, je toho zářným příkladem.
Šedivé vlasy jsou dnes symbolem vyzrálé dospělosti, ovšem pro budoucnost musíme počítat s tím, že tomu tak nemusí být napořád. Pro biologické poznatky i pro život samotný platí, že změna je život, a to, co platilo za neměnný fakt, se může velmi rychle změnit. Změna je prostě život a i v případě stárnutí to nemusí být vždy k horšímu.
