„Máte nádor.“ Asi nejobávanější slova, která vám může lékař sdělit. Na šok, který po sdělení diagnózy automaticky přichází, lidé reagují různě. Strach, vztek, záchvaty paniky, deprese a úzkost. To všechno jsou běžné reakce, ke kterým se často přidávají pocity beznaděje a obav: Co se mnou bude?
Onkologičtí pacienti se často ocitají v situaci, kdy nevědí, co s nimi bude, protože prognózy bývají velmi nejisté. Přitom pro úspěšné zvládání léčby je udržení alespoň základního duševního zdraví naprosto zásadní, protože tělo ztrácí energii a pacienti motivaci. Emoční nevyrovnanost je jedním ze základních signálů nízké kvality života a je prokázáno, že takoví pacienti reagují na léčbu hůře.
Využití psychedelik v medicíně zkoumali vědci už dávno, válka proti drogám v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století ovšem na dlouhou dobu veškeré oficiální pokusy zarazila. V rámci vojenských výzkumů sice probíhaly pokusy, při kterých se zkoumaly účinky (viz slavné video Československé lidové armády z šedesátých let), první oficiální povolení pro vědecké využití psychedelik v rámci léčby nádorových onemocnění získala americká Johns Hopkins University až v roce 2000. V roce 2006 pak publikovala první studii o pozitivním vlivu psilocybinu v terapii a od té doby byly zveřejněny desítky prací, přinášejících důkazy o dlouhodobém pozitivním vlivu na pacienty v nejrůznějších fázích nemoci.
Jednou z nich je i výzkumná studie o psychologické pomoci onkologickým pacientům s těžkou klinickou depresí. Výsledky dokazují, že už jedna jediná dávka psilocybinu (účinné látky v lysohlávkách) má zcela zásadní účinek. U padesáti procent zkoumaných pacientů se snížila míra deprese, 43 % pak pocítilo snížení úzkostlivých stavů. Výsledky výzkumu publikoval magazín Cancer.
Vedoucím studie je lékař Manish Agrawal z Marylandské univerzity. Jeho tým zkoumal skupinu třiceti onkologických pacientů s těžkou formou deprese. Někteří z nich měli léčitelnou, jiní neléčitelnou formu rakoviny. Průměrný věk byl 57,5 roku, skupinu tvořilo 11 mužů a 19 žen. Během průběhu studie 2 pacienti zemřeli, čímž se finální počet snížil na 28.
Všichni absolvovali důkladnou přípravu ve formě psychoterapeutických sezení, ve kterých jim bylo vysvětleno, co je čeká a jak mají psychedelický zážitek pojímat. Některá sezení byla skupinová, některá individuální. Následně dostal každý z pacientů jednu dávku 25 mg psilocybinu. Samotná aplikace probíhala v bezpečném prostředí, za dohledu odborníků a trvala šest až sedm hodin. Během následujících osmí týdnů následovala série osmi vyhodnocujících sezení. Výzkumníci dále sledovali mentální stav pacientů a pacientek během 24 měsíců.
Vedle psychické úlevy si někteří pacienti všimli i změn v běžném životě. Snížila se spotřeba alkoholu, zlepšila se kvalita spánku. Část pacientů mluvila o „mystickém zážitku“, „smíření“ a nalezení „hlubšího smyslu“. Pro většinu z nich to znamenalo jediné: méně strachu, lepší kvalita života, lepší tělesný stav, lepší reakce na léčbu.
Během doby trvání studie nebyl ani jeden z účastníků hospitalizován kvůli depresi. Po dvou měsících vykazovalo 25 z 28 přeživších pacientů výrazné snížení míry deprese a 54 % pacientů bylo bez depresí i po dvou letech. Polovina pacientů se dostala do remise, jiní potřebovali druhý cyklus. Přesto ale nikdo z účastníků nebyl po dobu dvou let hospitalizován kvůli depresi a většina nepoužívala další psychiatrické léky.
Tři pacienti následně podstoupili druhé kolo psylocybinové terapie. Zajímavé je, že vedle psychické úlevy si někteří pacienti všimli i změn v běžném životě. Snížila se spotřeba alkoholu, zlepšila se kvalita spánku, pacienti mluvili o větší otevřenosti a schopnosti přijmout svoji situaci. Část z nich mluvila (podobně jako spousta uživatelů psychedelik) o „mystickém zážitku“, „smíření“ a nalezení „hlubšího smyslu“. Ať už byl ale princip účinku jakýkoliv, pro většinu pacientu to znamenalo jediné: méně strachu, lepší kvalita života, lepší tělesný stav. A jelikož psychika ovlivňuje pozitivně účinek léčby, tak se dá tvrdit, že došlo i k prodloužení života.
Psilocybin není všelék, ale pomáhá
Studie je jednou z dlouhé řady vědeckých prací, které tvrdí, že psilocybin může mít dlouhodobý přinos duševnímu zdraví. Je však třeba dodat i střízlivý pohled. Studie zatím probíhají na malých vzorcích a často bez kontrolní skupiny. Nevíme tedy s jistotou, zda je efekt způsoben přímo psilocybinem, psychoterapií, nebo přirozeným vývojem onemocnění. Někteří lidé mohou mít i negativní zkušenost – pocity strachu, halucinace, ztrátu kontroly, proto by se měl psilocybin podávat pouze v regulovaném prostředí a pod odborným dohledem.
Na druhé straně i skeptici přiznávají, že masívní výsledky nelze prostě ignorovat. Pokud se potvrdí ve větších studiích, může se psilocybin stát standardní součástí onkologické péče. A nejen jí – výzkumy zkoumají jeho účinnost i u rezistentní deprese, posttraumatické stresové poruchy či závislostí.
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) dokonce udělil psilocybinu označení Breakthrough Therapy, tedy „průlomová terapie“, čímž otevírá cestu k jeho urychlenému schválení pro léčebné použití. Psilocibyn ovšem určitě není zázračný lék, ale pouze prostředek, který dokáže poskytnut úlevu tam, kde běžná medicína zatím selhává. Jeho nasazení by pak podpořilo filozofii léčby, kdy se lékaři snaží nejen nádorové onemocnění porazit, ale jeho pacientům výrazně zlepšit kvalitu života.
Reklama
foto: Midjourney / Zdeněk Strnad
