Kašel, ucpané dýchací cesty, horečka, bolesti v krku… nachlazení a chřipka jsou choroby, které nás během našich životů trápí asi tak nejčastěji, a ještě ke všemu se s nimi nedá v podstatě nic dělat. Ne nadarmo se ostatně říká, že neléčená rýma trvá sedm dnů, zatímco ta léčená týden.
Situaci alespoň trochu zlepšil příchod sprejů, které dokážou rychle a efektivně uvolnit nos od hlenu. Zabírají nesrovnatelně lépe než klasické kapky, jenže mají i své nevýhody – mj. je poměrně snadné si na nich vypěstovat závislost. Jednoho dne tak zjistíte, že si je více či méně pravidelně aplikujete už i v době, kdy nemocní nejste, což může lehce vést k poškození vaši nosní sliznice.
Mnoho jedinců se proto raději uchyluje k přírodním alternativám a zkouší bylinky, leckdy cizokrajné. V této souvislosti průběžně dostávám dotazy, jak mírníme příznaky chřipky a nachlazení tady v Amazonii, resp. v Peru jako takovém, a co si myslím o vybraných preparátech dostupných i v České republice.
V obecné rovině lze uvést, že podle šamanů zdejší rostliny fungují nejlépe tehdy, jsou-li čerstvé. Postupem času totiž ztrácejí svou sílu. Jinými slovy, měly by být zpracovány a zkonzumovány co možná nejdříve po sběru.
To přirozeně znamená, že ani z nich vyrobené tabletky, sirupy apod. nemohou být tak účinné jako remedium (lektvar) namíchané přímo v pralese. Navíc ceny takovýchto doplňků stravy na českém trhu jsou obvykle přehnaně vysoké a nabízí se tak otázka, zda vážně odpovídají kvalitě. Určitým vodítkem mohou být recenze na internetu, ale i ty je třeba brát s rezervou.
Lékárna světa
O Amazonii se leckdy – zcela oprávněně – mluví a píše coby o lékárně světa. Nutno ovšem podotknout, že velice zajímavé rostliny naleznete i v jiných částech Peru, typicky v horách. V různých lokalitách tedy máte k dispozici různé možnosti jak se kurýrovat, aniž byste nutně museli hned začít polykat prášky. Například?
Piper aduncum, „matico“, má vynikající protizánětlivé vlastnosti, díky nimž zmírňuje příznaky respiračních onemocnění, jako je kašel a bolest v krku. Dělá se z něj nápoj podobný maté, eventuálně kloktadlo.
S bolestmi krku zatočí i „wira-wira“ (Achyrocline satureioides). Kromě toho zabírá proti kašli, zejména tomu suchému a dráždivému. Obvykle se s ní setkáte ve formě nálevu, odvaru či extraktu.
Aloisie citronová (Aloysia citriodora) roste vysoko v Andách, kde místním obyvatelům již po staletí pomáhá odstraňovat jejich zdravotní neduhy. Má antimikrobiální účinky a je rovněž považována za přírodní sedativum.
V regionu Loreto se vyskytuje „chanca piedra“ (Phyllanthus niruri), obsahující alkaloidy, kyselinu linolenovou, fenolové sloučeniny, ligniny a flavonoidy, tedy sloučeniny posilující lidský imunitní systém. Hodí se zejména na infekce močových cest, které s oblibou útočí právě po prodělané chřipce, kdy je náš organismus oslaben.
Za zmínku nepochybně stojí i „camu-camu“. Tyto plody keře Myrciaria dubia patří mezi vůbec nejbohatší zdroje vitamínu C. Často se z nich připravuje výtečné refresco, nealkoholický a nesycený nápoj. Prodávají se na každém druhém rohu a v přepočtu stojí doslova pár korun.
Řemdihák plstnatý (Uncaria tomentosa), „uña de gato“, mj. snižuje horečky a tlumí kašel. Jde o popínavý keř, který je rozšířený v celé Amazonii a dosahuje délky až 30 metrů. Jeho kořeny, listy, kůra a květy jsou bohaté na užitečné alkaloidy a flavonoidy.
Mocnou zbraň proti chřipce představuje rovněž kostus nádherný (Costus speciosus), „caña agria“. Ten tělu dodává steroidy, fenoly a triterpeny s vysokým protizánětlivým efektem. Ocení ho i jedinci trpící zánětem spojivek.
Hodně z nás si produkty z peruánských rostlin jednoduše objedná z nějakého specializovaného e-shopu a následně začne užívat. Takový postup však rozhodně nelze nikomu doporučit a to už jen proto, že i v tomto segmentu trhu se pohybuje nemálo podvodníků.
Pod názvem „muña“ se ukrývá přibližně 12 druhů, patřících do několika rodů rostlin z čeledi hluchavkovitých. Jejich listy a květy slouží mj. jako bronchodilatátor, což znamená, že otevírají (rozšiřují) dýchací cesty.
Mentol a oregano
Pro úplnost zmiňme, že Peruánci se rozhodně nijak nebrání ani používání mnohem méně exotických rostlin, jako je třeba eukalyptus. Tento aromatický strom či keř z čeledi Myrtaceae se konzumuje ve formě nálevů (stačí ponořit dva listy do šálku velmi horké vody, nechat chvíli louhovat a pak vypít) a také vaporizuje – tzn., vdechujete výpary na vzdálenost kratší jednoho metru).
Máta pak usnadňuje dýchání a vylučování hlenu z plic. V peruánské Amazonii u sebe skoro všichni nosí VapoRub, mentolovou mast, která se vtírá do nosu. Není však špatná ani na bolesti svalů. Další výhodou je, že ji koupíte nejen v lékárnách, ale i na spoustě jiných míst.
Tento výčet je možné doplnit i o zázvor, heřmánek či bez. Zejména zázvorový čaj se tu těší značné popularitě, přičemž se do něj přidávají ingredience jako citrón, kurkuma, potažmo pomeranč.
Z koření je oblíbené hlavně oregano, které do země svého času přivezli Španělé, a dnes ho doporučuje i peruánské Ministerstvo zdraví. „Oregano má tolik zdravotních výhod, že by mělo být v kuchyni vždy přítomno,“ tvrdí.
S nákupem raději opatrně
Hodně z nás si produkty z peruánských rostlin jednoduše objedná z nějakého specializovaného e-shopu a následně začne užívat. Takový postup však rozhodně nelze nikomu doporučit a to už jen proto, že i v tomto segmentu trhu se pohybuje nemálo podvodníků.
Reklama
Napálení zákazníci si pak stěžují třeba na nedostatečnou kvalitu bylin, kdy tyto jsou špatně zpracované (v balení se nachází hlína, eventuálně jiné nečistoty). Problematické je i již zmíněné „přestřelování“ cen, kdy nějaký výrobek je ve jménu marketingu opěvován jako naprostý zázrak přírody, což ovšem neodpovídá realitě.
Stejně tak existují prodejci, kteří otevřeně lžou o přesném původu zboží, nebo si jím dokonce sami nejsou úplně jisti. Prochází jim to zejména proto, že většina lidí se o tyto věci nijak moc nezajímá – minimálně dokud se něco závažného nestane.
V Česku je známá např. kauza Petra Chobota. Ten v roce 2001 na jednom ze svých seminářů podával odvar z bylinek údajně dovezených z Brazílie, po jehož vypití více než 30 osob skončilo v nemocnicích s otravou skopolaminem. Chobot se bránil tím, že suroviny mu namíchali peruánští indiáni a že se držel původní receptury.
Městský soud v Praze ho nicméně později neposlal do vězení, ale nařídil mu místo toho ochrannou ústavní psychiatrickou léčbu. Odborníci totiž dospěli k závěru, že tento samozvaný šaman trpí schizoidní poruchou osobnosti, a v době činu nebyl příčetný (tudíž ani trestně zodpovědný).
Chcete-li se podobně nepříjemnému zážitku vyhnout, raději se tedy nejprve poraďte s někým, kdo se v dané oblasti opravdu dobře orientuje, a pro jistotu rovněž se svými ošetřujícími lékaři.
