Globální oteplování má kromě jiného na svědomí také změny v aktivitě a životě klíšťat. To platí i pro území Česka, kde výzkum klíšťat patří mezi světovou špičku. (Nejen) v reakci na tuto rychle se měnící situaci vyvinulo několik významných českých vědeckých institucí praktický počin – aplikaci Klíšťapka, která se před několika týdny dočkala nové vylepšené verze a kterou si může do svého mobilního zařízení stáhnout úplně každý. Klíšťapka vědcům umožňuje sdílet výsledky jejich poznávání s širokou veřejností, která je může aktivně využívat.
Změny klimatu mění aktivitu klíšťat
Aplikace je nově rozšířena o data z let 2023 a 2024. Celkem bylo analyzováno přes 67 tisíc klíšťat, odchycených v lesích po celém Česku. „Při vlajkování jsme během čtyř let urazili přes 46 tisíc kilometrů, což je více než obvod Země,“ uvádí doc. Ing. Zdeněk Vacek, Ph. D., z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze, vedoucí vědeckého týmu a hlavní řešitel projektu Klíšťapka. Zmiňované „vlajkování“ je označení metody sběru klíšťat, spočívající v odchytu parazitů na kus bílé látky s hustým delším vlasem (jako je třeba technický flanel). Ten je uchycený na tyčce (připomíná vlajku) a vláčený po vrcholcích nízké vegetace.
Reklama
Vlivem klimatických změn se jednak zvyšuje počet klíšťat, přenášejících nákazu lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou, a jednak dochází k prodlužování klíštěcí aktivity během roku. „Výsledky našich praktických průzkumů ukazují výrazný nárůst početnosti klíšťat – v roce 2024 jsme zaznamenali o 75 % více jedinců než v roce 2021,“ informuje docent Vacek. To v praxi znamená, že nákaza hrozí od více klíšťat po delší dobu, než tomu bylo kdy dříve. „Klíšťata jsou aktivní prakticky po celý rok. Například na začátku května 2025 už jejich aktivita výrazně přesáhla maximum, které jsme zaznamenali v roce 2024,“ vysvětluje vědec. V Česku se navíc objevují jiné, nepůvodní druhy a šíří se více infekcí.
Vylepšená verze sleduje i městskou zeleň
Při predikci klíštěcí aktivity se vývojáři nové verze aplikace podrobně zaměřili na druhové složení porostů, charakter stanovišť, sezónní dynamiku výskytu a počasí. Sledování se navíc rozšířilo i na městskou zeleň ve všech krajských městech. Původní verze se zaměřovala výlučně na údaje o aktuální aktivitě a infikovanosti klíšťat v lesních porostech. Se získáváním informací, týkajících se výskytu parazitů v městské zeleni, významně pomohlo sloučení s projektem „Klíšťata ve městě“, jehož hlavním řešitelem je doktor Václav Hönig z Biologického centra Akademie věd ČR.
Spoluřešitelka projektu, doktorka Kateřina Kybicová ze Státního zdravotního ústavu, uvádí, že díky spojení projektů se v Klíšťapce rozšířila i paleta bakterií, o jejichž infikovanosti na „městských“ klíšťatech nyní může vypovídat. Kromě borelií tak upozorňuje na původce závažných onemocnění, jako jsou anaplasmóza, rickettsióza, neoehrlichióza či návratná horečka. „V dalších letech budeme pracovat na rozšíření dat o další infekce přenášené klíšťaty, jako jsou klíšťová encefalitida, tularemie či Q horečka, a také o analýzu klíšťat z městských parků dalších menších měst,“ doplňuje.
Zapojit se můžete i vy
Projekt Klíšťapka je projektem typu Citizen Science – věda pro veřejnost nebo věda pro lidi, lidé pro vědu. To v praxi znamená nejen to, že je skrze ni veřejnosti předáváno vědecké poznání, ale i fakt, že se na jejím utváření mohou lidé aktivně podílet.
Díky spojení projektů Klíšťapka a Klíšťata ve městě se tedy do hlášení o aktivitě klíšťat může zapojit i široká veřejnost. Jak nalezená, tak i přisátá klíšťata lze nahlásit skrze portál Klíšťata ve městě, a to nejen formou zaznamenání příslušných dat, ale dokonce i nahráním fotografie konkrétního parazita. „Všechny záznamy nahlášených klíšťat se posléze zobrazí na mapě,“ vysvětluje docent Pavel Švec z Vysoké školy báňské (VŠB) v Ostravě.
Cílem této souhrnné aktivity je vytvořit jednotný a srozumitelný nástroj, který na základě výzkumných dat a matematických modelů dokáže veřejnosti zprostředkovat informace o aktuálních rizicích. I proto je nová verze mobilní aplikace Klíšťapka dostupná ke stažení jak pro OS Android, tak i pro iOS, dostupný z Apple Store. „Zajímavostí je unikátní řešení, v jehož rámci aplikace kombinuje dva výzkumné datasety,“ říká docent Jan Bartoška, spoluřešitel projektu z Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze.
Vlajkování stanovišť. (foto: archiv ČZU)
„Aplikace pro OS Android i iOS totiž pracují se stejným databázovým serverem, z něhož načítají nejen statická data o rizicích ze strany klíšťat v městských parcích, ale také data pro dynamický výpočet rizik ze strany klíšťat v lesních porostech se zahrnutím aktuálního počasí,“ upřesňuje s tím, že jde o výsledek dlouholetého výzkumu a spolupráce všech významných českých vědeckých institucí, které se na vývoji Klíšťapky a její nové verze podílejí.
Konkrétně jde tedy o Lesy České republiky, Fakultu lesnickou a dřevařskou a Provozně ekonomickou fakultu České zemědělské univerzity v Praze, o Státní zdravotní ústav, VŠB – Technickou univerzitu Ostrava, Parazitologický ústav Biologického centra Akademie věd ČR, Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti a Českou lesnickou společnost.
Sečteno a podtrženo
Všechny tyto instituce takto skrze moderní technologie významně podporují veřejné zdraví a osvětu ohledně toho, kterak se na jeho ochraně můžeme sami podílet. Co to pro vás, sečteno podtrženo, znamená? Že si do mobilu stáhnete aplikaci, díky které můžete sledovat, jak jsou na tom klíšťata ve vašem okolí nebo tam, kam se chystáte na výlet či dovolenou. A k tomu můžete ještě nahlásit, když nějakého takového parazita potkáte, nebo dokonce najdete na sobě přisátého. Kromě hlášení ho můžete i vyfotit a to všechno předat dál přes portál Klíšťata ve městě. Jaký bude výsledek? Informace se propíší do mapy a vy se tak přičiníte o to, že aplikace bude žít a pomáhat dál.
