Není žádným tajemstvím, že v řadě exotických zemí se lidé stravují mnohem zdravěji než Češi. Mezi hlavní důvody patří fakt, že konzumují více zeleniny a ovoce, které je navíc super čerstvé a kvalitní – obvykle ho nakupujete na tržištích od drobných pěstitelů, nikoliv někde v supermarketech.
Ukázkovým příkladem může být tradiční africká dieta, o níž se přitom vědci v minulosti příliš nezajímali. Jak vysvětlil specialista na infekční choroby Quirijn de Mast z Radboud University Medical Center v Nizozemsku, předchozí výzkum se zaměřoval především na Středomoří a Japonsko, které je mj. známo tím, že se v něm lidé dožívají vysokého věku (střední délka života k roku 2016 tam činila 83,6 let).
„Z tradičních afrických stravovacích návyků se však lze hodně naučit stejně tak, zvláště nyní, kdy se životní styl v mnoha afrických regionech rychle mění a přibývá chorob, způsobených právě životním stylem,“ dodal.
Zatočí se záněty
Jedna z nedávných zajímavých studií byla provedená na 77 zdravých mužích z městských i venkovských částí severní Tanzanie. Někteří z nich jedli převážně tradiční pokrmy, zatímco jiní preferovali ty západní, přičemž v rámci tohoto experimentu si své oblíbené pochutiny na nějaký čas vyměnili.
Z výsledků ne zcela překvapivě plyne, že přechod od klobás, bílého chleba, hranolek s kečupem apod. k ovoci, fermentovaným potravinám, zelenině a celozrnným produktům „naboostoval“ imunitní systém a zvýšil počet protizánětlivých reakcí.
Např. pravidelné popíjení kvašeného nápoje zvaného mbege, který se vyrábí z banánů a prosa, už po jednom týdnu pozitivně ovlivnilo aktivaci neutrofilů (buňky pomáhající bojovat proti infekcím) i chemické odpovědi na různé houbové patogeny.
Alkoholické tanzanské mbege má specifickou chuť i účinky :D
Badatele však překvapilo především zjištění, že tyto změny byly ve vzorcích krve detekovatelné ještě o čtyři týdny později, což znamená, že k nim nejenže došlo rychle, ale navíc mohou mít dlouhodobý charakter.
„Naše studie zdůrazňuje přínosy tradičních potravinových produktů pro záněty a metabolické procesy v těle. Zároveň ukazuje, jak škodlivá může být nezdravá západní strava,“ komentoval to de Mast.
Jídelníček podle obyvatel Amazonie
Je tedy zřejmé, že průměrná délka života by neměla být hlavním kritériem při posuzování toho, zda nějaké gastronomické návyky mají či naopak nemají benefity pro lidský organismus. To mohou ostatně leckdy potvrdit i čistě subjektivní zkušenosti.
Osobně dlouhodobě pobývám v peruánské Amazonii, kde se rovněž vaří o hodně jinak než v západních zemích, tudíž jsem měl možnost tyto odlišné přístupy ke stravování porovnat – a „pralesní kuchyni“ považuji za jednoznačně lepší.
K místním specifikům se řadí např. používání banánů jako přílohy. Konkrétně jde o maduros, tedy zeleninové banány, které se připravují téměř všemi myslitelnými způsoby – praží se na pánvi, grilují, pečou atp.
Stejně tak se z nich dělají různé kaše, nebo třeba tacachos, což je v podstatě variace na naše kulaté knedlíky. Často se jimi nahrazuje právě bílé pečivo (opečené chutnají tak trochu jako topinky), kdy si je můžete udělat k snídani se sýrem, doplnit jimi míchaná vajíčka, rozdrtit je a promíchat s konzervovaným tuňákem a nadrobno pokrájenou syrovou cibulkou atd.
První pozitivní změny se dostavily už po 4 dnech, kdy jsem se cítil po všech stránkách lépe a zbavil se určitých zažívacích potíží. Vlastní ceremonie pak proběhla naprosto bez problémů a neměl jsem při ní žádné bolesti ani nevolnosti, což pro mě bylo dalším důkazem toho, že amazonští šamani skutečně vědí, co dělají.
Jelikož zdejší obyvatelé nemají peněz nazbyt, pokrmy obvykle obsahují jen málo masa. To se ale kompenzuje množstvím zeleniny a také servírováním dvou různých příloh (typicky rýže s nudlemi, rýže s bramborami apod.). Výsledná porce tak rozhodně není malá.
Jednoznačně nejvíc se konzumují sladkovodní ryby, které jsou velice dostupné, a kuřecí či slepičí maso. Vepřové, hovězí, krutí, kajmaní… jen výjimečně, při různých mimořádných příležitostech typu oslava narozeni či Nového roku.
K jídlu se nejčastěji podávají refresca – nesycené (někdy i neslazené) nápoje z místního ovoce. Populární je třeba refresco z camu-camu, keře, jehož plody jsou mimochodem považovány za vůbec nejvydatnější přírodní zdroj vitamínu C.
Když se řekne šamanská dieta
Samostatnou kapitolu představují speciální diety, které se zde v Amazonii drží před nějakou ceremonií (typicky s ayahuascou). Ty jsou bohužel v českých podmínkách nereplikovatelné, neboť jejich důležitou součástí je i detoxikace těla tzv. remediemi z místních léčivých rostlin. Kromě toho by na ně ideálně měl dohlížet šaman a průběžně je dle potřeby upravovat.
Základem každopádně je, že po dobu několika týdnů nepožíváte žádný alkohol ani vepřové maso. Vyhýbáte se rovněž všem kyselým, mastným či zbytečně slaným pokrmům. Já jedl především ovocné saláty s jogurtem či medem, syrovou i vařenou zeleninu, plody moře, ryby, rýži, yucu, camotes (sladké brambory) či těstoviny. Kuřecí jsem v některé dny směl a v jiné nikoliv.
První pozitivní změny se dostavily už po 4 dnech, kdy jsem se cítil po všech stránkách lépe a zbavil se určitých zažívacích potíží. Vlastní ceremonie pak proběhla naprosto bez problémů a neměl jsem při ní žádné bolesti ani nevolnosti, což pro mě bylo dalším důkazem toho, že amazonští šamani skutečně vědí, co dělají.
Ostatně, studie provedená v roce 2017 odhalila, že příslušníci kmene Tsimane, žijícího v pralesech Bolívie, mají nejzdravější srdce na světě. Dodatečně navíc vyšlo najevo, že jejich mozky během stárnutí atrofují mnohem pomaleji než mozky obyvatel USA či Evropy, což značně snižuje riziko vzniku demence či kognitivních poruch.
„Náš sedavý životní styl a strava bohatá na cukry a tuky mohou urychlovat ztrátu mozkové tkáně s věkem a činit nás zranitelnějšími vůči nemocem, jako je Alzheimerova choroba,“ komentoval to antropolog Hillard Kaplan z Chapman University, podle nějž nám tito indiáni jasně ukazují, že mozek může stárnout i zdravě.
Yanomamiové, rozšíření zejména na hranici mezi Venezuelou a Brazílií, pak pro změnu neznají hypertenzi – jejich krevní tlak zůstává v podstatě stále stejný, s přibývajícím věkem se nezvyšuje.
„Myšlenka, že stoupající krevní tlak je důsledkem stárnutí, je v kardiologii široce rozšířená, ale naše zjištění představují další doklad toho, že zvýšení krevního tlaku může být spíše důsledkem západní stravy a životního stylu než stárnutím samotným,“ řekl k tomu epidemiolog Noel Mueller z Bloomberg School of Public Health.
Yanomamiové jsou přitom lovci a sběrači. Jejich jídelníček je velice bohatý na ovoce a vlákninu, nicméně chudý na sůl a tuky. Pravděpodobně i proto je téměř netrápí ani obezita nebo ateroskleróza.
Všechna tato zjištění podporují názor, že rozumná vyvážená strava má větší přínosy než extrémy typu „musím mít bůček či steak na talíři každý den“, nebo „žádné maso nejím a živočišné výrobky jakbysmet“. Afričtí a amazonští indiáni rozhodně nejsou přesvědčení vegetariáni, nicméně s pojídáním masa to současně zbytečně nepřehánějí a obvykle ho upravují jinak než my. Proto se od nich můžeme hodně naučit, aniž bychom se museli zbytečně moc omezovat.
Reklama
