Kostní výrůstek, tvořící se na spodní straně patní kosti (latinsky calcaneus), umí pořádně znepříjemnit život – vytváří jej spojující se usazeniny vápníku, vznikající důsledkem zánětlivých stavů. Jde o patní ostruhu, která se často rozvíjí jako odpověď na chronický zánět kolující tělem nebo na přetěžování vazu plantární fascie – vazivového pruhu na spodní straně chodidla, který spojuje patu s prsty.
Věk, záněty i špatná obuv
Typicky se patní ostruhy vyvíjejí v důsledku chronického dlouhodobého namáhání vazů a svalů chodidla – stres, jemuž jsou vystavovány, může pramenit z běhání, skákání nebo dlouhého stání, roli hraje také nadváha či obezita. „Nohy jsou v moderní době jednou z nejvíce namáhaných částí těla a vlivem faktorů jako plochá noha, nadváha, nevhodné stání dochází k mikrotrhlinkám v tkáni, kdy vlivem nedostatečného hojení a přetrvávajícího zánětu spojeného s bolestí pak dochází ke vzniku ostruhy,“ rozvádí MUDr. David Frej z Centra funkční a holistické medicíny v Praze.
Mezi další rizikové faktory patří stárnutí. „S věkem se snižuje podélná klenba, tím se noha natahuje a vzniká vyšší napětí a iritace při úponu plantární fascie, která není moc elastická,“ vysvětluje MUDr. Radek Černý, podiatr ze Žďáru nad Sázavou.
Reklama
Pravděpodobnost rozvoje tohoto defektu podporují také zánětlivá onemocnění včetně osteoartritidy, revmatoidní artritidy a dny. Vliv mohou mít rovněž boty, které nesedí nebo neposkytují dostatečnou podporu/odpružení – mohou tak přispět k rozvoji traumatu, stresu a patní ostruhy.
Bezbolestná ostruha? Ano, může za to zánět
Paradox je, že většina patních ostruh nebolí a v podstatě nezpůsobují žádné nepohodlí – řada lidí zjistí, že má ostruhu, až po rentgenovém vyšetření, provedeném kvůli jinému problému. Bolest, která je s ostruhou spojována, ve skutečnosti pramení ze zánětu měkkých tkání sousedících s patní ostruhou. Výjimkou, kdy skutečně bolí ostruha, je situace, kdy dojde k jejímu zlomení – to se ovšem děje jen zřídka.
Vznik ostruhy je vlastně jen výsledkem zánětlivého procesu, známého jako tvorba jizevnaté tkáně (odborně fibróza) – jde o to, že tělo se snaží vyléčit poraněnou oblast tvorbou jizevnaté tkáně, a pokud se to nepodaří, začne ve snaze dokončit proces hojení produkovat vápník – ten se však pospojuje a vytvoří ostruhu.
Čím je bolest spojovaná s ostruhou typická? Nejčastěji se projevuje přímo pod patou a nejvíce při stání, chůzi nebo po odpočinku. Bývá popisována jako ostrá, bodavá. „Typické jsou takzvané startovací bolesti, zvláště po ránu. Jednou ze známek chronického zánětu je otok. Když není noha zatěžovaná, je v relaxovaném postavení přes noc, úpon fascie oteče a pak při prvním stoupnutí to velmi bolí,“ popisuje MUDr. Černý.
Chirurgické řešení přichází na řadu vzácně, jen tehdy, kdy jiná léčba selhává.
V některých případech může vystřelovat i do jiných částí chodidla, typicky do klenby nebo bříška. Oblast paty s ostruhou může otéct, zarudnout a hřát, může také dojít k potížím s pohybem chodidla, a dokonce i kotníku.
Pro potvrzení je potřeba rentgen nebo MRI
Při podezření na patní ostruhu oslovte nejprve svého praktika, který vás posléze může odeslat za příslušným specialistou, v tomto případě za ortopedem. Během diagnostiky lékař hodnotí chování chodidla ve stoji, při chůzi, hledá známky zánětu nebo otoku. Pro kontrolu citlivosti a bolestivosti může na různé oblasti chodidla vyvíjet tlak nebo otestovat rozsah pohybu v kotníku, sílu svalstva a celkovou flexibilitu. Pro potvrzení diagnózy patní ostruhy je potřeba vyšetření typu rentgenu, ultrazvuku nebo MRI.
Vhodná léčba se odvíjí od příčiny vzniku
Zlomená ostruha se léčí podobně jako běžná zlomenina. Jinak je zásadní odpočívat a vyhýbat se činnostem, zhoršujícím bolest (často je to běžná chůze, bohužel). V tom může pomoci i aplikace ledu nebo tejpování, protahování a posilování, celková mobilizace chodidla – se vším se můžete seznámit na rehabilitaci, kterou může předepsat ošetřující lékař. Účinnost jakýchkoliv cviků je totiž do velké míry dána správnou technikou provedení a vhodným zatížením, s čímž musí pomoci vyškolený nebo vystudovaný profesionál/terapeut.
Hojení stimuluje rázová vlna; stres vyvíjený pohybem mohou snížit ortopedické vložky do bot, které navíc poskytnou kvalitní oporu a podporu při chůzi; podobně mohou posloužit i různé dlahy a další ortopedické pomůcky. Při silné bolesti a zánětu se aplikují injekce s kortikosteroidy.
Léčba šitá na míru obvykle kombinuje několik procedur, jejím cílem je zmírnit bolest a zánět a posloužit jako prevence rozvoje případných dalších problémů. Důležité je nastavená opatření dodržovat i poté, co potíže odezní – prevence je totiž nejlepší ochrana před rizikem opakujících se problémů v budoucnu.
Chirurgické řešení přichází na řadu vzácně, jen tehdy, kdy jiná léčba selhává – naštěstí platí, že pokud je konzervativní léčba aplikována včas, vyžaduje chirurgický zásah méně než jedno procento případů. Z toho ale vyplývá, jak důležité je potíže nepřehlížet a začít je řešit včas.
