„Sto let života je málo,“ říká americký milionář Bryan Johnson v kontroverzním dokumentu na Netflixu Don't Die: The Man Who Wants to Live Forever (Neumírej: Muž, který chce žít věčně). Johnson netvrdí, že smrt lze zcela obelstít (alespoň zatím ne). Dělá ale všechno pro to, aby ji co nejvíc oddálil. Denně polyká desítky pilulek. „Každá z nich má svůj účel – od ochrany proti volným radikálům po podporu regenerace DNA,“ vysvětluje. Jeho přístup zahrnuje genetickou terapii, přísnou dietu, pravidelný spánek, cvičení i kontroverzní procedury, jako jsou transfúze plazmy od vlastního syna.
Nad některými jeho kroky vrtí odborníci hlavou a mají ho za pokusné morče, co na sobě experimentuje. U jiných postupů je vědecky prokázáno, že stárnutí skutečně zpomalují, například jeho velmi striktní a pestrá strava.
Podle Miloslava Šindeláře, spoluzakladatele Institutu moderní výživy a nutričního terapeuta, studie opravdu ukazují, že vhodná strava a pestrý jídelníček nám pomáhá dožít se vyššího věku – konkrétně podle nedávno publikované studie mají lidé se zdravým jídelníčkem o 23 % vyšší šanci dožít se stovky. U člověka se pak za maximální hranici dožití považuje věk 125 let.
S věkem mutujeme
Jan Černý, molekulární biolog a popularizátor vědy, se dlouhodobě věnuje stárnutí a jeho příčinám. Je bez diskuse, že věkem chátráme, a odborníci pracují na tom, aby zjistili, proč se tak děje a jak tomu zabránit. „Jak se narodíme, začneme mutovat,“ vysvětluje v podcastu Longevity Jan Černý. A jedním z klíčových hráčů jsou mitochondrie. „Mutuje nám mitochondriální DNA, což způsobuje stárnutí, až se mitochondrie dostanou do stavu, kdy přestanou fungovat úplně,“ říká Černý.
Je velmi pravděpodobné, že během příštích dvaceti až třiceti let budeme mít dostatečné nástroje na to, abychom stárnutí zpomalili tak, že překonáme jeho nevratnost.
Ty nejhorší mutanty si tělo umí odstranit, ale postupem věku tahle schopnost klesá, což je jeden z největších problémů stárnutí. Mutaci mitochondrií je však možné zpomalit. „Určitě je tu vztah mezi poškozením mitochondrií a tím, jak je nezřízeně zásobujeme metabolity, které musí zpracovat,“ uvádí odborník a dodává, že hlavní roli hraje strava. „Jediné, co platí, aby se mitochondrie nepřetěžovaly, je kalorická restrikce. Nejsme uzpůsobeni na to, co dnes jíme a jak se nehýbeme,“ dodává biolog.
Pozor na půsty
Bryan Johnson jí naposledy v jedenáct hodin dopoledne a pak hladoví. Může se to zdát jako ta správná cesta, má to však svá „ale“. „Hladovění je dvousečná zbraň – na jedné straně máme důkazy z animálních studií, že opravdu tzv. kalorická restrikce prodlužuje život. Nicméně u člověka tyto důkazy chybí. Naopak se u nás ukazuje, že dlouhé úseky hladovění a vysoký kalorický deficit mohou vést k poruchám termoregulace, změnám nálad, poruchám libida nebo zvýšenému riziku infekcí. Jako nejzásadnější riziko vnímám ztrátu svalové hmoty u delších úseků bez jídla,“ říká pro Flowee Miloslav Šindelář.
Jako odborník nedoporučuje přerušované půsty, naopak apeluje na vyváženou stravu s dostatkem bílkovin. Podobně jako Bryan Johnson se zajímá o možnosti prodloužení života na základě vědy, ale jeho přístup rozhodně není tak extrémní a na svém youtube kanále upozorňuje na to, že zpomalení stárnutí se dnes stalo velkým tématem marketingu, který pracuje s lidským strachem ze smrti, a populární anti-aging medicíně se sypou peníze.
Pokud se podaří vyvinout efektivní metody pro opravu těchto poškození, lidé by mohli žít zdravě a aktivně po dobu mnoha staletí.
Pokud chcete žít déle a zůstat zdraví, základem je jíst jenom do polosyta a dodržovat pravidelný režim. „Doporučil bych konzumovat spoustu ovoce, zeleniny, luštěnin, ryb, ořechů a celozrnných obilovin; dále se zaměřte na příjem kvalitních bílkovin, které podporují udržení svalové tkáně, což je zásadní v pozdějším věku. Dále také omezte průmyslově zpracované potraviny, sůl a nasycené tuky, které nesvědčí našemu kardiovaskulárnímu zdraví. Zároveň se ukazuje, že např. houby, zelený čaj nebo kvalitní káva také dokáží podpořit naše zdraví a teoreticky i zpomalit proces stárnutí,“ dává konkrétní tipy Šindelář.
Že si můžeme sami prodloužit věk dožití životním stylem, potvrdil v rozhovoru pro Flowee Petr Šrámek: „Stárnutí je dané mnoha faktory a nikde není napsáno, že bychom měli stárnout určitým stylem. Postupem času jsem přijal názor, že aktivní část svého života můžeme díky správným přístupům prodloužit. I třeba o desítky let.“
Žít po mnoho staletí
Aubrey de Grey, britský biogerontolog a odborník na dlouhověkost, jde ještě dál. Tvrdí, že smrt není přirozená, ale je důsledkem biologického úpadku, který lze zastavit nebo zpomalit pomocí pokročilých biotechnologií. Ve své knize Ending Aging (2007) de Grey pak popisuje stárnutí jako soubor kumulativních poškození těla, která vedou k nemocem a nakonec k úmrtí. Podle něj je možné těmto poškozením předcházet nebo je opravovat, a tím lidský život i jeho kvalitu podstatně prodloužit.
Přístup Bryana Johnsona zahrnuje genetickou terapii, přísnou dietu, pravidelný spánek, cvičení i kontroverzní procedury, jako jsou transfúze plazmy od vlastního syna.
Vědec v pořadu TED Talks dokonce tvrdí, že pokud se podaří vyvinout efektivní metody pro opravu těchto poškození, lidé by mohli žít zdravě a aktivně po dobu mnoha staletí.
„Poškození zcela nezastavíme, ale můžeme ho udržovat pod kritickou úrovní, aby nezpůsobovalo selhání,“ vysvětluje. De Grey věří, že první generace lidí, kteří budou žít mnohem déle, už se možná narodila. Tvrdí, že v příštích desetiletích se výrazně pokročí v biologickém výzkumu a vyvinou se technologie schopné opravit většinu typů poškození.
„Je velmi pravděpodobné, že během příštích dvaceti až třiceti let budeme mít dostatečné nástroje na to, abychom stárnutí zpomalili tak, že překonáme jeho nevratnost,“ říká De Grey. Znamená to, že dnešní děti by se mohly dožít věku 125 let a možná i více. S postupem času by pak mohly vzniknout technologie, které stárnutí zcela zastaví. Zní to jako sci-fi? Možná, ale možná to už brzy bude realita.