fbpx

Nesrážejte teplotu za každou cenu. Můžete tím zpomalit léčbu infekce 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Epidemie respiračních infekcí je v rozpuku, nemocnice přijímají opatření chránící před jejich šířením mezi ležícími pacienty a většina z nás se potýká s menšími či většími zdravotními obtížemi. Ty banální pak máme často tendenci přehlížet.

Zveřejněno: 29. 1. 2025

Vezměme si modelovou situaci: Pacient se celý den necítil ve své kůži. K večeru už vnímal pocit horka, změřil si teplotu a měl 38 stupňů. Další den se přidala bolest svalů, dráždění v krku a kašel. Nasadil tedy klidový režim s odpočinkem, pitím čaje a užíváním vitaminů a šalvějových pastilek na zklidnění krku. Během dvou dnů klesla jeho teplota na 37 stupňů, vykašlávání nazelenalých hlenů pokračovalo ještě další dva dny. Po této době ustoupila rýma i kašel, ale teplota ještě dalších 14 dní kolísala mezi jeho běžnou teplotou 36,5 stupňů a zvýšenou teplotou lehce přes 37. Pořád dokola. Pacient se cítil dobře, kdyby se neměřil, nebude vědět, že má potíže. Jenomže když se změřil, byla tam teplota. Jak velký je to problém? O tom jsme si povídaly s praktickou lékařkou MUDr. Evou Kandrnalovou.

Paní doktorko, jaké může mít taková dlouhodoběji zvýšená teplota důvody?

Vzhledem k tomu, že si povídáme o problematice mírně zvýšené teploty, ráda bych na úvod zmínila definici „normální, zvýšené teploty a horečky“ a zároveň uvedla alespoň základní faktory, které mohou měření ovlivňovat.

Jak to tedy s tělesnou teplotou je?

Odborná literatura uvádí horní hranici pro normální tělesnou teplotu dokonce až 37,5 stupně, běžněji je normální teplota uváděna v intervalu od cca 36,5 do 37,0 stupňů. Mluvíme o teplotě lidského jádra. I za fyziologických podmínek, ve stavu zdraví, naše teplota značně kolísá. Záleží na pohlaví, věku, denní době měření, stavu organismu apod. Tělesnou teplotu překvapivě ovlivňuje třeba i to, jak dobře jsme se vyspali.

A s teplotou zvýšenou?

O horečce mluvíme jako o tělesné teplotě nad 38,3 stupňů. Interval mezi 37,0 stupňů až 37,5 stupně, dle některé literatury až 38,3 stupňů, patří k subfebriliím, tedy teplotám zvýšeným.

Související…

Když antibiotika nezabírají. Hrozba odolných bakterií je reálná, varuje lékařka
Alžběta Bublanová

V případě zvýšené teploty, která je dnes naším tématem, je často důležitější, jak se pacient celkově cítí a jak dlouho takto mírně zvýšená teplota trvá než její absolutní hodnota. Obecně lze říci, že za nepřítomnosti jakýchkoli dalších příznaků je pro lékaře alarmující zvýšená teplota pacienta, trvající déle než tři týdny.

A faktory, které mohou měření ovlivňovat?

V neposlední řadě je podstatné, kde a čím je teplota měřena – teploměr digitální versus rtuťový, měření tělesné teploty v ústech, konečníku, uchu, podpaží, na čele... k vyloučení zkreslení naměřených hodnot je tedy v první řadě vhodné teplotu měřit vždy stejným teploměrem na stejném místě, ideálně ve stejnou dobu.

Na čem vlastně závisí tělesná teplota, respektive co v těle řídí její výši?

Tělesná teplota je řízena centrální nervovou soustavou, kde je v části nazvané hypothalamus umístěn jakýsi termostat. Jádro lidského těla je podobně jako u dalších savců teplokrevné a i v případě velkých výkyvů okolní teploty se jeho teplota mění jen minimálně. Za normálních okolnosti se z receptorů v mozku, ale i v kůži a míše v hypothalamu sbíhají informace, které jsou zde vyhodnocovány a porovnávány s nastaveným termostatem. V případě, že se zjištěná teplota liší od nastavené „normy“, tělo má několik prostředků jak teplotu snížit, například pocením, nebo zvýšit, například pomocí svalového třasu.

Jak je to v případě nemoci?

V případě nemoci může být termostat buď přímým, nebo zprostředkovaným způsobem přenastaven tak, že teplota tělesného jádra vzroste. Byť je teplota pacientem vnímána nelibě, má pro boj s infekcí své důležité místo. Vyšší tělesná teplota zpomaluje množení mikroorganismů v lidském organismu, zvyšuje efektivitu mnohých antibiotik a zároveň zlepšuje funkci některých součástí našeho imunitního systému.

I zvýšená teplota tak může značit boj s nemocí?

Zvýšená teplota tedy v tomto případě patří k příznakům boje lidského těla s infekcí a stejně jako je termostat v úvodu infekce postupně přenastavován směrem nahoru působením mikroorganismů nebo bílkovinami, produkovanými naším tělem v reakci na jejich přítomnost, na konci infekčního onemocnění je postupně nastavován zpět do normy.

Infekční onemocnění s vysokými horečkami by nemělo uniknout pozornosti lékaře už po třech dnech, se zvýšenou teplotu bez přítomnosti dalších alarmujících obtíží, bych u jinak zdravého člověka vyčkala i týden.

Ne vždy musí jít o přímočarý proces, procesy v těle jsou složité a déle trvá, než celý boj s vnitřním nepřítelem úplně utichne.

Jak je pak možné, že teplota je po nemoci zvýšená, ale ostatní příznaky už zcela odezněly a pacient se cítí úplně dobře?

Rychlost odeznívání příznaků je různá, hodně záleží na infekčním vyvolavateli i na stavu pacienta před infekcí. U některých virů vidíme dokonce po celou dobu onemocnění jen mírně zvýšenou teplotu a únavu.

Jak by měl pacient postupovat? Zavolat lékaři, poradit se v lékárně?

Infekční onemocnění s vysokými horečkami by nemělo uniknout pozornosti lékaře už po třech dnech, se zvýšenou teplotu bez přítomnosti dalších alarmujících obtíží, jako jsou bolest na hrudi, dušnost, bolest hlavy, vyrážka, bolesti břicha, bych u jinak zdravého člověka vyčkala i týden. Eventuálně lze zkonzultovat zdravotní stav v lékárně.

A koupit v lékárně test CRP?

Test CRP má omezenou vypovídací hodnotu, rámcově nám může pomoci odlišit zánět bakteriální, kdy hodnota CRP přesahuje 50, od virového. U nejčastějších viróz je hodnota CRP do 50mg/l.

A jak by měl „nemocný“ fungovat? Dodržovat stále klidový režim doma, nebo odpočívat, ale už chodit do práce a čekat, až teplota klesne?

Pracovní tempo je vhodné přizpůsobit tomu, jak se pacient cítí. Jistě není nutné strávit s mírně zvýšenou teplotou celý den na lůžku. Nejsou ale vhodné aktivity, kladoucí zátěž na srdce, plíce a další vnitřní orgány – v rekonvalescenci bych určitě nedoporučila intenzivnější fyzickou zátěž, dlouhé cestování nebo třeba saunu. Naopak procházka na čerstvém vzduchu přes den, kdy jsou příznivé venkovní teploty, je prospěšná.

Kdy může začít úplně normálně fungovat, třeba sportovat?

Po týdnu až 10 dnech od odeznění příznaků lze doporučit u jinak zdravého člověka postupný návrat k normální pracovní i sportovní zátěži. V rekonvalescenci je více než jindy důležité dostatečně spát, přijímat dostatek tekutin, vitaminů B, C a D a jíst ideálně lehkou čerstvou stravu. Klidovější režim je důležitý i proto, že náš imunitní systém vyčerpaný bojem s právě dobíhající nemocí hůře uhlídá další infekční hrozby v našem okolí. Není ojedinělé, že se po překonání jedné virózy člověk nakazí v rychlém sledu nějakou další. Důležité je tělu naslouchat, samo nám napoví.

 

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...