O kryoterapii jsem poprvé slyšela od sestřenice. Obě nás občas od sportu, a co si budeme povídat, i od věku bolí klouby a se zimou se ta bolest občas stává opravdu velká. „Zkus kryoterapii,“ napadlo sestřenici a já jsem začala hledat. Shodou okolností jsem pak měla možnost se kryoterapii v lázních podrobit. A o tuto zkušenost se s vámi ráda podělím.
Když jsem si poprvé něco googlila o kryoterapii, představa, že se já teplomil dobrovolně ponořím do mrazivých teplot, mi přišla absurdní a naprosto nerealizovatelná. Mrazák není právě moje nejoblíbenější místo, zejména po letech strávených v zemích, kde teploty dosahují přes 45 stupňů. Děsila mě představa, že bych měla dobrovolně vstupovat do komory, kde teploty klesají až na -120 °C a více, tedy níže. Pak jsem ale zjistila, že je to jen na pouhých pár minut, a dala se do řeči s pár lidmi v lázních, kteří na „zmrazení“ se čekali ve frontě.
Krásná paní, zhruba šedesátiletá, ale s vysportovanou postavou dvacítky, právě vyšla, nebo spíš jako bohyně vystoupila z kouřícího válce a začala cvičit. Cvičení je doporučeno, abyste se po zmrazení zahřáli. A tak jsem se jí s obavami zeptala na její pocity. „Kryoterapie mě zachránila před operací. Měla jsem tenisový loket, golfový loket, karpály, dokonce mi po celoživotním sportování hrozila operace kyčlí. A já jsem narkózu nechtěla. Tak jsem zkusila kryoterapii a jezdím na ni teď dvakrát do roka sem do lázní na deset dní. Operaci už nepotřebuji a vždycky se cítím opravdu skvěle. Vyzkoušejte to a nebojte se,“ motivovala mě tato nádherná stříbrovláska Marta Kopečná (63 let).
Související…
Reklama
Už jsem měla objednané všechny „seance“ na osm dní, nebylo zbytí. A fakt je, že zvyšující se bolesti kloubů a delší čas na hojení obyčejného vyvrknutého kotníku mě jasně upozorňovaly, že na chvilku asi to zmrazení dám. A stálo to za to.
Co je kryoterapie a jak funguje doslova na vlastní kůži?
Kryoterapie je metoda využívající extrémní chlad k léčbě a regeneraci těla. Wikipedia ji definuje jako „metodu, při níž je organismus krátkodobě vystaven extrémně nízkým teplotám, přičemž může být aplikována lokálně nebo celkově. Při lokální aplikaci je chlad zaměřen pouze na malou oblast těla. Celková kryoterapie je aplikována na povrch celého těla v kryokomoře, a to obvykle po dobu 1–3 minut.“ A právě na celkovou jsem šla, na dvě minuty, nakonec až na minus 128 stupňů Celsia.
V praxi to vypadalo tak, že jsem vstoupila do kryokabiny nebo komory, ze které se doslova kouřilo. Ne teplem, ale mrazem. Začala jsem při první „seanci“ na teplotě minus 118 stupňů, po minutě skončila na další minutu na minus 128 stupních Celsia. Prý jsem mladá a v kondici, zhodnotila můj stav sestra, která mi ještě na chodbě změřila tlak. Bez toho bych se kryoterapii nemohla podrobit. Hlavními kontraindikacemi kryoterapie jsou srdeční dekompenzace a arytmie a chladová alergie, což je velmi logické.
„Já chodím každý rok na deset dní v Praze, kde jsou ceny o něco vyšší, a až na minus 130 stupňů,“ „pochlubil“ se padesátiletý Jiří Kotlán, který také čekal již na poslední „kolečko“. A měl stejný příběh: „Zranil jsem se na lyžích a hrozila mi operace, na kterou jsem nechtěl, protože by mě vyřadila z provozu. Jezdím sem na nejrůznější procedury, ale důležitá pro mě je i kryoterapie, kterou mám vždycky deset dní po sobě. A cítím se skvěle, nic mě nebolí. Jezdím sem už šestým rokem,“ pochvaloval si.
Když se dveře zavřely a kabina se začala plnit mrazivým dusíkem, cítila jsem, jak mi mráz začíná zalézat hluboko pod kůži. Ale překvapivě to nebylo nepříjemné. Začala jsem poměrně brzy cítit neuvěřitelný příval energie a zvláštní euforii.
Ač lékaři skutečně doporučují většinou několikadenní blok s několikaminutovou procedurou každý den, například paní Pavla Svobodová (46 let) chodí na kryoterapii v hlavním městě jednou týdně. Léčí tak chronickou bolest zad. „Trpěla jsem bolestmi zad více než deset let. Klasická fyzioterapie mi pomáhala jen dočasně. Po třetí návštěvě kryokomory jsem si všimla výrazného zlepšení. Dnes chodím jednou týdně a mohu konečně normálně fungovat.“ Za jednu návštěvu jsem já zaplatila v lázních 300 korun, v Praze pak zaplatíte za celotělovou kryoterapii kolem 500 korun, za lokální 250 korun, za obličejovou přes 600 korun s tím, že studenti a senioři mají většinou při delších programech zvýhodněné ceny.
Kořeny sahají až do Japonska
Kryoterapie probíhá v komoře se studenou vzduchovou mlhou o teplotě - 120–170 ◦C. Ač je možné v kryokomoře nastavit tak mrazivé teploty, doba pobytu je velmi krátká, obvykle dvě až tři minuty. „Mrazy tohoto rozsahu mají schopnost stimulovat tělo na několika úrovních od zmírnění bolesti přes podporu regenerace až po zlepšení metabolismu. Kryoterapie navíc není žádný novodobý trend, její kořeny sahají do Japonska 70. let minulého století,“ říká pro Flowee doktorka Martina Ševčíková, fyzioterapeutka, specializující se na moderní regenerační metody. „Mráz působí jako přirozený protizánětlivý prostředek, podporuje prokrvení tkání a uvolňuje endorfiny. My doporučujeme lidem, aby absolvovali alespoň jednu kúru ročně, ideálně na dva týdny každý den. Pro většinu našich pacientů je to součást jiné lázeňské péče.“
Ne webových stránkách Františkových Lázní je procedura charakterizována jako „celková nebo místní aplikace chladu, kdy tělu odnímáme teplo z léčebných důvodů. Místní kryoterapii využíváme převážně při první pomoci, např. u sportovních úrazů. Celková kryoterapie má pozitivní vliv na systémová onemocnění.“ V mém případě šlo o prevenci a o celkovou kryoterapii.
Moje první návštěva kryokomory
Když na mě přišla řada a poprvé jsem vstoupila do onoho „mrazicího válce“, tedy do kryokomory, měla jsem trochu pocit, že vstupuji na sci-fi scénu. S realitou mě pojily jen dvě sestry, které se mnou pak po celou dobu komunikovaly, když jsem ve válci, zmrzlá na kost, běhala a poskakovala jako čertík na pérku. Masivní kabina připomínala jakousi futuristickou saunu, kde bylo zrcadlo.
Extrémní chlad překvapivě nebyl nepříjemný.
Pro návštěvu bylo doporučeno mít bavlněné prádlo a ponožky, což bylo to jediné, co jsem měla na sobě. Po dvou minutách se pak obléknete do sportovního oblečení a můžete se jít zahřát do fitka na rotoped, anebo se zahřát sama, pokud zvládáte cvičit. Někteří lidé měli v komoře i čelenku na hlavě nebo čepici na ochranu uší a rukavice.
Při vstupu do komory jsem byla při první návštěvě trochu nervózní. Když se dveře zavřely a kabina se začala plnit mrazivým dusíkem, cítila jsem, jak mi mráz začíná zalézat hluboko pod kůži. Ale překvapivě to nebylo nepříjemné. Začala jsem poměrně brzy cítit neuvěřitelný příval energie a zvláštní euforii, takže poskakování a tančení ve válci bylo vlastně úplně přirozené. Po dvou minutách jsem vystoupila ven plná života a úplně nabitá, s pocitem, že bych mohla zdolat jakoukoli překážku. A tak to bylo i dalších sedm návštěv. Určitě si to hodlám zopakovat, cítím se daleko pružněji a bolest kloubů ustoupila.
Jak kryoterapie pomáhá?
„Při pobytu v komoře do 1 minuty probíhá reflexní účinek iniciovaný receptory kůže, při pobytu delším je účinek iniciován odebíráním teploty z tělesného jádra. Po pobytu v kryokomoře následuje 5 minut intenzivní pohybové léčby. Výsledkem této kombinace je výrazný analgetický, spasmolytický účinek a zlepšení svalového tonu, vazokonstrikce (stažení cév) po aplikaci chladu vede ke zmenšení otoků, ke zklidnění zánětlivých reakcí,“ uvádí se na webu Františkových Lázní.
Mráz má na lidské tělo široké účinky. Patří sem:
- Zmírnění bolesti a zánětů: Chlad redukuje zánětlivé procesy, což je užitečné při artritidě, svalových bolestech či zraněních i při bolestivých zádových syndromech a revmatických zánětlivých onemocněních měkkých částí kůže
- Podpora regenerace: Sportovci využívají kryoterapii pro rychlejší zotavení po intenzivních trénincích, ale i pro zvyšování výkonnosti, odolnosti vůči infekčním chorobám a zlepšení funkce imunitního systému
- Zlepšení psychického stavu: Mráz stimuluje produkci endorfinů, což může pomoci při úzkostech či depresích.
- Zlepšení krevního oběhu: Extrémní teploty podporují prokrvení tkání a pomáhají při problémech s krevním oběhem.
- Léčba astmatu a alergií: Chronická onemocnění dýchacího systému, senná rýma
- Pomoc při chronickém únavovém syndromu
- Roztroušená skleróza (skleróza multiplex), ale i prosiáza, neurodermatitida a migrény
- Zlepšení celulitidy a pomerančové kůže
Lidé, s nimiž jsem na kryoterapii mluvila, nepoužívali kryoterapii pro kosmetická nebo estetická zlepšení. Většinou se jednalo o chronické bolesti nebo poúrazový doplněk léčby. A je zajímavé, že většina z nich měla stejný názor jako já. „Když mi lékař doporučil kryoterapii, nevěřila jsem, že to bude mít nějaký efekt. Ale hned po první návštěvě jsem se cítila lépe. Už mě nebolí ruce a můžu zase bez bolesti vařit, nemohla jsem ani to,“ prozradila paní Jana Kolouchová, 52 let, která trpí revmatoidní artritidou.
František je na kryoterapii připraven.
Doktorka Ševčíková pak zdůrazňuje, že kryoterapie není zázračným lékem na všechno, ale může být účinným doplňkem: „Je důležité kombinovat kryoterapii s dalšími metodami, jako je fyzioterapie nebo zdravá životospráva. Efekt je nejvýraznější při pravidelném užívání.“
Pro koho je kryoterapie vhodná
Kryoterapie je ideální pro široké spektrum lidí od sportovců přes pacienty s chronickými bolestmi až po ty, kteří hledají způsob, jak podpořit své duševní zdraví. Na druhé straně by ji měli zvážit lidé s citlivostí na chlad, kardiovaskulárními problémy nebo těhotné ženy. A jaký je můj verdikt a osobní zkušenost? Po několika návštěvách kryokomory jsem se stala jejím opravdu skalním fanouškem. Mráz mi pomohl s bolestmi kloubů, kotníku a naraženého lokte, ale také zlepšil mou náladu a energii. Je to jako restart pro tělo i mysl. Pokud hledáte způsob, jak podpořit své zdraví a cítit se lépe, vyzkoušejte to.
foto: Kristina Vacková, zdroj: Autorský článek
