Podle zákoníku práce má váš budoucí zaměstnavatel zakázáno ptát se vás, zda máte nebo plánujete rodinu. Nejenže tyto dotazy často na pohovorech padnou, mnohdy práci stejně nedostanete. Proč?

Zákoník práce jsme probírali již na gymnáziu. Pamatuji si naši učitelku společenských věd, jak k výkladu připojila ze svého pohledu humornou historku. „Na pohovoru se vás nesmí ptát na to, zda plánujete rodinu. Pan ředitel se mě na to při pohovoru zeptal. Odvětila jsem mu, že přece ještě nejsem vdaná,“ povídala s humorem sobě vlastním. Naši učitelku tedy přijali, protože z otázky brilantně vybruslila. Jsme na tom ale my ženy tak špatně, že v podobných situacích musíme reagovat vtipem, nebo práci nezískáme?

zeny v praci shutterstock 488529706

Pohovory nejsou příjemná záležitost a pokud je vám třicet, budete ještě čelit všetečným otázkám.

Děti raději zatajme

Když to hodně zjednodušíme, můžeme ženy hledající práci rozdělit na matky a bezdětné. Pro bezdětné nebývá problém sehnat si zaměstnání, dokud se jejich věk nebezpečně nepřiblíží třicítce a výše. V takovém případě je žena okamžitě označena za tu, která by mohla toužit po rodině, a zaměstnavatel proto raději vybere její mladší verzi, případně muže.

Matkám, které neběží do práce, jakmile se vzpamatují z porodu, nastávají rovněž krušné časy. Optika firem je nastavená takovým způsobem, že se dokonce pořádají kurzy pro ženy, které se po mateřské nebo rodičovské dovolené vrací do práce. Na tom by samo o sobě nebylo nic špatného. Přeci jenom několikaletý výpadek může být znát. Není proto od věci znovu se připravit na to, jak bychom se měli chovat na pohovoru, i na pořádný pracovní zápřah. Na podobných kurzech se ale docela běžně učí o tom, jak zaměstnavatele obalamutit tak, aby rodičovskou dovolenou z životopisu vůbec nepoznal.

Samotným matkám, které po rodičovské dovolené práci skutečně chtějí a potřebují, se nakonec divit nemůžeme, že na tuto hru přistupují. A je samozřejmě v pořádku, pokud žena, která je doma s dítětem, absolvuje například jazykový kurz nebo se dále vzdělává ve svém oboru (což je u některých profesí i nezbytně nutné). Na druhou stranu je otázkou, nakolik etické je maminku nutit k tomu, aby čas, který má vyhrazený na péči o malé dítě, trávila přípravou na pokračování v kariéře. Každé novorozeně je jiné. Zatímco některé ratolesti jsou poměrně záhy samostatné, jiným musí rodiče věnovat daleko více času.

zeny v praci shutterstock 518639140

Žena je ta, co by měla alespoň v prvních měsících života dítěte zůstat doma. Pak už může její roli převzít i muž.

Proč je to diskriminace

Firmy se zpravidla obávají toho, jak matka skloubí rodinný a pracovní život. Kdo jí pohlídá dítě, když bude nemocné? Zvládne pracovat a zároveň vychovávat děti? Diskriminující je to především v tom, že mužů se nikdo na nic takového neptá. Představte si, že by třicetiletý chlápek žádal o práci a čelil otázkám typu: Máte rodinu, nebo uvažujete o jejím založení? Nebude vám vadit práce, ze které se budete domů vracet pozdě večer? Uchazeč o práci by na personalistu pravděpodobně koukal, že spadl z višně.

Žena je samozřejmě tou, která dítě porodí a stará se o něj minimálně v prvních měsících života. Je ale problém, aby si rodiče po určitém čase role prohodili? Obzvlášť v případě, kdy žena vydělává více než muž? A co když ona rodinu neplánuje? Ani ty, které se opravdu chtějí své kariéře věnovat naplno a po dětech netouží nebo je mít nemohou, nejsou od určitého věku ušetřeny ponižujících otázek nebo pohledů potencionálních zaměstnavatelů.

Není proto divu, že řada žen, které chtějí skloubit rodinný i pracovní život, se z tohoto kolotoče touží vymanit. Proto tolik matek začíná podnikat. Osobně znám několik novinářek na volné noze, které situaci řeší tím, že si našly práci, kterou mohou vykonávat z domova. Ne každý má však podnikatelského ducha a ne všichni pracují v oboru, ve kterém není nutné být přítomen na pracovišti (ačkoliv u řady míst by to možné bylo, ale firmy lpí na tom, aby zaměstnanec do kanceláře docházel).

Systémové řešení

Podle Ondřeje Hudce ze Strany zelených by situaci pomohlo, kdyby stát garantoval mateřskou bez ohledu na předchozí pracovní zkušenosti. „Spousta matek je ve finanční tísni, ačkoliv ne vždy vlastním zaviněním,“ dodává. „Krokem vpřed je pak například u nás nedávno zavedená otcovská dovolená, která je hojně praktikována ve Skandinávii. Situaci by také určitě neuškodila garance zkrácených úvazků, které jsou pro matky výhodnější.“

Čtěte také: Mateřská není vězení. Nevzdávejte se toho, co máte rádi!

foto: Shutterstock