Umělé oplodnění je pro mnohé ženy nadějí, jak mít vlastní dítě. Česká legislativa na to pamatuje. Pokud žena dostane souhlas od partnera, může o umělé oplodnění od anonymního dárce zažádat. Pokud však chce být matkou žena, která je single nebo je lesbicky orientovaná, zažádat o umělé oplodnění nemůže. Je to tak správně? Tohle je předmětem diskusí. 

Vše se mohlo změnit při nedávném projednávání novely zákona o specifických zdravotnických službách. Poslanci ale zamítli pozměňovací návrh poslance Františka Adámka (ČSSD), podle něhož by souhlas partnera při žádosti o umělé oplodnění nebyl nutný. Byť se v tomto hlasování zdržel, situaci řešit chce například i poslanec Ivan Gabal (KDU-ČSL). „Jsem výrazný zastánce single matek a práva žen bez partnera hledat tuto cestu. Při vysokém průměrném věku narození prvého dítěte to často pro tyto ženy, které nenašly partnera, je jediné východisko jaksi životního optimismu nebo perspektivy. A je třeba to vnímat jako realitu. My se prostě pohybujeme v nějaké reálné společnosti. Chceme, aby společnost demograficky směřovala dopředu. Tak nemůžeme blokovat single matky a samostatné ženy, kterým se nepodaří najít partnera,” uvedl.

Opačný názor zastává poslanec Marek Benda (ODS). „Jsem proti tomu, abychom připustili volné umělé oplodnění. Je to v rozporu se vším, co jsme kdy ve světě přijali ve vztahu k dětem. Dítě má právo na oba rodiče. Všechny mezinárodní smlouvy, které jsme podepsali, nás k tomuhle zavazují a nemáme je rozbíjet jenom proto, že sociologové si myslí, že je lepší, když žije žena sama s jedním dítětem,” uvedl.

Pro Adámkův pozměňovací návrh hlasovalo 40 a proti 61 z přítomných 153 poslanců a poslankyň, z nichž jich celkově hlasovalo 101, ostatní se hlasování nezúčastnili.

lesbicky par dite shutterstock 680843554

Žena, která je single nebo v lesbickém páru, nemůže požádat o umělé oplodnění bez souhlasu muže.

Ulehčení situace

V průběhu diskuse Umělé oplodnění = umělá rodina?, která se konala v rámci Prague Pride, uvedla právnička Adéla Horáková, že oproti některým zemím má Česká republika legislativu pojatou liberálně, neboť jinde je nutné, aby souhlas s umělým oplodněním poskytl manžel ženy, u nás stačí, když je to jakýkoli muž. „Zase oproti jiným zemím ale máme pojetí konzervativní, neboť tam nemusí být souhlas žádného muže,” dodala.

Lékař Jan Trnka uvedl, že když je umělé oplodnění umožněno heterosexuálním párům, stejná možnost by měla existovat i pro páry lesbické. Pro rozšíření možnosti se vyslovila i právnička Lucia Zachariášová z Genderové sekce Strany zelených, která besedu uspořádala. „Nemožnost umělého oplodnění bez souhlasu partnera nemá žádné opodstatnění vycházející ze skutečného stavu české společnosti. Ženy stojí v čele téměř tří čtvrtin neúplných rodin a jsou to převážně ony, které zajišťují péči o děti. Kde jsou pak ty často zmiňované mužské vzory? Možnost umělého oplodnění bez souhlasu partnera by ulehčila situaci i mnoha stejnopohlavním párům, které se v současnosti s přehlížením systému musejí potýkat rozličnými způsoby,“ řekla. Zákon nestanovuje povinnost, aby matka dítěti řekla, že je z umělého oplodnění, záleží to na ní. I v současné době žijí děti z umělého oplodnění v rodinách lesbických párů, kdy si žena, která dítě porodí, souhlas muže sežene. Tam dítě postupem věku vytuší, že otec je neznámý…  

anonymni shutterstock 380917981

Jaký je váš názor? Měl by být dárce spermatu anonymní nebo má dítě právo znát svého otce?

Anonymní, nebo ne?

Diskutovalo se i o tom, zda a v čem je vhodné, aby dárci spermatu (při umělém oplodnění) byli anonymní. Úmluva o právech dítěte č. 104/1991 Sb. totiž každému dítěti zaručuje právo znát své rodiče. „Ale zase kdyby dárci anonymní nebyli, plno mužů by do toho nešlo,” řekla Horáková. Většina dárců podle ní nechce, aby byla známa jejich identita, nechtějí, aby jim za dvacet let někdo zazvonil u dveří, jdou do toho právě proto, že je to anonymní. Otázkou podle ní také je, jak by třeba dospělé dítě, které by je hledalo, přijali. Pro dítě by mohlo být takové shledání zklamáním. Důležité ale je, že po dobu třiceti let je nutné uchovat zdravotní informace o dárci – jakými nemocemi prošel a podobně. Kdyby se u dítěte vyskytla nemoc, může to být užitečné.

O tom, že dárci jsou anonymní, se diskutovalo i ve sněmovně. Vadí to poslankyni Jitce Chalánkové (TOP 09). Podle ní mohou nastat rizikové situace. „Například uzavření manželství mezi biologicky příbuznými osobami. V důsledku naprosté anonymity dárce zárodečných buněk nemohou snoubenci zjistit, zda mezi nimi neexistuje biologicky příbuzenský vztah. Vzhledem k tomu, že není omezen počet lidských embryí, která lze vytvořit ze zárodečných buněk jednoho dárce, nejedná se o případ ryze hypotetický,” uvedla mimo jiné. Její pozměňovací návrhy sněmovna odmítla. To, zda bude nějaká úprava schválena v příštím volebním období, nelze předvídat. Jisté je, že téma vzbudí ještě vášnivé diskuse.

foto: Shutterstock

Flowee eshop protože vím co chci