věda

Supervulkán pod Yellowstonským národním parkem je mocnější než běžná sopka. Je schopný vychrlit tisíc kilometrů krychlových popela, jenž by pokryl silnou vrstvou většinu Spojených států amerických a Zemi by uvrhl do vulkanické zimy. Vědci již dlouho spekulují o možnosti výbuchu. Nyní ovšem přišli...

Mozek člověka lze celkem podrobně naskenovat už dnes. Dokonalost tohoto naskenování je jen otázkou času, během něhož bude technika čím dál dokonalejší. Vše z mozku člověka by pak mohlo být uloženo v počítači – mysl, vzpomínky, emoce i osobnost by byly duplikovány v nesmrtelné digitální podobě.

Požáry, které nyní pomalu dohasly v Austrálii, se ve svých důsledcích vymykaly všemu, na co zde byli lidé zvyklí. Hořelo tam ale vždycky . A třeba na přelomu let 1974 a 1975 bylo ohněm poškozeno daleko rozsáhlejší území než v této sezóně. Ovšem intenzita letošních požárů odstartovala jevy, které...

Alternativní zdroje energie jsou oblíbeným zaklínadlem současnosti. Problém je ovšem v tom, že se zatím soustředí hlavně na výrobu elektrické energie. Když ji ale potřebujeme nějak uchovat, tak zároveň část oné energie zase ztrácíme. Příklad za všechny: Když chceme využít alternativní energii...

Podle statistik jsou mezi Čechy jen asi čtyři procenta abstinentů a společně se Slovenskem, Maďarskem a dalšími východoevropskými státy patříme k největším opilcům na světě. Nic na tom nemění ani dobře míněná varování, že se s každou sklenkou, kterou vypijeme „na zdraví“, dobrovolně trávíme. Možná...

Moderní věda má za to, že prakticky celou klimatickou změnu od 70. let 20. století lze přičíst na vrub člověka. Na tom se v dohledné době sotva něco změní. Ve skutečnosti jsme tak daleko, že pro stávající epochu razí geologové termín “antropocén” – první geologické období, které má ve své režii...

Platón denní spánek považoval za nespolečenský, někteří středověcí lékaři se zase obávali, že může způsobovat horečky, bolesti hlavy a dnu. Ačkoliv od té doby ušla věda již poměrně dlouhou cestu, význam poledního „šlofíku“ se pořád překvapivě podceňuje. Přitom důkazy, které jsou k dispozici,...

Umělá inteligence je zatím podle lidských měřítek striktní, chladná a bez emocí, pokud je tedy do ní pomocí softwaru neimplantujeme. Vše se ovšem vyvíjí a odborníci se snaží, aby právě umělá inteligence byla schopná nahradit tu lidskou. Zajímavé je na tom to, že doposud zcela netušíme, jak ta...

Matějská pouť na pražském Výstavišti už běží nějaký ten pátek a zdá se, že legendární horská dráha Cyklon, kterou její majitel musel vloni nechat rozebrat, nikomu z návštěvníků nechybí. Fungovala tu od roku 1973 a byla takovou atrakcí, že by se z dnešního hlediska spíš než Cyklon měla jmenovat...

Všichni vědí, co je to robot. Rozhodně tento termín znají od doby, kdy měla v roce 1921 premiéru hra R. U. R., i když asi těžko tehdy někoho napadlo, že slovo robot bude jednou světovým pojmem. Termín umělá inteligence zase známe od roku 1956, kdy ho poprvé použil americký vědec John McCarthy z...

Může zvíře spáchat sebevraždu? Vědci ještě nemají dostatek relevantních důkazů k tomu, aby mohli odpovědět 100% kladně, ale situace je stejná v případě odpovědi záporné. Faktem totiž je, že příběhy o sebevražedných zvířatech existují a jsou reálné. Dalo by se tedy předpokládat, že zvířata o smrti...

O kolonizaci Marsu se čím dál vášnivěji debatuje již několik let a nedávný objev vody tamtéž diskuse paradoxně ještě rozohnil. Kdy by na Marsu mohl přistát člověk? Některé smělé plány hovoří o roku 2033. Než se tam ale skutečně vydáme, musíme vymyslet, co tam vlastně budeme jíst.

Měsíc, myšleno ten, který obíhá kolem Země, byl podle všech předpokladů úplně pustý a mrtvý. To platilo do září před šedesáti lety. Tehdy na povrch Měsíce dopadla sovětská sonda Lunik 2 . V přípravě pro dopad sondy nebylo opomenuto sterilizování všech dílů, aby povrch Měsíce nebyl kontaminován...

Už tento pátek se otevřou brány (a množné číslo je tu na místě) Univerzity Karlovy veřejnosti. A to speciálně díky akci Noc vědců . Program na téma Šetrně k planetě návštěvníkům připravilo ve čtyřech budovách více než 50 vědců z Univerzity Karlovy, umělec Vladimír Turner i host letošní Noci vědců...

Díváme se do něj denně, mnohdy i několikrát. Co vlastně v zrcadle vidíme? Jistě, sebe sama. Co všechno to ale zahrnuje? Tím se zabývají odborníci již po stovky let. Neomezují se přitom pouze na lidský svět, ale rozšiřují bádání i na svět zvířat a zkoumají, jak hluboké je jejich vědomí ve srovnání...

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda. Většina z nich také zastává názor, že je za touto skutečností temná energie. Co je však její podstatou, zatím nikdo neví. Zdá se, že by to mohli být chameleoni…

Pod zkratkou CRISPR-Cas9 se skrývá mechanismus DNA cílení pomocí RNA-řízených bakteriálních imunitních systémů. Vědci díky objevu tohoto nástroje, často označovaného jako genetické nůžky, od roku 2016 umí jednoduše upravovat DNA podle potřeby. Díky němu jsou tak schopní měnit mikroorganismy...

Poslyšte příběh. Tisíce let vládl lidstvu skřivan. S pokřikem vyháněl z chýše za rozbřesku ty, jejichž biorytmus nekopíroval dost věrně střídání světla a tmy. Mělo to logiku. Lovci zrána lépe mířili a sběrači při louskání semen dohopsali dál. Nejaktivnější skřivany to inspirovalo k tvorbě...

Oxid uhličitý je jedním z mnoha skleníkových plynů, ale asi tím nejznámějším. Málokdy slyšíme, že je potřeba omezit tvorbu vodní páry nebo oxidu dusného, ještě možná tak metan a před časem to byly i freony. O pozitivním vlivu oxidu uhličitého na rozvoj života na Zemi jsme psali nedávno . Bez něj...

Na konci minulého století se začaly psát dějiny jedné z nejvíce za vlasy přitažených konspiračních teorií s názvem chemtrails. Ačkoli kondenzační stopy za prolétávajícími proudovými letadly mají své logické vysvětlení, zastánci oné teorie se přesvědčit nenechají. Skutečnost ovšem může být i horší,...