Stejnou logiku ovšem běžně nepoužíváme u stejnopohlavních přátelství. Dva muži mohou jezdit pravidelně na fotbal, volat si několikrát týdně a znát navzájem všechny partnerské problémy. Dvě ženy spolu mohou jezdit na dovolené, řešit rozchody i peníze a nikdo se neptá, zda mezi nimi není skrytá touha. Jakmile ale vedle sebe posadíme muže a ženu, v jejich vztahu téměř automaticky předpokládáme sex.
Přitom dostupná data ukazují něco podstatně méně dramatického. V britském průzkumu YouGov z roku 2021 uvedlo 84 procent respondentů, že heterosexuální muži a ženy mohou být „jen přátelé“. Pouze šest procent si myslelo opak. A podobně se vyjadřovali muži i ženy.
Tak proč máme pořád potřebu hledat za obyčejným kamarádstvím romantický podtext?
Kdybych chtěl vztah, dávno bych to zkusil
Petra a Martin by se podle stereotypů mohli snadno ocitnout v kategorii „tohle jednou špatně dopadne“. Znají se od vysoké školy, roky spolu chodí na pivo, občas si zavolají jen proto, že jeden z nich potřebuje slyšet rozumný názor, a oba přesně vědí, kdo z nich má jaké partnerské problémy.
Jenže jejich životy už dávno vypadají jinak než v době, kdy se poznali.
Martin je několik let ženatý. Petra má dlouhodobého partnera. Jejich partneři se znají, občas se potkají na společné večeři a jejich přátelství není žádným tajemstvím, které by se mělo doma opatrně vysvětlovat.
Muž může svou kamarádku považovat za atraktivní. Ale z toho automaticky nevyplývá, že s ní chce spát nebo s ní chodit.
Martinova žena například ví, že když má její muž opravdu špatný den, může jako první zavolat Petře. Nevadí jí to. „Naopak jsem ráda, že má člověka, se kterým může mluvit. Některé věci se mu snáz říkají jí než mně,“ říká v této modelové situaci.
A právě tady přátelství mužů a žen naráží na jeden ze silných genderových stereotypů: vztah muže a ženy musí mít jinou hloubku. Podle vžité představy mají muži mít „partu z mokré čtvrti“ a ženy kamarádky na svěřování, se kterými chodí i na záchod do kabinky. Jenže skutečný život je podstatně komplikovanější.
Podezření je složitější než samotné přátelství
Výzkum samozřejmě nedává jednoduchou odpověď typu „muži ženy nikdy sexuálně nevnímají“. To by nebyla pravda. Některé studie skutečně ukazují, že přitažlivost se v přátelství mezi muži a ženami může objevit. A velmi často se i objevuje.
Psycholožka Heidi Reederová například v roce 2000 zkoumala heterosexuální přátelství prostřednictvím rozhovorů s dvaceti dvojicemi a následně dotazníku s 231 respondenty. Zjistila, že existuje několik různých typů přitažlivosti. Nejčastější byla přitažlivost založená na samotném přátelství, zatímco romantická přitažlivost byla ze sledovaných forem nejméně častá.
Jinými slovy: ano, muž může svou kamarádku považovat za atraktivní. Ale z toho automaticky nevyplývá, že s ní chce spát nebo s ní chodit.
Další výzkumy už byly k otázce sexuální přitažlivosti skeptičtější. Studie Wiskonsinské univerzity zjistila, že zejména mladí muži uváděli ke svým kamarádkám vyšší míru přitažlivosti než ženy ke svým mužským kamarádům. Autoři zároveň zjistili, že lidé vnímali přitažlivost v takových vztazích častěji jako komplikaci než jako výhodu.
Když si sami nedokážeme představit přátelství bez přitažlivosti, začneme ji očekávat i u ostatních.
To je důležitý rozdíl. Výzkum neříká, že přátelství mezi mužem a ženou neexistuje. Říká spíš, že sexualita se do některých takových vztahů může vmísit. Nikoli že je jejich povinnou součástí.
Možná problém není v přátelství, ale v tom, co do něj vkládáme
Ještě zajímavější jsou výzkumy zabývající se tím, jak odhadujeme sexuální zájem druhého člověka.
Studie publikovaná v časopise Personal Relationships sledovala dvě skupiny mladých lidí v ustálených přátelstvích mezi muži a ženami. Ukázalo se, že lidé mají tendenci promítat do svého kamaráda vlastní míru sexuálního zájmu. Muži navíc v průměru častěji nadhodnocovali sexuální zájem svých kamarádek, zatímco ženy ho naopak častěji podhodnocovaly.
To může vysvětlovat značnou část lidového „kamarád taky rád“. Když si sami nedokážeme představit přátelství bez přitažlivosti, začneme ji očekávat i u ostatních.
A tím se dostáváme k genderovým stereotypům.
Žena, která má spoustu mužských kamarádů, může být vnímána jako „ta, která dá každému“. Muž, který se snadno spřátelí se ženami, zase bývá označený buď za někoho, kdo se snaží využít přátelství jako seznamovací strategii, nebo za gaye. Výzkum z posledních let ukazuje, že tyto soudy nejsou jen nevinnými vtípky. Ženy, které dávají přednost mužským kamarádům, bývají jinými ženami hodnoceny jako méně důvěryhodné a jako větší „partnerská hrozba“.
Takže někdy není největším problémem samotné přátelství. Problémem je představa, že žena a muž si nemohou být blízcí, aniž by jejich vztah měl romantický význam.
„Moje partnerka ho má ráda. A to mi vyhovuje.“
Moji další přátelé Klára a Tomáš se znají ještě déle než Petra s Martinem. Jsou to moji spolužáci a jejich přátelství přežilo několik vztahů obou, stěhování i změnu práce. Dnes má Klára rodinu a Tomáš dlouhodobou partnerku.
Když se jednou za čas sejdou sami, není to událost, která by vyžadovala vysvětlování. Je to prostě schůzka dvou lidí, kteří se znají patnáct let. Tomášova partnerka se s Klárou zná. Klářin partner zase ví, že Tomáš patří mezi několik lidí, kterým může jeho žena zavolat ve chvíli, kdy potřebuje nestranný pohled.
Přátelství samo o sobě není problém. Problém může nastat tehdy, když se z něj stane náhrada za nefungující partnerský vztah.
„Je to trochu podobné, jako když máš kamaráda, kterého znáš od dětství. Jen jsme si za těch třicet let už zvykli, že lidem připadá zvláštní, že jsme muž a žena,“ říká Klára.
Ani tento vztah není dokonalý. Občas se pohádají. Jeden druhého štve. Některé věci si týdny neřeknou. A právě to je možná další důležitý důkaz, že jejich vztah není skrytý románek. Je to skutečné přátelství se vším všudy. O tom se přitom příliš nemluví.
Partner nemusí být jediný člověk, který nás opravdu zná
Zajímavý pohled přinesla také novější studie publikovaná v roce 2025. Na jiném konci světa a v jiné kultuře, ale v kultuře, která ovlivňuje velkou část světa. Výzkumníci sledovali 98 mladých lidí v partnerských vztazích v Číně během několika měření v průběhu čtyř týdnů. Zkoumali mimo jiné, jakou potřebu blízkosti, podpory a dalších forem naplnění lidé získávají od partnerů a od přátel opačného pohlaví.
Výsledek rozhodně není důvodem k jednoduchému závěru, že každý blízký kamarád ohrožuje partnerský vztah. Studie ale ukázala, že když přítel nebo přítelkyně opačného pohlaví významně naplňuje potřeby, které člověk ve vztahu postrádá, může to souviset s nižší partnerskou spokojeností. Zároveň se tento vztah výrazně oslaboval ve chvíli, kdy člověk tyto potřeby dostatečně získával od svého partnera.
Reklama
To je vlastně docela zdravé zjištění. Přátelství samo o sobě není problém. Problém může nastat tehdy, když se z něj stane náhrada za nefungující partnerský vztah. A právě to je něco úplně jiného než tvrzení, že muž a žena nemohou být jen kamarádi.
Kluci mohou kamarádit s holkami. A nemusí z toho nic být
Přátelství mezi pohlavími není žádná okrajová kuriozita. Ve studii z roku 2023 uvedlo 66 procent dospělých Američanů, že všichni nebo téměř všichni jejich blízcí přátelé jsou stejného pohlaví. U mužů to bylo 61 procent a u žen 71 procent. Zbytek tedy tvoří lidé, jejichž okruh blízkých přátel není výhradně nebo téměř výhradně stejného pohlaví.
Britský YouGov navíc zjistil, že deset procent mužů uvedlo, že většinu jejich přátel tvoří ženy, zatímco u žen to bylo pět procent mužů. To není masový převrat. Ale je to dost na to, aby bylo zřejmé, že mužské a ženské přátelství je běžnou součástí života.
Možná tedy není třeba pořád zkoumat, zda se jeden druhému tajně líbí. Možná je zajímavější položit si jinou otázku: proč tomu stále tak těžko věříme? Protože když přijmeme myšlenku, že muž může ženě věřit, svěřit se jí, smát se s ní, jezdit s ní na výlety a přitom po ní vůbec netoužit, rozpadne se tím jeden z nejodolnějších stereotypů o vztazích mezi muži a ženami.
Ne každý blízký vztah musí někam vést. Někdy je opravdu celé tajemství jen v tom, že dva lidé i po patnácti nebo třiceti letech stále vědí, proč si zavolat.
