fbpx

Zveřejněno: 12. 11. 2017

Vědci se v posledních měsících pustili do podrobného výzkumu druhu malého dinosaura, kterému říkají sinosauropteryx. Povrch jeho kůže údajně zdobilo stejné vzorování, jaké mají dnešní chlupatí savci, jako třeba gazely. Jenže nešlo o ochlupení, ale o peří. Je tedy pravděpodobné, že peří neměli až ptáci, ale už některé druhy dinosaurů. To ovšem není jediná zajímavost. Obličej sinosauropteryxe, zejména oblast kolem očí, zase připomíná mývala.

Fosilie masožravého sinosauropteryxe byly poprvé objeveny v roce 1996 v Turecku. Náznaky, že dinosaurus mohl mít peří, rozproudily v paleontologické obci vzrušené a bouřlivé debaty. Nejnovější výzkum zabývající se vyhynulými druhy ale nedávno přišel s neméně zajímavým poznatkem, který nabízí živější a přesnější obraz dinosaurova vzhledu. Charakterizoval jej prý hnědý pruhovaný ocas a tmavé kruhy kolem očí, jimiž připomínal dnešního mývala.

Podobali se dinosauři gazelám a antilopám?

Paleontologové z univerzity v Bristolu v Anglii rozluštili záhadu dinosaurova zbarvení analýzou konzervovaného peří, které pochází ze tří exemplářů sinosauropteryxe. Jejich nálezy, zveřejněné koncem října v časopise Current Biology, naznačují, že tyto přibližně 126 milionů let staré pozůstatky těla masožravce velikosti krůty mohly mít kdysi na zádech maskovací vzor tmavých barev, který se směrem k břichu ostře měnil v barvy světlé.

shutterstock 652882720

Fosílie sinosauropteryxe nalezená v Japonsku

Tento vzorec je podobný zbarvení dnešních zvířat žijících v otevřeném prostředí, jako jsou gazely v savaně nebo antilopy v Severní Americe. „Ukazuje se, že svět dinosaurů nebyl tak daleko od toho, co si dnes dokážeme představit,“ říká k tomu Fiann Smithwick, geolog a paleontolog působící na univerzitě v Bristolu, který studii vedl.

Pigmenty shodné s lidskými

Před pár lety se Smithwickův kolega Jakob Vinther vydal do Číny. Zpět s sebou přivezl snímky s vysokým rozlišením vzorků sinosauropteryxova peří. Z něj pod speciálně polarizovaným světlem výrazně vystoupily určité barvy.

Tmavé peří, jediné, které bylo zachováno na fosiliích, bylo naplněno melaninem. Tedy stejným pigmentem, který barví i lidské vlasy a kůži. Jeho molekula je velmi silná, odolná vůči rozkladu a ve fosilních kamenech může přežít až stovky milionů let.

Smithwick následně zkoumal pigmentované peří na fosilních zbytcích a zjistil, že záda a boky Sinosauropteryxe pokrývalo hnědé peří, které se zastavilo přibližně v polovině těla. Zbytek peří byl dle jeho výzkumu s největší pravděpodobností zbarven jen velmi mírně.

Opačné stříhání jako chytré maskování

Pro zbarvení, které podle Smithwickova mínění sinosauropteryx na těle měl, existuje odborný výraz „opačné stříhání“. To vyjadřuje relativně výrazný přechod temného žíhání do světlého. Podle Smithwicka může tento vzor vypovídat i o typu prostředí, v němž dinosaurus žil.

shutterstock 647631940

Takto si sinosauropteryxe ztvárnili na známkách v Číně.

Aby zjistil, jaké zbarvení mohlo sloužit jako nejlepší maskování, vytvořil 3D modely zbarvení dinosaura a prohlížel je pod různými typy světla. Ukázalo se, že zbarvení bylo zřejmě nejužitečnější v otevřeném prostředí, kde sluneční světlo přichází přímo shora.

„Když slunce osvětluje vršek zvířete, udržuje jeho spodní stranu ve stínu,“ říká k tomu. To znamená, že když na sinosauropteryxe někdo pohlédl, ať už kořist, nebo dravec, považoval jej za neživý trojrozměrný objekt, což jej chránilo před prozrazením či útokem.

foto: Pinterest a Shutterstock, zdroj: New York Times

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...