fbpx

PET lahve se můžou stát cenným odpadem. Dá se z nich vyrobit vanilková příchuť 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Výroba nejrůznějších chemikálií by mohla zatraktivnit recyklaci plastů, a snížit tak globální znečištění. Plastové lahve byly totiž vědci přeměněny na vanilkovou příchuť, a to pomocí geneticky upravených bakterií. Poprvé tak z odpadního plastu vznikla opravdu vzácná chemikálie

Zveřejněno: 19. 7. 2021

Přeměna plastových lahví na lukrativnější materiály by mohla značně zatraktivnit a zefektivnit proces recyklace. V současné době plasty po jednom použití ztrácejí asi 95 % své materiálové hodnoty. Klíčem k řešení problému globálního znečištění plasty je podpora lepšího sběru a využívání tohoto odpadu. A vědci jsou na nové cestě, jak tento materiál docela netradičně využít.

Vyvinuli mutantní enzymy, které rozkládají polymer polyethylentereftalátu používaný k výrobě plastových lahví na jeho základní složku, kyselinu tereftalovou. Z té umějí udělat vanilin, tedy krásně vonící sladkou látku. Vanilin je používán v potravinářském a kosmetickém průmyslu a je důležitou chemikálií sloužící k výrobě farmaceutik, čisticích prostředků a herbicidů.

Asi 85 % vanilinu je v současné době syntetizováno z chemikálií získaných z fosilních paliv.

Globální poptávka po vanilinu roste a v roce 2018 činila 37 000 tun, což výrazně převyšuje nabídku této látky pocházející z přírodních vanilkových bobů. Asi 85 % vanilinu je v současné době syntetizováno z chemikálií získaných z fosilních paliv.

Hodnotný odpad

Joanna Sadlerová z University of Edinburgh, která pokusy prováděla, uvedla, že jde o první příklad použití biologického systému k recyklaci plastového odpadu na cennou průmyslovou chemikálii. Její kolega Stephen Wallace pak upozornil, že objev zpochybňuje vnímání plastu jako problematického odpadu, podle něj jde naopak o nový zdroj uhlíkových sloučenin, ze kterých lze vyrábět vysoce hodnotné látky. Na světě se za minutu prodá asi milion plastových lahví a pouze 14 % z nich je recyklováno. Nejčastěji na různá vlákna, ze kterých se dají vyrábět koberce nebo oblečení.

Vědci zahřívali mikrobiální vývar podobným způsobem, jako se vaří pivo.

Vědci během výzkumu, jehož výsledky byly publikované v časopise Green Chemistry, využili upravené bakterie Escherichia coli (ta je běžně v lidských střevech a může vyvolat průjem) k transformaci kyseliny tereftalové na vanilin. Vědci zahřívali mikrobiální vývar podobným způsobem, jako se vaří pivo. Úspěšnost je zatím 79 %, vědci se nyní pokoušejí zvýšit míru úspěšnosti konverze. Budou také pracovat na testování procesu přeměny většího množství plastu. Z kyseliny tereftalové by mohly být vyráběny další vzácné molekuly, které můžou být přidávány třeba do parfémů.

Ellis Crawfordová z Royal Society of Chemistry prohlásila: „Jedná se o velmi zajímavé využití mikrobiální vědy ke zlepšení udržitelnosti. Použití mikrobů k přeměně odpadních plastů škodlivých pro životní prostředí na důležitou komoditu je nádhernou ukázkou zelené chemie.“ Podle nedávného výzkumu jsou plastové lahve po plastových sáčcích druhým nejběžnějším typem znečištění oceánů. V roce 2018 vědci náhodou vytvořili mutantní enzym, který rozkládá plastové lahve, a následně vyrobili superenzym, který rozloží plastové lahve ještě rychleji.

Související…

Jak zastavit znečišťování oceánů plasty? Nejlepší by bylo nejíst ryby
Kateřina Hájková

foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian

Tipy redakce

Provoz elektromobilů ekologický je. Ovšem jejich výroba kvůli bateriím nikoli

Provoz elektromobilů ekologický je. Ovšem jejich výroba kvůli bateriím nikoli

Na konci devatenáctého století představovaly elektromobily špičku tehdejší...

Je to ještě klimatická nouze, nebo už panika? 10 úvah o přehřívání Země

Je to ještě klimatická nouze, nebo už panika? 10 úvah o přehřívání Země

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...