Za pět let začne velký úklid kolem Země. Robotická ruka stáhne bludný modul

Končící rok je v mnoha domácnostech také časem velkého úklidu, každá hospodyňka či každý hospodář chce mít do roku nového pěkně uklizeno. Samozřejmě, že čím větší domácnost, tím větší starosti s úklidem. Jiné je to s garsonkou a jiné třeba se zeměkoulí. Uklidit by přitom bylo potřeba nejen na ní, ale i kolem ní. Evropská kosmická kancelář se do toho chce pustit v roce 2025.

Už v roce 1978 popsal vědec NASA Donald J. Kessler teoretický scénář, ve kterém jednoho dne bude hustota objektů na nízké oběžné dráze Země dostatečně vysoká na to, aby srážky mezi objekty vytvořily kaskádový efekt, tedy že každá srážka vytvoří úlomky, jež zvýší pravděpodobnost dalších srážek.

Mraky smetí okolo Země

Před rokem hlásila US Space Surveillance Network (americká vesmírná monitorovací síť) téměř dvacet tisíc umělých objektů na oběžné dráze kolem Země, jež jsou dostatečně velké na to, aby je bylo možné sledovat. Odhadem pak vyšel počet trosek menších než centimetr na více než 128 milionů kusů, asi 900 000 kusů trosek do deseti centimetrů a přibližně 34 000 kusů trosek je ještě o něco větších, ale zase ne tolik, aby je bylo možné ze Země sledovat.

Při rychlosti na oběžné dráze okolo 30 000 kilometrů v hodině může mít i malý šroubek devastující sílu těžkého projektilu.

Nepočítaně je opravdového smetí, jako jsou šupinky barvy, částečky zbytků pohonných hmot a podobně. Nemusí být nebezpečné, ale způsobují poškození v podobě pískování solárních panelů a optiky, tedy zařízení, která není možné chránit balistickým štítem. Ostatně při rychlosti na oběžné dráze okolo 30 000 kilometrů v hodině může mít i malý šroubek devastující sílu těžkého projektilu. Předpovídaná Kesslerova kaskáda, dá se říci, nastartovala roku 1996, kdy se z jedné francouzské družice uvolnila část vybavení, které pak narazilo do jiné francouzské družice. V lednu 2009 se zase při průletu nad Sibiří srazila americká komunikační družice Iridium 33 s už vysloužilou ruskou družicí Kosmos 2251. Úlomku z toho zbylo také dost.

Úklid začne za čtyři roky

Každopádně už vzniklo několik návrhů, jak tyto problémy vyřešit, ale vždy zůstalo jen u návrhů dílem nerealizovatelných, dílem nesmírně nákladných. Letos v prosinci podepsala Evropská vesmírná agentura (ESA) smlouvu v hodnotě 86 milionů eur s průmyslovým týmem vedeným švýcarským start-upem ClearSpace.

Výsledkem je, že firma v roce 2025 zahájí první aktivní misi na odstraňování úlomků, nazvanou ClearSpace-1. Její satelit s robotickou rukou, který ponese rovněž název ClearSpace-1, bude zachycovat a chystat pro návrat na zem horní část objektu Vespa (Vega Secondary Payload Adapter), který vynášel na oběžnou dráhu satelity v rámci evropské mise Vega. Adaptér Vespa vynesl v roce 2013 na oběžnou dráhu raketoplán Ariane 5. Ten se pak úspěšně vrátil na zem, ale „nosič“ Vespa od té doby trčí na oběžné dráze. Nyní se pohybuje po eliptické oběžné dráze ve výšce zhruba 801 až 664 kilometrů. Satelit ClearSpace-1 bude tedy po zkouškách vynesen na stejnou dráhu, adaptér polapí a tato soustava bude následně navedena do zemské atmosféry, kde shoří.

Velký úklidový test

Mise ClearSpace-1 je jedním velikým testem, jenž má vyzkoušet pokročilé naváděcí, navigační a řídicí systémy a umělou inteligenci, které umožňují „lovci“, aby se autonomně a spolehlivě zaměřil na „kořist“, přiblížil se k ní a robotickými rameny ji polapil. Jestliže bude tento test úspěšný, další mise by byly náročnější a zaměřené už na více potenciálních cílů. Teprve pak bude možné posoudit, zda vynaložené prostředky budou odpovídat výsledku.

Luisa Innocenti, ředitelka programu ESA, který je pro změnu nazván CleanSpace, zároveň upozorňuje, že úspěch první průkopnické mise do budoucna umožní nejen odstraňování vesmírných trosek, ale také servis funkčních satelitů a další služby na oběžné dráze. To by mělo zaručit určitou návratnost milionů vložených eur. Na projektu se kromě švýcarské společnosti podílí další země sdružené v ESA včetně České republiky.