fbpx

Hořící Austrálie? Na Zemi zuří požáry pořád, prakticky nepřetržitě 2 fotografie
Kůň se snaží uniknout ohnivému živlu. Fotografie z 31. prosince 2019.

Austrálii trápí obří požáry. Nejsou ale ani největší, ani (zatím) nenapáchaly historicky nejvíce škod. Navíc se dá zcela jistě predikovat, že nejsou poslední

Zveřejněno: 11. 1. 2020

Velké požáry sužují lidstvo odnepaměti. Díky současným změnám klimatu je ovšem vysušená a přehřátá krajina v některých částech světa náchylnější ke vzniku velkého a nekontrolovatelně se šířícího ohně. Tu prvotní jiskru musí ale vždy někdo zažehnout – ať už je to sama příroda (blesky), nebo neopatrní lidé. Tragické důsledky mají velké ohně vždy.

Kanada (1825)

Jeden z nejhorších požárů v kanadské historii začal 7. října 1825, dodnes se o něm píše jako o Miramichi Fire. V provincii New Brunswick shořelo přes 12 000 čtverečních kilometrů lesa, zahynulo přes 160 lidí.

Přes 15 000 lidí přišlo o svůj domov. Některá města prakticky zmizela z povrchu zemského.

Přesný počet může být ovšem daleko vyšší, v oblasti se pohybovalo obrovské množství lesních dělníků, které plameny na rozsáhlém území uvěznily. Přes 15 000 lidí přišlo o svůj domov. Některá města prakticky zmizela z povrchu zemského a spolu s nimi také pětina lesů v New Brunswicku.

Indonésie (1997)

Když v říjnu a listopadu 1997 shořelo v Indonésii 97 000 kilometrů čtverečních lesa, kouř zakrýval slunce až v Austrálii, na Srí Lance a na Filipínách. Ekonomika země se následkem ničivého živlu málem zhroutila, stovky tisíc lidí skončily v nemocnici a index znečistění ovzduší dosahoval hodnot, pro které nebyla čísla v tabulkách.

Pro srovnání: Člověk, který vykouří denně 20 cigaret, dosahuje v daném indexu hodnoty okolo 200 jednotek. V Indonésii během požárů dosahoval tento index hodnoty až 800. Kouř způsobil spoustu dopravních nehod, včetně katastrofy letadla, při které zahynulo 234 pasažérů.

Rusko (2003)

Smutný primát drží Rusko, kde při obřích požárech v roce 2003 lehlo popelem 220 tisíc kilometrů čtverečních lesa. Situace byla ještě horší kvůli tomu, že v Rusku neměl se zákeřným živlem kdo bojovat. „Nemáme peníze ani techniku!“ hlásili ruští požárníci a věnovali se raději vodce. Pro boj s ohněm potřebovali speciální letadla a Rusové je dokonce původně i měli, jenže ruská vláda je prodala nebo pronajala jiným zemím.

Zatímco vytěžit dřevo ze zdravého lesa je drahé, ze spáleniště je možno odvézt zbytkové dřevo velmi levně.

Kouř z ohně doletěl až do japonského Kjóta, které leží 5 000 kilometrů daleko. Jedním z důvodů, proč se v Rusku postupovalo tak liknavě, byla také cena těžebních povolenek – zatímco vytěžit dřevo ze zdravého lesa je drahé, ze spáleniště je možno odvézt zbytkové dřevo velmi levně.

Austrálie poprvé (1939)

Jeden z největších požárů na kontinentu začal 13. ledna 1939, od té doby se mluví o takzvaných Black Friday Bushfires. Už tehdy panovala v Austrálii obrovská vedra a má se za to, že požár vznikl neopatrným zacházením s ohněm v australské buši.

australie ohen 0490394247

Z hořících oblastí se obyvatelé a turisté nemají jak dostat. Ohně díky dešti trochu polevily, panují ovšem obavy, že až deště skončí, ohnivé peklo se rozhoří znovu naplno.


V plamenech zahynulo 71 lidí a zmizelo přes tisíc domů. Kouř z požáru tehdy zakryl i Nový Zéland. Oheň naštěstí pomohly uhasit deště, které se spustily 15. ledna. Australská vláda si tehdy asi poprvé uvědomila, že bude muset změnit přístup k ochraně před požáry.

Austrálie podruhé (2019)

Zřejmě si to ale neuvědomila dostatečně, nebo po oněch 80 letech poněkud vyhasl pud sebezáchovy. Požáry sice také v prvním lednovém týdnu oslabily díky dešti, hořelo však podstatně déle a hoří do dnešních dní. Katastrofický požár byl poprvé zaregistrován 12. listopadu 2019 a zasáhl oblast o rozloze 84 tisíc čtverečních kilometrů. Zničeno bylo přes 2 500 budov, 25 lidí přišlo o život – prozatím.

Austrálie je ze všech kontinentů ke vzniku rozsáhlých požárů náchylná nejvíce. Obří vyschlé pláně dokážou ve vysokých teplotách vzplanout velmi rychle.

Pojišťovny zaregistrovaly téměř 9 000 pojistných událostí za více než 10 miliard korun. Australská vláda vydala varování: Připravte se na další nebezpečí, déšť nebude trvat věčně. A jakmile pršet přestane, nebezpečí opět prudce vzroste. Austrálie je přitom nejvíce ze všech kontinentů náchylná ke vzniku rozsáhlých požárů. Obří vyschlé pláně dokážou ve vysokých teplotách vzplanout velmi rychle.

Hoří pořád

Z globálního hlediska je to ovšem vlastně "jedno". Na zemi pořád něco někde hoří ve velkém. Požáry významně přispívají ke znečištění ovzduší, jejich důsledkem jsou skleníkové plyny a narušené ekosystémy. Požáry často zakládají lidé také záměrně, zvláště v méně rozvinutých oblastech se používají v rámci "údržby" orné půdy. V Česku se plevele zbavujeme mechanicky, v Jižní Americe se prostě založí požár.

V mnoha ekosystémech, jako jsou například boreální lesy nebo pastviny, došlo k evoluci rostlin právě díky pravidelným požárům. Některé z požárů se pravidelně opakují díky přirozeným cyklům deště, sucha a bouří (boreální lesy v Kanadě), jinde se jedná o důsledek lidské činnosti (amazonské pralesy).

NASA vytvořila mapu požárů světa, kde je dobře vidět, ve kterých oblastech hoří nejčastěji. Sledujte pozorně například Jižní Ameriku nebo centrální Afriku – možná škoda, že tam nemají tak dobrý systém evidence požárů. Kdyby ho měli, zřejmě bychom náš výčet nejhorších požárů museli výrazně poupravit. Mapa ukazuje aktivně hořící ohně na celém světě, data pocházejí ze satelitu Terra, který buduje právě NASA. Barva čtverečků je určena počtem (ne velikostí!) požárů, pozorovaných na území o velikosti 1 000 kilometrů čtverečních. Bílé pixely značí 30 požárů denně, oranžové 10 požárů a červené jeden požár denně.

Pokud se chcete podívat, kde na Zemi hoří právě teď, klikněte sem.

Související…

Lesy ohrožují nejen požáry, ale i nesmyslná ochrana před požáryNostradamus měl jasno už v 16. století. Předpověděl požár katedrály Notre-DameV Kalifornii zase hoří. Oheň dělá dobře některým rostlinám. A ohni současné klima

foto: Profimedia, zdroj: NASA

Tipy redakce

Je to podobně cenná komodita jako voda. I proto se písek krade z pláží

Je to podobně cenná komodita jako voda. I proto se písek krade z pláží

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Alkoholismus se dá léčit i mírněji než abstinencí, říká psycholožka Marie Funke

Alkoholismus se dá léčit i mírněji než abstinencí, říká psycholožka Marie Funke

Možná jste si po Novém roce dali jako spousta lidí následující předsevzetí: Už...


Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.