fbpx

Astronomové hledají exoplanety v cizích slunečních soustavách a možná při tom přehlédli, že jednu takovou máme vlastně za rohem. Sice trošku vzdálenějším rohem, ale docela blízko. Pokud tedy nejde o díru

Zveřejněno: 4. 2. 2020

Aby nějaký astronom objevil novou planetu v naší sluneční soustavě, to je věc nevídaná, protože skoro všechny byly známy již ve starověku. Takže se to za poslední tři století podařilo jen dvakrát. Nejdříve se v roce 1781 astronom William Herschel stal objevitelem Uranu a pak se to v roce 1846 podařilo s Neptunem, a to nikoli na základě pozorování, ale matematických výpočtů, astronomovi Johannu Gallovi a jeho studentovi Louisi d'Arrestovi. Pluto, které roku 1930 objevil americký astronom Clyde Tombaugh, už počítat nemůžeme, protože bylo ze seznamu planet vyřazeno a kategorizováno jako trpasličí planeta. Zpět ale k Neptunu, který podle všeho něco skrývá.

Dráhy některých objektů za Neptunem nejsou podle pozorování astronomů pravidelné. Je možné, že podle matematických výpočtů tam kdesi daleko v černočerné tmě se skrývá větší  transneptunické těleso (zkratka TNO z anglického Trans-Neptunian Object), které by bylo zhruba čtyřikrát větší než Země, a tedy i natolik významné, že by se mohlo stát devátou planetou naší sluneční soustavy.

Hledá se Planet Nine

Astronomové Kalifornského technologického institutu Mike Brown a Konstantin Batygin už v roce 2016 zveřejnili svoji představu, že záhadné chování některých TNO mají svou příčinu právě v planetě, kterou provizorně nazvali Planet Nine. Nyní si dokonce myslí, že vědí, kde přesně hledat, a poskytli návod. Samozřejmě, že potřebujeme dalekohled (to v tom návodě není). Pak na noční obloze najdeme tři hvězdy Orionova pásu a pohledem budeme postupovat podle něj k souhvězdí Býka.

Planeta nemá pochopitelně svůj zdroj světla, a tak odráží jen to sluneční. To putuje do této oblasti více než 4,5 miliardy kilometrů.

Někde uprostřed je světlejší skvrna, která by mohla být domovem jednoho z nejslavnějších objevů v astronomické historii, tedy Planet Nine. „Byli jsme si jisti, že nic jiného než tato planeta nedokáže vysvětlit vlastnosti vnější sluneční soustavy,“ vzpomíná nyní Batygin.

Chybí nám světlo

To, že zatím hypotetická Planet Nine není skutečně objevena či lépe řečeno doložena, naráží totiž na problém. Planeta nemá pochopitelně svůj zdroj světla, a tak odráží jen to sluneční. To putuje do této oblasti více než 4,5 miliardy kilometrů, než se případně odrazí a vrací se zpátky. Na Zemi ho tedy zachytíme velice těžko, protože odraz pochopitelně celou cestu slábne.

Nyní se týmy astronomů snaží znovu propočítat anomality oběžných drah TNO, kterých už znají čtrnáct. Potřebují jich ovšem najít co nejvíc, aby výpočty byly co nejpřesnější. Naposledy se to podařilo loni v říjnu, kdy se do jejich dalekohledů dostal objekt přezdívaný Goblin o průměru tři sta kilometrů. Je to však skutečně planeta, co už skoro pět let všichni astronomové hledají? Co když je to zcela jiný objekt, který neodráží sluneční světlo vůbec?

Jdeme chytat gama paprsky

Domnělá planeta by totiž také mohla být malou černou dírou. K detekci objektů, ať už planet nebo černých děr, které světlo neodrážejí, mohou astronomové využít takzvané gravitační čočky. Tento jev, předpovězený už Albertem Einsteinem, ohýbá světlo vzdálenějšího tělesa kolem gravitačního pole vysoce hmotného objektu na jeho cestě galaxií. Celý jev, tedy ohýbání světelného paprsku, se mění podle pohybu onoho hmotného objektu.

Nyní se zájem soustředí na data z observatoře Fermi Gamma-ray Space Telescope obíhající okolo Země, která je vybavena největším detektorem gama záření na světě.

Pokud je ovšem oním objektem černá díra s hmotností planety, astrofyzici tvrdí, že by pravděpodobně byla obklopena jakýmsi kruhem z temné hmoty. Ten by se mohl na každou stranu rozprostírat až do vzdálenosti jedné miliardy kilometrů. A interakce mezi částečkami temné hmoty v této koroně by mohly uvolnit záblesk gama paprsků, jenž by prozradil přítomnost takového tělesa. Nyní se jejich zájem soustředí na data z observatoře Fermi Gamma-ray Space Telescope obíhající okolo Země, která je vybavena největším detektorem gama záření na světě. Ať už je tedy naším dosud neznámým galaktickým sousedem planeta, nebo černá díra, měli bychom se o něm v dohledné době snad dozvědět víc.

Související…

Život na Měsíci se hledat nemusí. Už tam dávno je a zřejmě tam i zůstane
Ivan Verner

zdroj: Science

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...