fbpx
Ptáci mizí ze Středomoří i z našich polí. Mohou za to olivy a senoseč Dalších 3 fotografií v galerii
Jednou z nejčastějších obětí v hájích olivovníků je i nám známá červenka

Olivy je nejlepší sklízet v noci kombajnem. Že s nimi vysají i ptáky, je farmářům jedno. Čeští zemědělci zase nesekají podle pravidel

Zveřejněno: 4. 6. 2019

Ptáci jsou citliví na změny životního prostředí a změna jejich počtu je vždy dobrým ukazatelem, jak zdravé prostředí, v němž žijí, nebo by žít měli, vlastně je. Navíc se pozorování ptáků stává čím dál častější kratochvílí neodborné veřejnosti. No a obecně se ptákům fandí, pokud to není městský holub nad naším autem.

Proto také nedávná zpráva v médiích o tom, že při sklizni oliv zahynou miliony ptáků ve Středomoří, vzbudila velký ohlas. Proč se tak děje, si povíme níže. Na začátku tohoto roku zase lidé v Česku začali nalézat uhynulé kosy černé a vědci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy potvrdili, že za jejich úhynem i celkovým úbytkem je virové onemocnění Usutu. Tento původně africký virus, který způsobuje onemocnění ptáků i lidí, přenášejí komáři.

Ve městě si nevšimneme

Takové konkrétní příklady vždy vzbudí zájem veřejnosti, ovšem celkový téměř katastrofální stav avifauny u nás bohužel ponechává v klidu i ty, co se o tuto neutěšenou situaci zasloužili. Za to, aby politici prakticky ze dne na den vyhlásili moratorium na uhelné popřípadě atomové elektrárny, jsou po celém světě ochotné demonstrovat tisíce mladých lidí, přestože ve své většině si nedovedou spočítat, co by to znamenalo, kdyby tak oslovení politici skutečně učinili.

olivy 0186063114

Olivovníkové háje v Andalusii jsou častým hnízdištěm středomořských ptáků. Farmáři na ně ale při sklizni nehledí


 

Stav populace ptáků už tolik nikoho nezajímá, ještě tak ochránce zvířat dokáže vybudit klecový chov slepic. Toho, že ptáci z přírody skutečně mizí, si všimne málokdo, protože většina z nás přece žije ve městech, v nichž se dokonce téměř přemnožily kdysi tak plaché sojky, jejichž pírka zdobila a zdobí myslivecké klobouky. Takže když jsou sojky i ve městě, tak to snad není s těmi ptáky tak špatné, ne?

Je libo španělského ptáčka?

Vraťme se ale ještě k tomu ptactvu v olivovnících, protože se to týká i jejich populace u nás. V Portugalsku, Francii, Itálii, ve Španělsku a vůbec po celém Středomoří každoročně přezimují obrovské počty ptáků ze střední a severní Evropy. Tam, kde se olivy sklízejí tradičním setřásáním, to žádného opeřence neohrozí. Horší je to tam, kde se olivy sklízejí strojně, především pro tolik na trhu žádané oleje. Jejich pěstitelé už dávno zjistili, že plody sklizené v noci mají díky chladnějšímu vzduchu daleko lepší aroma než ty, které jejich kombajny natrhají ve dne.

Ve Španělsku zabité ptáky prodávají do místních hospod a restaurací, kde z nich připravují oblíbenou pochoutku.

Proto do olivových plantáží vjíždějí sběrné kombajny hlavně v noci, kdy na větvích olivovníků nocuje drobné ptactvo. Světla a hluk rámusícího stroje opeřence natolik dezorientují, že se nedokážou z hustých větví včas dostat ven a uletět. I když se jim to podaří, neletí tmou daleko, většinou jen na sousední olivovník. Obrovským vysavačem jsou pak nasáti do nitra kombajnu a usmrceni. Pěstitelé oliv si z toho zatím moc nedělají. Ve Španělsku třeba zabité ptáky prodávají do místních hospod a restaurací, kde z nich připravují oblíbenou pochoutku – nikoliv španělské ptáčky, jak se nabízí, ale smažené ptáčky, neboli pajarito frito.

V Andalusii to vzali vážně

Čísla, která vyjadřují, kolik ptáků takto v období sklizně zahyne, jsou natolik varující, že místní ornitologové začali burcovat úřady, aby nějakým způsobem zasáhly. Ve španělské Andalusii, kde každoročně sklizni padlo za oběť na 2,5 milionu ptáků, se to již podařilo, a místní regionální vláda noční strojovou sklizeň zakázala. Byla tím sice vyhrána jedna bitva, nikoli však celá válka.

ptak smazeny

Tohle není kuře, ani španělský ptáček, ale smažený pták. Pochoutka


Podle portugalského deníku Expresso pracovníci Institutu pro ochranu přírody a lesů (ICNF) při kontrole sklizně oliv zjistili, že jen v regionu Alentejo je zabito v průměru mezi sedmi a osmi ptáky na hektar olivovníků, což při celkové rozloze, na níž se zde pěstují, znamená něco okolo sto tisíce opeřenců. Místním úřadům se ovšem čísla nezdají přesná a vědecky doložená, tudíž nejsou ani statisticky relevantní, aby mohl být zákaz nočního sběru oliv kombajny zatím vyhlášen.

Vražedná senoseč

Situace u nás není o moc lepší. Nikdo tady v noci olivy (a ani u třešní to zatím nikoho nenapadlo) kombajnem nesklízí, ale stačí třeba obyčejný senoseč. Strojové sekání travního porostu má už určitá pravidla, a to například sekat v pruzích, a sousední část na šířku žací lišty vynechat, aby drobná fauna stihla utéct. V praxi se to tak ale nikde neděje. Nejefektivnější je podle pracovníků v rostlinné výrobě začít sekat od krajů ke středu. Polní ptactvo se pak při první senoseči dostává do neřešitelné situace, kdy ještě hnízdí a nechce svá vejce opustit, nebo už mladé vyvedlo, ale nedokáže s nimi utéct daleko.

Zvýšené využívání hnojiv, herbicidů a pesticidů s sebou nese snižování populace hmyzu, tedy ptačí potravy.

To je třeba případ chřástala polního, jenž vyvádí mladé právě v tomto období. Kuřata žací stroj dožene rychle a kvočnu, která se od nich nechce odloučit, vezme s sebou. Nejčastěji pak v samém středu louky, v posledním ostrůvku, kde ještě bylo možné se schovat.

Mizí potrava i sami ptáci

Není to ovšem jen strojová sklizeň, která ptáky hubí. Ornitologové poukazují i na další příčiny, kdy na prvním místě je intenzifikace, tedy zvyšování výnosů za každou cenu. To s sebou přináší i stále vyšší dávky chemikálií či zvětšování ploch s monokulturami. Zvýšené využívání hnojiv, herbicidů a pesticidů s sebou nese snižování populace hmyzu, tedy ptačí potravy. Nejde jen o hmyz, takoví kulíci, čejky, kosi či drozdi mají v oblibě žížaly. Těch bývalo vždycky dost až do doby, kdy půda zamrzla.

Zatímco městští radní jsou schopni zakázat vjezd aut do center měst, na zemědělskou velkovýrobu nikdo páky nemá.

Ovšem žížaly nežijí v kyselé půdě, potřebují zhruba neutrální. Umělá dusíkatá hnojiva místo přírodních pak půdu okyselují. Podobně odvodnění polních ploch vytvoří na půdě tvrdou krustu, skrz niž se ptáci k žížalám nedostanou. Jestliže se ve vzdálené Andalusii podařilo prosadit zákaz nočního strojového sběru oliv, u nás zatím nic ekvivalentního zřejmě nehrozí. Případné změny v našem zemědělství narážejí na takzvané ekonomické zájmy, jež dokáže všemocná lobby vždy nadřadit udržitelnosti života v krajině, v tomto případě ptáků. Zatímco městští radní jsou schopni zakázat vjezd aut do center měst, na zemědělskou velkovýrobu nikdo páky nemá. Zajímá někoho, že třeba populace koroptve polní za poslední tři desetiletí klesla na pouhých deset procent tehdejšího stavu?

Související…

Nalétají denně stovky kilometrů a spí a páří se v letu. Kdo jsou tito záhadní ptáci?Vrána je stejně chytrá jako šimpanz. Uvažuje logicky a umí plánovatI ptáci jsou dnes bezdomovci. Jak je to možné?

foto: Profimedia, zdroj: The Independent

Tipy redakce

U elektromobilů je ekologičtější provoz. Ovšem výroba kvůli bateriím nikoli

U elektromobilů je ekologičtější provoz. Ovšem výroba kvůli bateriím nikoli

Na konci devatenáctého století představovaly elektromobily špičku tehdejší...

Naše kultura potřebuje pomoct, říká jazzový kytarista Rudy Linka

Naše kultura potřebuje pomoct, říká jazzový kytarista Rudy Linka

S jazzovým hudebníkem a kytaristou jsme se sešli v restauraci nedaleko...

Twitter uživatelům ukazuje, co si o nich myslí. Někdy je to úplně mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co si o nich myslí. Někdy je to úplně mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.