fbpx

Málokteré zvíře počká u přechodu na zelenou, pak donese do půlky silnice ořech, nechá auto, aby ho přejelo, a pak si dojde (zase na zelenou) pro jádra

Zveřejněno: 9. 12. 2018

Přesto, že je jeden den minus pět a druhý jedenáct nad nulou, měli bychom si dva týdny před Vánocemi přiznat, že už je tu zima. V městských parcích a na sídlištích mezi paneláky se houfují velcí černí ptáci. Jsou hluční a zdánlivě bezcílně kráčejí či poletují. Člověk městský si řekne – hele, vrány. Pravdu však nemá. Jsou to jejich blízcí příbuzní, havrani polní.

Související…

Kdo je chytřejší? Psi nebo kočky? Vědci mají jasnoNalétají denně stovky kilometrů a spí a páří se v letu. Kdo jsou tito záhadní ptáci?Jste vtipní? Potom jste možná chytřejší než většina populace!

Aby to bylo ještě složitější, tak i havranů je zde více druhů. Ti, kteří zde běžně hnízdí v lesích, nejsou ti, kteří v zimě poletují po parcích a v okolí pražského hlavního nádraží. „Naši“ havrani se od nás od října stěhují za teplem do jihozápadní Evropy. V tu dobu je tady střídají hejna havranů z východní Evropy. A to už jsou oni.

Dlouhá léta, během nichž se vědci zaměřili na měření inteligence lidoopů, byli z tohoto hlediska krkavcovití ptáci zanedbáváni.

Na zimu se jich k nám může nastěhovat i několik milionů. Potravu pak hledají především poblíž lidských sídel. To, že si pleteme vrány a havrany, je celkem běžné. Jsou to ptáci prakticky stejně velcí, ale nejlépe je poznáme podle zobáku – vrány ho mají silný, šedohnědě zbarvený, mírně prohnutý a s peřím přesahujícím jeho kořen, zatímco havrani mají zobák rovný se světlým kořenem a ostře špičatý. Co je ovšem spojuje, je jejich inteligence.

Co zavinil Ezop

Ať se na nás antický bajkař Ezop nezlobí, ale vinou jeho bajky o vráně a lišce celé generace lidí zblbly, když ptáka z řádu pěvců považují odedávna za slabomyslného a šelmu za vyhlášeného chytrolína. Ne, že by byla liška hloupá, to rozhodně ne, dokáže se přizpůsobit změněným podmínkám a stejně jako krkavcovití ptáci se snadno přizpůsobí kvůli snadnějšímu shánění potravy životu ve městě.

vrna 2 561867451

Vrána je nejinteligentnější mezi ptáky. Dokáže uvažovat logicky


Srovnání jejich inteligence by ovšem těžko dopadlo tak, jako v té bajce, kde vrána drží kousek sýra v zobáku a na liščí pochlebování, že prý má krásný hlas, podlehne sebeklamu, pokusí se zazpívat, zapomene na sýr, a jak otevře zobák, upustí ho lišce k nohám. Dlouhá léta, během nichž se vědci zaměřili na měření inteligence lidoopů, byli z tohoto hlediska krkavcovití ptáci zanedbáváni. Soudilo se, že s tak malým mozkem nemohou větším savcům konkurovat. Byl to velký omyl, protože se ukázalo, že jako u jiných orgánů živočichů není velikost zrovna tím hlavním kvalitativním vodítkem.

Pojízdný louskáček

Vrány, speciálně a krkavcovití ptáci, nás obecně udivují tím, že nejednají intuitivně, ale s rozmyslem. Jestli sledujete v televizi přírodopisné snímky, mohli jste vidět, jak uvažují jedinci japonského poddruhu vrány obecné, které ornitologové v Japonsku i nafilmovali. Je známo, že vrány například pouštějí měkkýše s tvrdými ulitami z velké výšky na skálu, aby se dostaly k jejich obsahu. Možná, že to dělají i s ořechy, ale v zemi vycházejícího slunce neriskují, že by rozkřáplý ořech už také nemusely najít, a prostě ho položí na silnici, aby skořápku rozbilo projíždějící auto.

Když blikne další zelená, vrána si pro rozlousknutý oříšek dojde bez nebezpečí, že by ji něco přejelo.

Ne ovšem jen tak někde. Prostě si počkají na přechodu na zelenou, položí tam ořech a odletí hlídkovat na sloup pouličního osvětlení. Auto se zhostí svého úkolu, a když blikne další zelená, vrána si pro rozlousknutý oříšek dojde bez nebezpečí, že by ji něco přejelo. Ornitologové zatím ovšem nevědí, jak frekventované přechody si vrány vybírají – na těch méně frekventovaných se auta nemusejí trefit, na více zase můžou ořech rozjezdit na maděru.

Přijdou metaři o práci?

Inteligence vran chce využít projekt Crowded Cities. Jeho autoři Bob Spikman a Ruben van der Vleuten uvádějí, že v Nizozemsku je každoročně na ulici jen tak odhozeno přes šest miliard cigaretových nedopalků. Cigaretové filtry sice pomalu v přírodě degradují, ale opravdu pomalu – trvá to dvanáct let. Navrhli proto sestrojit Crowbar, zařízení, do něhož vrána přinese nedopalek, přístroj ho detekuje a vráně odměnou poskytne jídlo. Není to ovšem tak převratná novinka.

vrana 3 1143228920

Že by se havranovití dali zaměstnat jako uklízeči?


Koncem srpna nastoupilo do práce ve francouzském historickém zábavním parku Puy du Fou ve Vendée šest vran, které se cvičily ve zvedání nedopalků a odpadků. Ředitel parku Nicolas de Villiers k tomu říká, že sice moc práce mít nebudou, protože návštěvníci jsou většinou ohleduplní, ale hlavním cílem zapojení ptáků do úklidu je ukázat, že samotná příroda nás může naučit, jak je důležité se starat o životní prostředí. Je možné, že by se k tomuto poměrně jednoduchému úkolu dala vycvičit i jiná zvířata, ale vrány mají i další schopnosti.

Opeření géniové

Krkavcovití jsou zatím jediným ptáky, kteří uspěli v takzvaném Gallupově zrcadlovém testu, tedy přesněji zrcadlovém testu sebeuvědomění. V zásadě se jedná o to, že když se člověk na sebe podívá do zrcadla a zjistí, že má třeba na tváři stopy po rtěnce, snaží se je odstranit. Pozná se však až ve stáří šesti až osmi měsíců. Vidět v zrcadle sebe, uvědomit si to a snažit se odstranit případné nedostatky ve vizáži, dokáže jen velmi málo živočichů – například lidoopi, sloni, delfíni, ale z ptáků jen právě krkavcovití.

Stačilo pár minut, aby si to polovina z testovaných vran uvědomila, a začala krátké tyčky spojovat. Jedna z nich si dokonce vytvořila bidlo.

O kreativitě vran, v tomto případě vran novokaledonských (Corvus moneduloides), svědčí pokus členů Katedry psychologie Aucklandské university na Novém Zélandu. Ti odchytili z volné přírody sedm jedinců těchto ptáků a postavili před ně poměrně komplikovaný úkol, za jehož vyřešení čekala odměna v podobě potravy.

vrana 3 1063239755

V kolik že to pustěj?


Vrána si nejdříve musela provázkem přitáhnout větvičku, s jejíž pomocí si mohla vytáhnout z klece větvičku delší, a tou si přisunout kýžený kousek jídla. Ptáci to zkoušeli po skupinách. V té první měli možnost si jednotlivé kroky natrénovat a uspěli bez problémů na první pokus. V té druhé někteří jedinci měli několik neplatných pokusů, ale nakonec uspěli všichni. Jako opeřený génius se tu projevil sameček, jenž vše nejdříve pozorně prohlížel, a po necelých dvou minutách celý experiment „vystřihl“ hned napoprvé.

Dlouhé bidlo

Nedávno něco podobného zopakovali vědci z Max Planck Institute for Ornithology na univerzitě v Oxfordu. Testovaných osm vran si mělo vytáhnout tučnou larvu z krabice s úzkým otvorem, takže k tomu potřebovaly nějaký nástroj. V přírodě k tomu vrány užívají větvičky zcela normálně, takže tohle nebyl žádný problém. Test ovšem spočíval v tom, že všechny „větvičky“, které měli opeřenci k dispozici, byly příliš krátké, šlo je ovšem s příslušnými nástavci prodloužit. Stačilo pár minut, aby si to polovina z testovaných vran uvědomila a začala krátké tyčky spojovat. Jedna z nich si dokonce vytvořila bidlo, které se skládalo ze čtyř tyček menších.

Vrány mají velmi flexibilní schopnosti, které jim umožňují rychle řešit nové problémy.

Ornitoložka (a také princezna) Auguste Marie Philippa von Bayern, která na projektu spolupracovala, potvrdila výjimečnost testu s tím, že vědci vrány nenechali trénovat, a ptáci tak na řešení museli přijít sami. Profesor Alex Kacelnik k výsledku řekl, že potvrdil to, co už vědci vědí: Vrány mají velmi flexibilní schopnosti, které jim umožňují rychle řešit nové problémy.

Test ovšem neodhalil, jak to dělají. Je podle něj možné, že používají nějakou formu virtuální simulace problému. V mozku se jim tedy odehrávají různé cesty, jež vedou k cíli, dokud nenaleznou životaschopné řešení. Teprve pak jednají. Dalším udivujícím faktorem je prokázaná zručnost vran, tedy v tomto případě spíše „zobáknost“…

Dokážou i předpovídat

Krkavcovití dovedou také plánovat do budoucna. V jednom z experimentů prošly vrány v první fázi jakýmsi proškolením, během nějž musely nejdříve pochopit, že když nesezobnou předložený kousek jídla ihned, po nějaké chvíli se dočkají kousku většího či chutnějšího. Tohle často nezvládají ani děti mladší pěti let, ale vrány to pochopily. Dokonce se zdálo, že zvažují, jak dlouho vydrží čekat, než se jejich pokrm promění na něco lepšího. Nad pět minut se jim to zdálo už příliš dlouhé, ovšem roli zde hrálo i to, zda jim bylo předloženo ovoce, chleba, sýr nebo maso.

Lidé se mohou pochlubit nejvyšším EQ. Jeho hodnota je mezi 7,5 a 8. Druzí jsou delfíni s 5,5 a třetí dělené místo v tomto hodnocení obsadili vrány a šimpanzi.

Experimentátory uchvátila i taktika, s níž někteří ptáci k čekání na „to lepší“ přistupovali. Sousto, které jim bylo předloženo, si vrány například ukryly tak, aby se na něj nemusely dívat. Schopnost potlačit prvoplánovou reakci a místo toho použít úvahu je jedním z aspektů inteligence. Ovšem zatímco u lidí používáme při měření inteligence koeficient IQ, u zvířat se hovoří o encefalizačním koeficientu (EQ). Tento koeficient vyjadřuje poměr hmotnosti mozku testovaného zvířete s hmotností mozku zástupců jiného druhu o srovnatelné celkové váze. Lidé se v tomto případě mohou pochlubit nejvyšším EQ. Jeho hodnota je mezi 7,5 a 8. Druzí jsou delfíni s 5,5 a třetí dělené místo v tomto hodnocení obsadili vrány a šimpanzi s EQ kolem 2,5.

foto: Profimedia a Shutterstock, zdroj: Smithsonian Mag

Tipy redakce

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání Země

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání...

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.