fbpx

S Annou Bernátkovou, která spolupracuje na kampani Cirkusy bez zvířat, jsme mluvili o tom, proč je šapitó pro jinak volně žijící živočichy mnohem větší zlo než zoologická

Zveřejněno: 12. 11. 2018
Přečteno 1739x

Už nějakou dobu probíhají na internetu bouřlivé diskuze, které se týkají připravované novely zákona o ochraně zvířat proti týrání. Novela kromě jiného obsahuje úplný zákaz vystupování divokých zvířat v cirkusech. Majitelé cirkusů prohlašují, že je o zvířata dobře postaráno a ničím netrpí. Ochránci zvířat považují medvědy na koloběžkách a tančící slony za neetický a zbytečný přežitek.

Související…

Některá divoká zvířata jsou na pokraji vyhynutí. Může za to náš hlad po levném maseČeský odborník podává zvířatům konopné masti. Libují si lemur i pandaJak zvířata vnímají smrt? A vědí, že je definitivní?

Na otázky, co ochranářům na cirkusech nejvíc vadí, jak se zvířatům v cirkusech vlastně žije a co by zákaz znamenal v praxi, nám odpovídala Anna Bernátková z organizace Svoboda zvířat, která kromě jiného organizuje i aktuální kampaň Cirkusy bez zvířat. Její pohled je jednoznačný: Zvířata jsou v cirkuse brána jako spotřební věci a drezura zvířat rozhodně není dobrý příklad pro děti. 

Cirkusy a jejich představení se zvířaty fungují stovky let. V čem je podle vás problém?

Největší problém je už samotný princip cirkusu. Na zvířata se tu nenahlíží jako na tvory, jejichž život má smysl sám o sobě, ale jako na nástroje, které mají hodnotu pouze do doby, kdy generují zisk. Zvířata se v cirkuse prezentují jako podřadní a plně kontrolovaní tvorové, kteří jsou vlastně v tomto případě podobní hračkám, se kterými si zaměstnanci cirkusu mohou dělat, co chtějí. Děti, které takové představení sledují, pak snadno mohou nabýt dojmu, že je správné a vhodné se takto chovat ke všem zvířatům. Že na ně není potřeba brát nějaké ohledy.

Psychologové mají za to, že cirkusy mohou negativně ovlivnit vztah dětí ke zvířatům, a to jak v cirkusech, tak i mimo ně.

A to je opravdu velmi nebezpečné. Ne náhodou podepsalo víc než sto psychologů z celého světa společné prohlášení italské psycholožky Annamarie Manzoniové o nevhodnosti cirkusů k pedagogickým a výchovným účelům. Naopak, psychologové mají za to, že cirkusy mohou negativně ovlivnit vztah dětí ke zvířatům, a to jak v cirkusech, tak i mimo ně.

 

cirkus medved 604126742

Skutečně baví divoké šelmy "vystupovat"? Podle odborníků jsou v neustálém stresu


Jak podle vás takový život zvířete v cirkusu vypadá?

Tak třeba jeho zázemí musí být přizpůsobeno častým přesunům, proto se využívají mobilní klece. No a na místě, kam cirkus dojede, to není o moc lepší. Obecně pro drezírovaná zvířata musí být k dispozici kromě mobilních prostor dodatečná technická zařízení, jako jsou venkovní verandy a vnitřní a venkovní výběhy. Po cirkusech jsou ale pro chov určitých zvířat vyžadovány nižší standardy než po zoologických zahradách či soukromých chovatelích. Například minimální velikost klece pro dva tygry v zoo je 25 čtverečních metrů, zatímco pro dva tygry v cirkuse je to 12 metrů.

Zvířata v cirkusech tráví v průměru 5 % času výcvikem a zbytek dne jsou zavřená v těsné kleci.

Zrovna u tygrů je navíc problematické to, že v přírodě žijí samotářsky a setkávají se pouze v období páření, samice pak žije po určitou dobu společně se svými mláďaty. Cirkusy ale často sociální požadavky tygrů nerespektují a proti jejich přirozenosti je drží ve skupinkách. Podobné problémy bychom nalezli i u ostatních druhů jinak volně žijících zvířat.

Takže tu máme stejně jako u slepic "klecový problém"?

Není to jen tenhle problém. Ale to, že cirkusy jsou zcela nevyhovujícím místem pro chov divokých zvířat, dokládají i odborné studie. Například odborný článek vycházející ze studie už z roku 2009, který nese název Are wild animals suited to a travelling circus life?, uvádí, že zvířata v cirkusech tráví v průměru 5 % času výcvikem a zbytek dne jsou zavřená v těsné kleci.

cirkus klece 0081065495

Nejhorší je neustálé přemísťování. A ani na štaci nemají zvířata žádný komfort


Tým doktorky Grazielly Iossaové z Lincolnovy univerzity během svého výzkumu také zaznamenal zvýšený výskyt takzvaného stereotypního chování, které je projevem špatné psychické kondice zvířat. A tohle chování je pravděpodobně způsobeno nedostatkem vhodného prostoru a nuceným vystupováním při představeních. To, že zvířata musí každou chvíli vystupovat na jiném místě republiky, pro ně neznamená jen neustálé přemisťování, ale i s tím spojený hluk a další omezení, která pro ně představují stres.

A samotná drezura? Zástupci cirkusů tvrdí, že zvířata vlastně baví...

Podle české legislativy musí drezura opravdu probíhat formou odměny. Nicméně to, co se ve skutečnosti děje za oponou, s jistotou nevíte nikdy. Důkazy, že by se v českých cirkusech zvířata bila, nemáme. Na druhou stranu je potřeba přiznat, že se na nás obracejí lidé, kteří bití zvířete v cirkuse údajně viděli. Důkazy ale nemají. I tak je třeba říct, že vystupování před lidmi v manéži a provádění různých cirkusových kousků je pro divoká zvířata nepřirozené a zase se úplně liší od tréninků zvířat v zoo. Zoologické zahrady trénují zvířata v rámci pohybových aktivit a pro účely veterinárních kontrol a zákroků. Kdežto cirkusy je trénují na vystoupení a kvůli následnému finančnímu zisku.

Ale i majitelé cirkusů tvrdí, že jsou jejich zvířata kontrolována veterinární správou a že u nich k žádnému porušování zákona nedochází.

Pro nás je ale týrání už samotné držení zvířat v cirkuse pro peníze a zábavu. To vše navíc v nevhodných podmínkách. Proto je potřeba, aby se to v tomto duchu změnilo i v současném zákoně na ochranu zvířat proti týrání. Co se týká konkrétních pochybení cirkusů, Státní veterinární správa samozřejmě nemá kapacity na to, aby cirkusy kontrolovala neustále. Kontroly cirkusů jsou ve velké většině plánované a předem se oznamují. Dělá se to údajně proto, aby byl majitel zvířat při kontrole na místě.

Principál Jaromír Joo se často rád chlubí svými úspěchy v množení kočkovitých šelem. My ale víme, že v jeho cirkuse ta zvířata nejsou.

Zimoviště, tedy místa, kam se cirkus uchýlí mimo sezonu, navštěvuje veterinární správa podle našich informací tak jednou za dva roky. A přesto, že jde spíš o formální kontroly, Státní veterinární správa v cirkusech nachází závady. Z dat zveřejněných na webových stránkách Státní veterinární správy vyplývá, že ze 107 kontrol provedených v cirkusech v loňském roce, při kterých bylo dohromady zkontrolováno 3391 divokých zvířat, byla při sedmi kontrolách u 59 zvířat nalezena závada.

cirkus papousek 0355789418

Jestli zvířata jejich číslo baví, se asi nedovíme. A to ani tehdy, pokud náhodou zvíře mluví


Pokud čísla pro lepší představu porovnáme se zoologickými zahradami, tak v loňském roce při 52 kontrolách, což ale představuje už 17488 zkontrolovaných zvířat, neshledala veterinární správa závadu žádnou. Sami zároveň víme o cirkusu, který v rozporu se zákonem na ochranu zvířat proti týrání využívá v drezurním vystoupení lachtana. Momentálně to řeší obecní úřad. Cirkusy se zvířaty navíc vzbuzují i otázky, co se děje s namnoženými zvířaty, která jsou samicím odebírána brzy po narození a krmena z lahve. Principál Jaromír Joo se často rád chlubí svými úspěchy v množení kočkovitých šelem. My ale víme, že v jeho cirkuse ta zvířata nejsou. Pro jaké účely tedy zvířata množí? Kde zvířata končí?

Znamenal by zákaz zvířat v cirkusech opravdu konec současných cirkusů?

Pokud si pod slovem cirkus představíme výstupy divokých či přesněji volně žijících zvířat, která předvádí různé nepřirozené triky a kousky, tak ano. Pokud si ovšem pod tímto slovem představíme zábavnou podívanou artistů a klaunů, tak ne. Existuje mnoho světoznámých a velice úspěšných cirkusů, ve kterých vystupují pouze lidé, a svým uměním lákají obrovské množství diváků.

Co by se ale stalo se zvířaty, kterých by se cirkusy musely vzdát? Nemusela by být utracena?

Nedokážeme si představit, že by nastala situace, kdy by cirkusy byly donuceny vzdát se svých zvířat. Hodně také záleží, jak výsledný zákon bude vypadat. Kdyby opravdu zakazoval drezuru a vystupování zvířat, která se již v cirkusech nacházejí, tak i to má řešení. Pokud v cirkuse opravdu milují svá zvířata tak, jak tvrdí, pak by bylo jistě možné, aby jim zajistili nové vyhovující podmínky a ponechali si je. Podle dostupných informací například rodina Berousků staví zábavní park, kde by tedy v budoucnu jejich zvířata mohla najít nový domov.

 81 % lidí se domnívá, že zvířata žijící v cirkusech neprožívají srovnatelně hodnotný život jako ta ve volné přírodě.

Mnoho evropských států zvířata v cirkusech zakázalo úplně, některé zákaz zvažují anebo v nich platí zákaz částečný. I proto vznikají v Evropě domovy pro vysloužilá zvířata z cirkusů. Příkladem je vznikající domov pro slony Elephant Haven ve Francii. Zda by vysloužilá zvířata pojaly zoologické zahrady a hlavně zda by o ně vůbec projevily zájem, je otázka spíš pro konkrétní zahrady.

Někteří majitelé cirkusů tvrdí, že mají ke zvířatům vztah jako k vlastním dětem, nepostačilo by tedy spíš jen zpřísnění kontrol?

Z odborných studií ale opravdu vyplývá, že problematický je samotný pobyt zvířat v cirkusech, mimo jiné kvůli přesunům zvířat, kvůli hluku, světlům při vystoupeních a nepřirozeným cvikům. Z toho vyplývá, že zpřísnění kontrol by nestačilo. Welšská vláda si nechala vypracovat studii, která měla zjistit, jak jsou na tom ve všech ohledech zvířata, která žijí v cirkusech. Její závěry říkají, že zvířata v cirkusech nevedou životy, které by stálo za to žít.

Máte už nějaké výzkumy, jak se k zákazu zvířat v cirkusech staví česká veřejnost?

Ano, máme. V září 2018 provedla průzkum veřejného mínění agentura Focus na reprezentativním vzorku 1012 respondentů starších 18 let. Ten ukázal, že přijetí zákona zakazujícího využívání volně žijících zvířat v cirkusech má u české veřejnosti poměrně širokou podporu. Dvě pětiny, tedy konkrétně 39 % respondentů podporuje zákaz chovu a drezúry volně žijících zvířat, 35 % pak zvířat všech.

Anna Bernátková (25)

V organizaci Svoboda zvířat pracuje jako asistentka koordinátorky kampaně Cirkusy bez zvířat. Vystudovala magisterský obor Wildlife management České zemědělské univerzity v Praze. Během studia strávila tři měsíce v Ekvádoru, kde zkoumala využití habitatu medvědem brýlatým. Nyní na ČZU studuje v doktorandském oboru Tropical Agrobiology and Bioresource Management. Kromě zvířat má ráda cestování, chození po horách, sport a výtvarnou tvorbu.

Dále z průzkumu vyplynulo, že nesouhlas s chovem a drezúrou volně žijících zvířat v cirkusech vyslovuje 70 % respondentů a 81 % lidí se domnívá, že zvířata žijící v cirkusech neprožívají srovnatelně hodnotný život jako ta ve volné přírodě.

Jak se budete dál snažit zpřísnění zákona prosadit?

Budeme sledovat výstupy expertní skupiny Ministerstva zemědělství, ve které mají zastoupení i cirkusy se zvířaty. Ta se teď bude problematice zvířat v cirkusech věnovat. Také budeme samozřejmě seznamovat politiky s moderními poznatky o vhodnosti či spíše nevhodnosti držení zvířat v cirkusech.

foto: Archiv Anny Bernátkové, Shutterstock a Profimedia, zdroj: Cirkusy bez zvířat

Milada Kadeřábková

Milada Kadeřábková

Redaktorka, idealistka, majitelka kočky, občas paličatá, schopná nadchnout se téměř pro cokoliv. Když nepíše, doučuje angličtinu.



Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.