fbpx

Vědci se dosud domnívali, že voda se od kořenů k listům dostává postupně. Nová studie ukazuje, že stromy vodu čerpají v pravidelných intervalech

Zveřejněno: 1. 8. 2018

Jak se vlastně dostává voda od kořenů až k větvím, jak se vlastně vytváří míza? Obecně se předpokládalo, že voda prochází stromy takzvanou osmózou (odtud také slovo míza). Během osmózy voda kontinuálně postupuje z buňky do buňky a strom vyživuje. Nyní to vypadá, že pohyb není kontinuální. Strom vodu pumpuje. Podobně jako lidské srdce krev.

Související…

Muži, který od roku 1979 sází stromy, vyrostl pod rukama obří les
Vojtěch Žák

Vědci v rozsáhlé studii z roku 2017 zjistili, že stromy nejsou při svém vyživování bez jakékoli aktivity. Kmeny a větve stromů se ve skutečnosti zužují a rozšiřují, aby „čerpaly“ vodu z kořenů přes větve až do listů. Jde o podobný princip, jakým tepe lidské srdce. Tep stromů je však tak pomalý, že si jej vědci nikdy předtím nevšimli.

U několika stromů se větve pohybovaly o několik centimetrů nahoru a dolů v pravidelných několikahodinových periodách.

„Zjistili jsme, že většina stromů vykazuje pravidelné změny jejich tvaru, které jsou synchronizované v celé rostlině, což naznačuje periodické změny tlaku vody,“ vysvětlil anglickému magazínu New Scientist biolog András Zlinszky z Aarhuské univerzity v Dánsku. Jejich objev záhy přebrala všechna přední vědecká periodika.

Jako lidské srdce

Zlinszky a jeho kolega Anders Barfod pro svoji studii použili pozemní laserové skenování. Sledovali tak 22 druhů stromů, u nichž je zajímaly změny tvaru klenby větví. Měření byla prováděna ve sklenících a v noci, aby se vyloučily slunce a vítr jako faktory pohybu stromů. U několika stromů se větve během noci pohybovaly o několik centimetrů nahoru a dolů v pravidelných několikahodinových periodách.

Vědci stále úplně nerozumí tomu, jak pohyb tohoto „čerpání“ funguje.

Po prozkoumání činnosti stromů se výzkumníci snažili zjistit, co tyto změny znamenají. Věří, že pohyb je indikací, že stromy právě přečerpávají vodu ze svých kořenů. Je to v podstatě jistý typ „srdce“. „Zjistili jsme dosud neznámé periodické pohyby v cyklech dvou až šesti hodin. Pohyb musí být spojen s kolísáním tlaku vody uvnitř stromu a to fakticky znamená, že strom čerpá vodu,“ potvrzuje Zlinszky.

Vědci ale stále úplně nerozumí tomu, jak pohyb tohoto „čerpání“ funguje. Domnívají se, že kmen jemně vytlačí vodu směrem nahoru přes xylém, což je systém cévní tkáně v kmenu, jehož hlavním úkolem je přenášet vodu a živiny z kořenů do větví a listů.

I stromy chodí spát

V roce 2016 vydal Zlinszky a jeho tým další studii, která prokázala, že břízy chodí v noci „spát“. I tento poznatek se „srdečním tepem“ stromů souvisí. Vědci věří, že klesání větví břízy před úsvitem je způsobeno poklesem vnitřního tlaku stromu, jenž je zásadní pro čerpání vody.

V noci  neprobíhá fotosyntéza, která vede k přeměně slunečního světla na jednoduché cukry. Stromy tedy pravděpodobně šetří energii uvolněním větví, které se jinak přes den nakloní směrem ke slunci.

foto: Shutterstock, zdroj: Enlightened Consciousness

Tipy redakce

Severní magnetický pól se hýbe a jeho pohyb se zrychluje. Země je v ohrožení

Severní magnetický pól se hýbe a jeho pohyb se zrychluje. Země je v ohrožení

Jdu na sever. A už jdu na jih! Tenhle výrok učitele ze hry Dobytí severního pólu...

Horská dráha: Dříve zábava pro šlechtu, dnes i prostředek eutanazie

Horská dráha: Dříve zábava pro šlechtu, dnes i prostředek eutanazie

Matějská pouť na pražském Výstavišti už běží nějaký ten pátek a zdá se, že...