fbpx

Jadav Payeng zachraňuje břehy řeky před erozí

Zveřejněno: 2. 2. 2018

V roce 1979 začal šestnáctiletý indický mladík Jadav Payeng sázet ve zpustlé krajině stromy. O necelé půlstoletí později bují na místě les o rozloze 550 hektarů. Mimochodem, největší indický národní park má o 200 hektarů méně.

Indický mladík z kmene Mishing se v létě roku 1978 vrátil ze školy do své rodné vesnice. Když se k ní blížil, spatřil něco, co ho z hloubi duše vyděsilo. Bylo to víc než 100 hadů, zkroucených, zamotaných, bez života. Leželi opuštěni na horoucím písku. V těch místech kdysi stál les, ale eroze a lidé ho zničili. Hady na souš vyplavily záplavy a zvířata bez ochrany stromů pošla.

Vesničané ho povzbudili k tomu, aby začal pěstovat stromy. Kde rostou stromy, tam jsou ptáci, kde jsou ptáci, tam jsou vajíčka… A ty mají hadi rádi. Nabídli mladíkovi 50 semen a 25 bambusových rostlin. Tak začal Jadav Payeng sázet.

V úrodném období mezi dubnem a červnem sázel stromy. Šlo o bambusy, behedy, teaky, moruše, manga, švestky, broskve, léčivé rostliny a mnoho dalších. Po zbytek roku shromažďoval semena a stromky. „Za pět let jsem osázel asi 5 kilometrů,“ vzpomíná Payeng, „a zemi postupně pokryla hustá vegetace, jíž dominují stromy.“

Přichází sláva

V roce 2009 se indický novinář Jitu Kalita vydal na ostrov Majuli fotografovat zvěř. Spatřil muže kráčejícího přes pustinu k neznámému lesu a rozhodl se ho následovat. Tak se potkal s Payengem.

Payeng na novináře nejdříve zaútočil. „Původně jsem nevěřil, že je to žurnalista. Myslel jsem si, že ten chlap je pytlák hledající nosorožce nebo tygry,“ přiznává Payeng v dokumentu Lesní muž. Nakonec se ale s novinářem spřátelili a Jitu Kalita o něm napsal článek. „Jeho článek mi změnil život. Bylo to neuvěřitelné. Dřívější prezident Indie Abdul Kalam mi v Bombaji předal titul ‚Lesní muž Indie‘,“ říká Payeng.

Tak se svět dozvěděl o jeho práci, díky níž se na ostrov navrací život. Po tři měsíce v roce v lese žije 115 slonů. Najdete tu také nosorožce, jeleny, mnoho tygrů a králíků a v posledních letech se na místo vrátili i supi.

Nekonečný boj

Payeng má ženu a tři děti. Chová dobytek a zvěř, která mu poskytuje obživu. Pravidelně se také stará o svůj les. „Když stromy vyrostou, je pro mě obtížné ubránit je. Největší hrozbou stromů jsou lidé. Zničili by les pro ekonomický zisk a zvířata by byla znovu zranitelná,“ vysvětluje. V roce 2013 například úspěšně zastavil nájezd pytláků na nosorožce.

Payeng se zatím neúspěšně snaží, aby byla oblast prohlášena za chráněnou krajinu a aby ministerstvo zahájilo rozsáhlou výsadbu kokosovníků. Proč? Řeka Brahmaputra, v níž ostrov Majuli leží, se během monzunu pravidelně rozvodňuje a zaplavuje okolí, ničí domy a farmy a odplavuje půdu. Ostrov patří k jedné z nejvíce ohrožených oblastí. Od roku 1917 do roku 1960 ztratil polovinu své rozlohy kvůli erozi. A eroze se pořád zrychluje.

„Kokosové stromy jsou vždycky přímé, a pokud jsou vysázeny v dostatečné hustotě, tak erozi zabraňují. Takže jsou dobré pro ochranu půdy, posílení ekonomiky i pro boj s klimatickými změnami. Bude to trvat 5 let dosáhnout výsledků v Majuli. A v jiných oblastech to zabere 7 let,“ popisuje Payeng svůj návrh.

Jak zabránit erozi

„Payeng nám už vlastním příkladem ukázal, že jeden člověk může vlastní silou vysázet les. Proč by to nemohli udělat i ostatní?“ říká Arup Kumar Sarma z Indického technologického institutu Guwahati. „Pokud to má ekonomickou hodnotu, pokud to je ekonomicky životaschopné, pokud to pomáhá lidem, pokud můžeme sázet tímto způsobem, tak můžeme stromy vysázet v celém povodí. Popravdě jsme to už navrhli a zjistili jsme, že je to ekonomicky životaschopné. Pokud můžeme postupně zalesňovat břehy vedle jedné řeky, druhé řeky, podél celého povodí Brahmaputry, věřím, že to do značné míry vyřeší problém s erozí.“

Ať už Payengovi vláda a ostatní lidé pomůžou nebo ne, je pětapadesátiletý muž rozhodnutý bojovat dál. „Mým snem je znovu zaplnit ostrovy Majuli a Jorhat stromy. Budu sázet až do svého posledního dechu. Říkám lidem, že pokácením těchto stromů nic nezískají. Pokácejte mě dřív, než pokácíte mé stromy.“

foto: Indiatvnews, zdroj: TheWeekendLeader

Galerie

Tipy redakce

Jak připravit dítě o zážitek? Pusťte mu hned po akci video z jeho akce

Jak připravit dítě o zážitek? Pusťte mu hned po akci video z jeho akce

Kamera je úžasný vynález. Dokáže zaznamenat skutečnost a uchovat ji v reálné...

S Tomášem Zimou o roce 2050: Snad nás technika neodlidští a planeta unese

S Tomášem Zimou o roce 2050: Snad nás technika neodlidští a planeta unese

Přiznám se, že jsem tu od promoce nebyl. Tedy nějakých patnáct let. V Karolinu to...

Fotíte? 99 procent fotek, které pořídíte, nikoho nezajímá. Vlastně ani vás

Fotíte? 99 procent fotek, které pořídíte, nikoho nezajímá. Vlastně ani vás

Novinář Chris Taylor na serveru Mashable pregnantně vyjádřil stav , ve kterém se...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.