fbpx

Největší diamantový důl jich vytěží jen 1,5 tuny ročně. Přitom je máte pod nohama i vy.

Zveřejněno: 28. 7. 2018

S velmi tvrdými kamínky, které jsou jednou z mnoha forem uhlíku, začali lidé obchodovat už ve starověku. V Indii se s nimi ještě před naším letopočtem platilo. Cena diamantů přes různé výkyvy neustále roste. A to i přesto, že jich máme pod sebou i nad sebou spoustu.

Související…

Šest tisíc diamantů na stometrové věži se třpytí nad barmskými plážemiV Kalifornii začala nová zlatá horečka. Umírají kvůli ní rybyZlato z Barbadosu aneb rum jako platidlo 18. století

Obchodníci se třpytivou krásou se však nemusí obávat, že by kvůli jejich množství cena klesla. Přestože víme, kde se diamanty nalézají, prostě na ně nedosáhneme. A to ani dnes, ani v blízké budoucnosti. K některým to máme totiž devět set světelných let daleko mezihvězdným prostorem, k jiným pak sice pouhých sto šedesát kilometrů, ovšem ty vedou kolmo dolů ke kořenům litosférické desky.

Kde je hledat?

Diamanty na Zemi pocházejí původně z ložisek hornin lamproitu a především kimberlitu. Ten vznikl jako výsledek sopečné činnosti, kdy původně žhavé magma pozvolna chladne a objevují se v něm krystaly. Čím je chladnutí pomalejší, tím větší krystaly mohou narůst.

V hlubinách kimberlitových komínů vznikaly diamanty za vysoké teploty okolo 1300 stupňů Celsia a vysokého tlaku – téměř stotisíckrát většího, než je na zemském povrchu – přibližně před sedmdesáti až sto padesáti miliony let. Komínem kimberlitu pak diamant stoupal k povrchu. Spolu s vodou a další erodovanou horninou byl často drahocenný nerost spláchnut až třeba k ústí řek do moře.

Ukázalo se, že diamant není možná exotický, ale poměrně běžný minerál v celosvětovém geologickém měřítku.

Slabé kusy cestu nevydržely, proto na těchto přímořských nalezištích bývají diamanty nejkvalitnější. Odborníci potom hovoří o primárních nalezištích, tedy místech, kde kimberlit či lamproit vystupují k povrchu, a nalezištích sekundárních, to jest takových, kam diamanty dopravila voda. Ne všude však v těchto horninách, které pocházejí ze svrchního zemského pláště, lze diamanty nalézt.

Běžný minerál

Zatímco těžba diamantů se měří na karáty, respektive na miliony karátů, přičemž pět tisíc karátů je rovno jednomu kilogramu, pod našima nohama v hloubce přes sto šedesát kilometrů se má nacházet rovnou tisíc bilionů (biliarda) tun, tedy 1 000 000 000 000 000 tun diamantů.

Mimochodem, Diavik Diamond Mine v Kanadě, jenž je momentálně asi nejbohatším nalezištěm diamantů na světě, vyprodukuje momentálně asi jeden a půl tuny těchto lesklých kamínků ročně. To, že v hlubinách máme takové poklady, zjistili spolupracující týmy vědců hned několika významných univerzit ve světě. „Ukázalo se, že diamant není možná exotický, ale poměrně běžný minerál v celosvětovém geologickém měřítku,“ prohlásil k výzkumu Ulrich Faul, vedoucí vědecký pracovník na Massachusettském technologickém institutu (MIT).

Cesta pod litosféru

Jak to vědci zjistili, když naše nejhlubší vrty do zemské kůry se nedostaly ani na desetinu potřebné hloubky? United States Geological Survey (USGS) a další geologické instituty po celém světě již několik desetiletí ukládají záznamy seismických aktivit, které spouštějí zemětřesení nebo různé exploze. Rázové vlny, které se šíří horninami, se podobají zvukovým vlnám, které postupují jinak vzduchem, jinak třeba vodou, tedy prostředím o různé hustotě. Vlny, jež postupují hlubinami Země, také postupují různě podle hustoty, složení nebo i teploty hornin.

V současnosti největší existující nezpracovaný diamant Lesedi La Rona zhruba o velikosti tenisového míčku váží 1 109 karátů.

Analýza jejich postupu pak vědcům prozradí, jak to vlastně hluboko pod našima nohama vypadá. Tedy hluboko... Jde vlastně jen o svrchní obal planety, jenž je tvořen zemskou kůrou a svrchními vrstvami zemského pláště. Tento obal nazýváme litosférou a je rozčleněn na obrovské bloky, jež obrazně řečeno plují na plastické vrstvě zemského pláště, takzvané astenosféře. Litosféra není všude stejně silná a její spodní plocha není rovná, spíše se podobá členitostí zemskému povrchu.

Právě zde, v kořenech litosféry, se seismické vlny zrychlují, ovšem anomálie ukázaly, že se šíří ještě rychleji, než bylo předpokládáno. Proč tomu tak je, zjistily vědecké týmy pomocí simulačních testů – nachází se tu magmatická hornina peridotit spolu s metamorfovanou horninou eklogitem a příměsí diamantů, jež jsou ve směsi obsaženy zhruba v jednom až dvou procentech. I to ovšem stačí, aby to byla výsledná biliarda tun.

Vzhůru za pokladem

Diamantový poklad je ale i nad našimi hlavami. Před šesti lety zkoumal tým z Yalské university pod vedením Nikku Madhusudhana exoplanetu pojmenovanou 55 Cancri e, která obíhá ve vzdálenosti čtyřiceti světelných let kolem hvězdy 55 Cancri v souhvězdí Raka a je mimochodem viditelná pouhým okem. Podle yalského týmu je planeta dvakrát větší než ta naše a je pokryta vrstvou grafitu. Ten zase kryje vrstvu diamantů.

Jakou by měl asi cenu diamant přibližně o hmotnosti Slunce?

Jiný takový nebroušený diamant se nachází ve vzdálenosti devíti set světelných let v systému PSR J2222-0137 v souhvězdí Vodnáře. Je to bílý trpaslík, tedy objekt, který je extrémně hustým pozůstatkem někdejší hvězdy. Tento objekt má při velikosti Země hmotnost Slunce a je poměrně chladný, „pouhých“ 2 700 stupňů Kelvina. Tato nízká teplota značí, že by uvnitř bývalé hvězdy měl za extrémního tlaku krystalizovat uhlík do podoby diamantu.

Jakou by měl asi cenu diamant přibližně o hmotnosti Slunce? V současnosti největší existující nezpracovaný diamant Lesedi La Rona zhruba o velikosti tenisového míčku váží 1 109 karátů a vloni v září ho získala nadnárodní klenotnická firma Graff Diamonds se sídlem v Londýně za třiapadesát milionů dolarů. Po zpracování a vybroušení však bude mít blyštivý kamínek cenu mnohonásobně větší.

foto: Profimedia, zdroj: MIT News

Tipy redakce

Fotíte? 99 procent fotek, které pořídíte, nikoho nezajímá. Vlastně ani vás

Fotíte? 99 procent fotek, které pořídíte, nikoho nezajímá. Vlastně ani vás

Novinář Chris Taylor na serveru Mashable pregnantně vyjádřil stav , ve kterém se...

S Tomášem Zimou o roce 2050: Snad nás technika neodlidští a planeta unese

S Tomášem Zimou o roce 2050: Snad nás technika neodlidští a planeta unese

Přiznám se, že jsem tu od promoce nebyl. Tedy nějakých patnáct let. V Karolinu to...

Jak připravit dítě o zážitek? Pusťte mu hned po akci video z jeho akce

Jak připravit dítě o zážitek? Pusťte mu hned po akci video z jeho akce

Kamera je úžasný vynález. Dokáže zaznamenat skutečnost a uchovat ji v reálné...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.