fbpx

Listopad, čas lysohlávek. Pozor na záměnu i nepříjemné tripy 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Psilocybinové houby nejsou v Česku i v dalších zemích legální, dost možná i kvůli přetrvávajícím diskusím o jejich celkové bezpečnosti. Jejich zastánci však věří, že pokud se užívají v kontrolovaném prostředí, mohou být i prospěšné

Zveřejněno: 7. 11. 2023

Houby se již po staletí používají jako součást náboženských obřadů a rituálů. Ty, které obsahují sloučeninu psilocybin, dokážou navíc prokazatelně přivodit změněný stav vědomí. Nejen proto jsou čím dál oblíbenější při zábavě, seberozvoji, ale také v léčbě, například depresí.

Rostou v téměř jakémkoliv podnebí, nejčastěji se ale vyskytují v subtropických nebo tropických oblastech – obvykle kolem mrtvých pařezů, na rozkládajícím se dřevě nebo na hodně prosluněných travnatých plochách. Tyto „magické“ houby, jak jsou někdy také nazývány, se používají tisíce let. A existuje jich více než 200 druhů. Vzhledem k tomu, že obecně vypadá mnoho druhů hub stejně, může být obtížné je od sebe odlišit.

V České republice se volně v přírodě vyskytují lysohlávky. Jejich sezóna vrcholí v listopadu, dají se ale nalézt i v říjnu či v prosinci. Držení těchto hub nicméně není povolené a jedná se tedy o přestupek nebo trestný čin, který upravuje Zákon č. 167/1998 Sb. o návykových látkách. To ovšem mnoho sběratelů od jejich hledání neodrazuje.

Kvalitní příprava je základ

Na Facebooku existuje několik českých skupin plných nadšenců do magických houbiček. Skupina Lysohlávky (Psylocibe), která čítá 23,4 tisíc členů, probírá všechno možné. Lidé se chlubí svými nálezy, prosí o radu, jak houbičky nejlépe skladovat, nebo se dělí o své zábavné i traumatizující zážitky, které se jim „na houbách“ přihodily.

Mnoho lidí také skupinu spamovalo fotkami vlastních nálezů a dotazy, zda jde o skutečné lysohlávky, což adminy nebavilo, a tak za tímto účelem vznikla speciální skupina Lysohlávky (rozpoznávání). Právě tam mohou lidé vlastní nálezy sdílet a nechat si od ostatních poradit. Lze tam také najít spoustu užitečných tipů, grafik, rad a dalšího.

Lepší by bylo se ptát, za jakých okolností si houbičky dávat. Což je určitě při dobrém a vědomém setu a settingu, tj. když se ty sám cítíš dobře a jsi v bezpečném prostředí, ideálně s trip sitterem.

Nadšenec do mykologie, známý jako Maks Houbit, sepsal spolu s kolegy o lysohlávkách brožuru s názvem Houbook, která je volně ke stažení. Jejím cílem je dle autorů zabránit možné újmě na zdraví nebo smrti v důsledku užívání lysohlávek. Jak? Snižováním rizik a bořením mýtů o nich. Jde o takzvaný přístup „harm reduction,“ který se zaměřuje na identifikaci a omezení souvisejících rizik a škod.

Mnoho houbových atlasů řadí lysohlávky do „jedovatých“ hub – to však není správné, upozorňuje Maks Houbit.  Dle současného vědeckého poznání se v lysohlávkách nevyskytují žádné toxické látky, takže jejich konzumace fyzické zdraví přímo nepoškozuje. Aby člověku hrozila vážná otrava z lysohlávky, musel by psilocybinu zkonzumovat obrovské množství. Jeden z odborných odhadů hovoří o zhruba šesti gramech psilocybinu, což odpovídá asi půl kilogramu sušených plodnic. Kdykoliv tedy média mluví o otrávení z lysohlávek, jedná se dle Houbooku buď o nepřesné označení pro špatnou reakci na psychoaktivní účinky („bad trip“), nebo o záměnu s houbami jedovatými, které mohou otravu opravdu způsobit.

Pozor na otravu

V Česku se ve volné přírodě nejčastěji vyskytuje lysohlávka kopinatá, lysohlávka modrající a další. Každý druh vypadá trochu jinak, obvykle jsou však vzrůstem drobné až střední. Jejich barva je hnědá až hnědožlutá. Mívají hygrofánní klobouk, to znamená, že za vlhka tmavne. Barva otisku jejich spor může mít více barev, od šeříkově hnědé až po tmavou fialovohnědou. Druhy obsahující psychedelické látky se obvykle při poranění plodnice barví do modra. Každý druh má jiný obsah psilocybinu a roste v jiných podmínkách.  

S lysohlávkami jsou zaměnitelné především dva druhy jedovatých hub – Čepičatka jehličnanová a Sametovka vrásčitá. Čepičatka mívá blanitý prstýnek, její lupeny jsou světle oranžové, klobouk má šířku 1 až 4 centimetry, výjimečně i více. Roste zejména v mechu a kyselých půdách jehličnanů. Oproti lysohlávkám nemá modrou ani zelenou reakci, ale při pomačkání může hnědnout. Obsahuje amanitiny, což jsou stejné jedy, jaké jsou například v muchomůrce zelené.

Sametovka má výrazný prstýnek a světle hnědé lupeny. Roste na podobných místech jako lesní lysohlávky a patrně obsahuje amatoxiny, stejné jedy, jaké jsou například v muchomůrce zelené.

Vyladit set a setting

A jaký je nejhorší důvod, proč houby brát? I takové otázky řeší lidé ve výše zmíněné skupině. „Když za tím vidíš jen to, že se zdarma sjedeš,“ píše třeba Markéta K. Uživatel Dražan R. zase radí, že houbičky nebrat „v kocovině, po nedostatku spánku, při nemoci, s lidmi, které neznáš úplně dobře, což minimalizuje riziko bad tripu, tedy nepříjemného zážitku po požití psychedelika. Za mě by bylo lepší se ptát, za jakých okolností si je dávat. Což je určitě při dobrém a vědomém setu a settingu, tj. když se ty sám cítíš dobře a jsi v bezpečném prostředí, ideálně s trip sitterem.“

Kryštof T. se domnívá, že není dobré s houbami experimentovat „při špatné náladě a v kombinaci s některými psychofarmaky. Ta buď zeslabují účinek (trazodon a antipsychotika), nebo ho teoreticky nějakou cestou zesilují (inhibitory MAO – tedy i třezalka a grepová šťáva, zelený čaj). Věřím, že mnoho zdejších "psychonautů" ví, jak moc je nebezpečná (nebo není) kombinace kanabinoidů s lysohlávkami (mělo by to též zesilovat účinek),“ říká.

Lidé také radí lysohlávky neužívat, když jdete za pár hodin do školy nebo do práce, když jste zrovna dostali kopačky nebo jdete na pohřeb. Ideální je prostě být na bezpečném a hezkém místě, v blízkosti někoho, komu věříte, a tehdy, kdy jste smířeni s tím, že se i skvělá zábava může zvrtnout v náročný zážitek.

Související…

Vyhánění čerta ďáblem? Na alkoholismus možná zabírá psilocybin
Oldřich Pospíšil

foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...