fbpx

Zelená energie znamená gigantické znečištění. Bohudík 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Přechod od spalování fosilních paliv na nízkouhlíkovou zelenou energii nebude zadarmo. Výroba solárních panelů, větrníků a dalších ekologických elektráren vyprodukuje gigantické množství emisí. Jenže ve výsledku na tom vyděláme

Zveřejněno: 7. 12. 2022

Často se můžete setkat s odpůrci zelené energie, kteří tvrdí, že nás ten rychlý přechod na bezemisní energii bude stát sakra hodně. Že si tím zničíme životní prostředí víc, než kdybychom spalovali uhlí. Stejně tak najdeme i zastánce ekologické cesty, kteří prezentují obnovitelnou energii podobnou zázraku z pohádky, kdy vlastně všechna technologie se vyrobí mávnutím rohu jednorožce. Ani jedna strana nemá tak úplně pravdu. Ta je někde uprostřed. Nový výzkum ukázal, kde přesně.

Kolik nás bude stát přechod z uhlíkové na bezuhlíkovou energii, se snažili spočítat už ledasjací odborníci. Jenže často se to zvrtne na jakýsi jednostranný pohled. Dost často se všechno převede na peníze a všichni počítají nuly u dolarů (jeden takový přepočet můžete najít zde). Nás ale zajímá, jestli je ekologická samotná výroba technologií pro ekologickou variantu výroby energií. A když ne, tak kolik emisí vyprodukujeme. A tak se vědci z katedry klimatu na Columbia univerzity začali zabývat tím, co nás ta výroba bude doopravdy stát při vyjádření v ekologické stopě.

Všechno něco stojí

Na co přišli? Krásně to shrnul dohromady hlavní autor celého výzkumu a vedoucí celého týmu Corey Lesk: „Poselstvím je, že bude potřeba energie na přestavbu globálního energetického systému, a musíme s tím počítat. Ať se k výsledku dostaneme jakýmkoli způsobem, bude to bolestivé. Ale čím rychleji můžete zavádět obnovitelné zdroje, tím více můžete podpořit tento přechod pomocí samotných obnovitelných zdrojů.“

Výzkumníci vypočítali možné emise produkované spotřebou energie při těžbě, výrobě, dopravě, stavebnictví a dalších činnostech, potřebných k vytvoření masivních farem se solárními panely a větrnými turbínami spolu s omezenější infrastrukturou pro geotermální a jiné zdroje energie.

Pokud se začneme rychleji přesouvat směrem k obnovitelným zdrojům, budeme muset vyprodukovat ohromné množství emisí, ale nakonec na tom vyděláme. Pokud se naše snaha zabrzdí, bude těch emisí jen z produkce obnovitelných zdrojů víc a dostáváme se do emisní spirály.

Jistě vidíte, že v celém výčtu nám tu chybí ještě další aditiva, jako jsou akumulátory na ukládání energie, nové výrobní linky na výrobu všech komponent pro energetický přerod, ale taky třeba náklady na výměnu vozidel se spalovacími motory za elektrická apod. Co ve studii padlo, jsou tedy spodní hranice emisí, které budeme muset vyprodukovat, abychom se dostali k ekologické výrobě energií. Dalším problémem je, že studie se zabývá pouze emisemi oxidu uhličitého, které v současnosti způsobují asi 60 procent oteplování, ovšem nikoli jinými skleníkovými plyny včetně metanu a oxidu dusného.

A moře stoupá

A jaké jsou tedy výsledky? Pokud vyjdeme z předpokladu, že do konce století vzroste teplota o 2,7 °C, pak při postupné dekarbonizaci současné rychlosti vyprodukujeme jen produkcí ekologických technologií 185 Gt oxidu uhličitého. To odpovídá pěti nebo šesti letům současných globálních emisí. Ano, skutečně čtete správně – vlastně vyprodukujeme o tolik tun více CO2, že by to vystačilo na šest let kompletního znečištění planety. A to je opravdu hodně.

Jenže je tu ještě další část výzkumu. Vědci se zabývali tím, co by se stalo, pokud by přechod zrychlil. Ve chvíli, kdybychom sledovali současný světový cíl oteplení pouze o 2 °C, museli bychom vyvíjet, vyrábět a nasazovat zelenou technologii výrazně rychleji. To by znamenalo snížení emisí na polovinu – na 95 Gt CO2.

A ještě dál – kdybychom se rozhodli být ještě lepší a mít za cíl zvýšení teploty do konce století pouze o 1,5 °C, pak bychom museli napřít všechny síly do výroby technologií zelené energie a tu okamžitě nasazovat v co nejširším měřítku. V roce 2100 by tak náklady na přeměnu byly jen nějakých 20 Gt, což je „pouhých“ šest měsíců globálních emisí.

Tým kolem Corey Leska se ve své studii ještě zabýval uhlíkovými emisemi, které budeme muset vyprodukovat při přesunu obyvatel do vnitrozemí, když začnou tát ledovce a hladina moří začne stoupat. Jen stavba protizáplavových hrází, přesun obyvatel a výstavba nových ubytovacích kapacit by do roku 2010 znamenala emise 1 gigatuny CO2.

Jak je vidět, pokud se začneme rychleji přesouvat směrem k obnovitelným zdrojům, budeme muset vyprodukovat ohromné množství emisí, ale nakonec na tom vyděláme. Pokud se naše snaha zabrzdí, bude těch emisí jen z produkce obnovitelných zdrojů víc a dostáváme se do emisní spirály.

Související…

Co s vyřazenými větrnými turbínami? Zrecyklovat, třeba na plenky nebo gumové medvídky
Hana Průšová

foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Jak připravit dítě o zážitek? Pusťte mu video z akce hned po akci

Jak připravit dítě o zážitek? Pusťte mu video z akce hned po akci

Kamera je úžasný vynález. Dokáže zaznamenat skutečnost a uchovat ji v reálné...

Profesor Jan Rak: Ráj na zemi nastane, až přijmeme, že si realitu tvoříme sami

Profesor Jan Rak: Ráj na zemi nastane, až přijmeme, že si realitu tvoříme sami

Je realita to, co vidíme? Nebo si ji každý z nás vytváří po svém? Co nám vlastně o...