fbpx

Poslední roky jsou nejteplejší v historii. Co to dělá s lidským organismem? 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Letošní léto je v USA i v Evropě rekordně horké. Jak se náš organismus brání? Může extrémní horko člověka zabít? A jaký vliv má vysoká teplota na lidský mozek?

Zveřejněno: 31. 7. 2022

Goddardův institut pro vesmírné studie (GISS), který funguje pod křídly NASA, ve své nejnovější analýze uvádí, že červen 2022 byl globálně druhý nejteplejší od roku 1880. Vlny veder se samozřejmě vyskytují přirozeně. V posledních desetiletích však Země zaznamenala strmý nárůst jejich frekvence, trvání i intenzity, což je přímým důsledkem globálního oteplování, které způsobuje člověk.

Vliv lidstva na globální klima lze v dlouhodobém horizontu odvodit také ze statistik uvedených v analýze amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA). Teploty jsou už mnoho let nad dlouhodobým průměrem a deset nejteplejších červnů v historii se vyskytlo až v posledních 12 letech. Jak tento rok nakonec dopadne? NOAA říká, že pravděpodobnost toho, že se rok 2022 zařadí mezi 10 nejteplejších let v historii, je vyšší než 99 %.

Pokud je však tělo vysokým teplotám vystaveno po dlouhou dobu, nemusí být schopno produkovat potu dostatek k tomu, aby tělesnou teplotu udržel pod kontrolou.

Klíčovou otázkou je, zda a jak může extrémní vedro zabíjet lidi. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zemřelo na následky veder v letech 1998 až 2017 více než 166 tisíc lidí. Sedmdesát tisíc z nich přitom během jediného léta, a to během vlny veder v Evropě v roce 2003. V USA zabije horko každý rok více než 600 lidí.

Vedro zabíjí. Ale jak?

Lidské tělo k udržování optimální teploty využívá důmyslné mechanismy, a ta je díky tomu víceméně stejná bez ohledu na roční období nebo na to, jestli jsme zrovna venku nebo uvnitř nějaké budovy. Když se pokožka zahřeje, zahřejí se i cévy těsně pod kůží a teplá krev cirkuluje hlouběji do těla, kde spouští vestavěný chladicí systém, který se projevuje pocením. Pot se odpařuje, ochlazuje pokožku i cévy a tělesná teplota se opět sníží.

Pokud je však tělo vysokým teplotám vystaveno po dlouhou dobu, nemusí být schopno produkovat potu dostatek k tomu, aby tělesnou teplotu udržel pod kontrolou. Srdce tak bije rychleji a snaží se dostat teplo nahromaděné uvnitř zpět na povrch, více zatížené jsou také ledviny.

Pokud teplota těla dosáhne 40 °C, máte skutečný problém. V tomto okamžiku máte hypertermii, což znamená, že se v těle začnou rozkládat bílkoviny a enzymy. Vaše střeva mohou začít do krevního řečiště propouštět toxiny, a způsobit tak druh sepse. Imunitní systém může začít produkovat zánětlivou reakci, která orgány dále poškozuje. Riziko hypertermie zvyšuje dehydratace, obezita, srdeční onemocnění, cukrovka, alkoholismus nebo užívání opioidů, dále užívání léků, jako jsou diuretika, betablokátory a antidepresiva.

Vyššímu riziku jsou přirozeně vystaveni stavební dělníci, zemědělci a další lidé, kteří pracují venku, ale stejně tak jsou v nebezpečí malé děti. Většina úmrtí v důsledku horka je však mezi staršími lidmi, kteří žijí v domech bez klimatizace. Částečně proto, že starší lidé budou spíš trpět výše uvedenými rizikovými faktory.

Jak se chránit?

Roste počet výzkumů, které dokazují, jak teplota ovlivňuje duševní výkon člověka. Studie z roku 2006 prokázala, že zvýšení tělesné teploty může snížit produktivitu práce v kanceláři. Výzkumníci hodnotili, jak dobře účastníci prováděli běžné kancelářské úkoly, a zjistili, že k výraznému poklesu výkonu dochází už ve chvíli, kdy  teplota stoupne nad 24 °C. Obdobný jev byl pozorován také u studentů středních škol. Studie z roku 2018 potvrdila, že teplota nad 32 °C může snížit výkon u zkoušek až o 14 %.

Základním řešením je dostatečný příjem tekutin, konzumace potravin s vysokým obsahem vody, používání ventilátorů a instalace klimatizace. Efektivní mohou být i jiné jednoduché a energeticky nenáročné způsoby, jako je ponechání zatažených závěsů, aby se zabránilo přímému slunečnímu záření.

Ačkoli je většina dopadů tepelného stresu dočasná, ztráta buněk při přehřátí může být trvalá. Proto je důležité, aby se lidé co nejvíce vysokým teplotám vyhýbali. Nejen kvůli dočasnému kognitivnímu poklesu, ale především kvůli dlouhodobým negativním účinkům.

Související…

Boj proti změně klimatu: Britové vyměnili anglický trávník za nízkouhlíkové zahrady
Jan Handl

foto: Shutterstock , zdroj: Discover Magazine

Tipy redakce

Jak na městský stres? Pokud se nehodláte odstěhovat, vyzkoušejte toto

Jak na městský stres? Pokud se nehodláte odstěhovat, vyzkoušejte toto

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Severní magnetický pól se hýbe a jeho pohyb se zrychluje. Země je v ohrožení

Severní magnetický pól se hýbe a jeho pohyb se zrychluje. Země je v ohrožení

Jdu na sever. A už jdu na jih! Tenhle výrok učitele ze hry Dobytí severního pólu...