Asi se shodneme na tom, že losos je nejspíš nejoblíbenější mořská ryba na našem trhu. Není totiž cítit tzv. rybinou, má minimum kostí a ještě navíc jeho růžové masíčko vypadá – prostě přitažlivě.

To, že je toto maso uměle dobarvováno do krásné lososově růžové nejrůznějšími přirozenými i umělými barvivy, co se na rybích farmách sypou do žrádla, to je jedna věc. Další, spíše podprahová informace pro vás je, že když máte na talíři lososí filet, tak si uvědomte, že ty jemné bílé proužky v masíčku – tak to jsou pruhy tuku. A čím jsou proužky širší, tím se v přímé úměře losos na sádkách nejspíš méně pohyboval. Buď proto, že tam bylo dost narváno jinými rybami, anebo proto, že se mu prostě nechtělo moc plavat. Nebyl totiž důvod. Vše mají tito chutní lososi tak říkajíc u huby: žrádlo, barviva, růstové hormony, teplo, antibiotika. Tak proč by někam plavali?

Dovozci ryb se ve svých propagačních letácích holedbají, že dovážejí lososy z nejméně znečištěných severských moří, transportují je v termoboxech, chlazené a letecky. Mohou být u zákazníka už 24 h po výlovu! To je tedy věc!

Někteří lososi jsou dokonce v biokvalitě a lovené na udici. Já jsem slyšel, že taková ryba je 3x dražší než normální ze sádek. Na talíři chuťový rozdíl nepoznáte! Finanční ovšem pocítíte okamžitě!

Losos divoce žijící má maso růžové až tmavě červené. Věřte, že pruhy tuku jsou tenké jako nitky! Protože sebou musí pěkně mrskat a ne se flákat v sádkách jako na lososí farmě.

Kde jsou ty časy, kdy tato ryba plavala v našem Labi, aby se ze severních moří dostala do svého tradičního trdliště? Bylo jich u nás tolik, že česká poddaná chudina v 17. století žádala písemně panstvo, aby v rámci deputátních dávek nemusela jísti lososa ne více než jednou za dva týdny. Že si žádají raději obyčejné a chutnější maso. Tak o téhle rozmařilosti si dnes – v době kulinární revoluce – můžeme nechat jenom zdát!

foto: Pavel Maurer, Shutterstock, zdroj: Čro Radiožurnál, Grand Restaurant

Flowee eshop protože vím co chci