fbpx

Terapeut Josef Šálek: Komunikace jako nezbytný nástroj pro život 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Komunikace nám obecně zprostředkovává spojení s okolím. Toto spojení má mnoho podob. Stejně jako máme různé energetické frekvence, tak i její přenos probíhá v různých pásmech, na úrovni vědomé i nevědomé. Jak tedy komunikovat?

Zveřejněno: 17. 7. 2022

Vlastně ji můžeme považovat za nezbytný nástroj pro život, který nás udržuje ve spojení s celkem. Její nepřítomnost by způsobila odpojení se od něj, a tudíž celkovou smrt, a to nejen na úrovni fyzického těla. Čím více si proto uvědomujeme její důležitost, tím zodpovědněji volíme své myšlenky, slova a následné skutky, a tím vědoměji jsme propojeni se životem. Jsme tak spokojenější, šťastnější, zdravější a úspěšnější.

Komunikujeme smysly i mimo ně

Do smyslové patří komunikace verbální, doteková, chuťová, čichová a gestikulace těla. To vše nám způsobuje spojení s hmotným a našimi smysly zaznamenatelným světem. Do mimosmyslového světa nám zprostředkovává propojení komunikace pocitová, telepatická, intuitivní a skrze instinkty. Chceme-li být co nejvíce propojeni s lidmi, se životem, okolním světem, vesmírem a všemi jeho paralelami, potřebujeme si osvojit co nejvíce těchto dorozumívacích nástrojů.

Pokusím se nyní bodově nastínit systém, který nám pomůže stát se zajímavým, osobitým a důvěryhodným řečníkem i neovlivňovaným posluchačem.

Důvěryhodnost

Každá myšlenka, slovo a následný skutek potřebují vycházet z počáteční víry. Proto i komunikace, má-li být důvěryhodná, musí vycházet z víry a přesvědčení v to, co jako řečník druhým předávám. Čím je tato víra hlubší, tím pravdivěji oslovuje. Každý řečník by proto měl být alespoň částečným filozofem, jehož víra vychází z podstaty života, a nebýt tudíž jen pouhým nástrojem k reprodukci jemu nicneříkajících slov. Snažme se tudíž nacházet v tom, co chceme druhým předávat, různě skrytá poselství a hlubší podstatu.

Čím více si zároveň uvědomujeme sílu a jedinečnost nás samotných, tím méně se necháme zmanipulovat myšlenkami, slovy a skutky druhých. Dokážeme si tak z každé komunikace vzít jen to pro nás potřebné. Stáváme se tak svobodnějšími a nezávislými.

Jako posluchači vnímejme v sobě hloubku odezvy s tím, co druhý říká, a nenechávejme se strhnout pouze povrchně líbivými argumenty a gesty. Řečník, který se přiblíží společné podstatě, nám nemůže nabídnout nové poznání, ale může nám jen pomoci rozpomenout se na to, co uvnitř již stejně dávno víme.

Uvolněnost

Podléhá-li kdokoliv dogmatické víře, tak jeho potřeba o ní přesvědčovat i druhé, vyvolává nátlak a naopak publikum odrazuje. Chcete-li tudíž být posluchači přijati, mluvte za sebe a za svůj názor, pravdu a přesvědčení. Uvolněte se však od potřeby přesvědčovat o své pravdě druhé. Vždy se snažte ponechat druhému možnost, aby s vámi mohl nesouhlasit nebo si případně z vaší přednášky odnesl jen to nejpřínosnější pro něj. Tím zároveň vyjadřujete svou úctu k těm, kteří vám naslouchají, jelikož jim ponecháváte možnost být sami sebou a možnost se rozhodnout, jakkoliv chtějí. Lidé tento váš přístup ocení a budou vám o to více naslouchat.

Jako posluchači vnímejte i jemné nuance, kterými by se vás řečník snažil o něčem přesvědčovat, případně vás nějak zmanipulovat. Čím vám bude nechávat větší prostor k volbě, tím více budete s jeho názorem i niterně souhlasit.

Srdečnost

Sebezajímavější informace nezaujme naslouchajícího tolik, když je mu předávána stroze a jen na základě naučených vědomostí. Chceme-li druhé zaujmout, potřebujeme se dotknout jejich srdcí a emocí. Proto sami potřebujeme být při naší prezentaci emočně otevření. Měli bychom používat emotivní mluvu a gestikulace, umět používat dramatické pauzy a uvolněnou mimiku. Úsměv zařaďte jako nezbytnou součást jakéhokoliv proslovu. Může být soucitný, ale i zcela spontánní. Správně zvolený úsměv se však vždy dotkne srdcí publika.

Každý rétorik by zároveň měl do prezentace zapojit své osobní příběhy a zkušenosti, případně mluvit pouze o tom, co má skutečně prožité a k čemu má tudíž i pocitový a srdečný vztah. Jako posluchači naslouchejme svému srdci a svým pocitům. Rozezní-li řečník strunu našich emocí, mluví tak od srdce a ze svých zkušeností a jeho řeč není pouze naučená, případně od někoho převzatá. Takový člověk nám pomůže si dané téma i prožít a nejen je vyslechnout. Tím je pro nás přínosnějším.

Verbální projev

V krátkosti: Je třeba, abyste byli co nejvíce uvolněni. Před vlastním proslovem se rozmluvte různými říkankami a jazykolamy. Uvolněte své hlasivky, zakřičte si a uvolněte hrdlo. Ani vaše tělo by nemělo být strnulé, tak si chvilku poskákejte a protřeste si ruce i nohy. Při vlastním proslovu využívejte očního kontaktu s lidmi, u kterých vnímáte, že s vámi souhlasí. To vám dodá pocit jistoty. Používejte dramatické pauzy, které vyvolávají zajímavé napětí. Mluvte i o svých osobních zkušenostech, které vždy přitahují a činí vlastní projev poutavějším. Klaďte publiku otázky a vtahujte je do diskuse. Věnujte svoji pozornost nenadálým projevům a reagujte na ně. To na posluchače působí živě a udržuje to jejich pozornost.

Jako posluchači vnímejte, kolik vašich smyslů rétorik rozezněl. Zda polahodil nejen vašim uším, ale i zraku, popřípadě vás oslovil i vůní a umožnil vám dotknout se nějakého tematického předmětu či zdali vám podal ruku a podobně. Čím silněji zaujme naše smysly, tím se pro nás přednáška stává smysluplnější.

Společný cíl

Každý posluchač má jistou míru svých představ a předsudků, která ho může více či méně uzavřít a postavit do opozice s řečníkem. Jinými slovy se bojí, že ho jako řečník budete chtít o něčem přesvědčovat, a tak s ním bojovat. K tomu, abyste jakýkoliv takový předsudek zmírnili a následně si společně porozuměli, je vhodné se před posluchači vědomě snížit a podotknout, že dané téma nám nepřísluší hodnotit a popisovat z jiných odborností než z vlastních prožitků a zkušeností.

Tím dáváte posluchačům najevo, že uznáváte i možné jiné názory, a nehodláte se s nimi tudíž přít. Dále je důležité najít společný záměr. Každá přednáška má jistý společný cíl. Pokud jej objevíte a vyslovíte, naladíte se tak s publikem na společnou vlnu, a tím bude mít vaše přednáška smysluplné naplnění.

Autentičnost

Celý život se učíme umění se správně dorozumět. Ve vztazích mezilidských i ve vztazích k čemukoliv jinému. Jedná se tudíž o neustálý proces a žádnou představu o dokonalosti nemůže sebelepší řečník naplnit. Snažme se tudíž být autentičtí a nebojme se přiznat trému před publikem, naši nedokonalou mluvu či svázanou gestikulaci. Naopak, když připustíte svoji nedokonalost a zasmějete se jí, publikum to přijme s vděkem a stáváte se pro ně lidským a autentickým. Tudíž i předávaným informacím budou přikládat větší autentičnost a opravdovost.

Jako posluchači vnímejte, zdali řečník umí připustit své chyby a nesnaží se je před vámi skrývat. Čím více ho vnímáte jako pokorného a lidsky omylného, tím i informace od něj přijímáte opravdověji.

Happyend

Každá přednáška se v naslouchajících více ukotví, pokud je zakončena jistým vyvrcholením a happyendem.

Nesnažme se srovnávat s rétoriky, kteří na první pohled jsou dokonalí, ale to, co předávají, je povrchní, a tudíž pro lidi lehce zapomenutelné. Snažte se být hlavně sami sebou.

Posluchač si tak v sobě odnáší otisk, který se stává nezapomenutelným okamžikem jeho života. Snažte se proto děj přednášky stupňovat a zakončete ji něčím laskavým a niterně hlubokým a smysluplným. I když během vaší předešlé promluvy lidé nebyli vámi tolik zaujati, vše se může změnit závěrem, který se dotkne emocí a srdcí všech zúčastněných.

Originalita

Umění komunikace se vyvíjí po celý život. Buďme tudíž k sobě shovívaví a především autentičtí. Snažte se být hlavně sami sebou. Buďte k sobě opravdoví, tím ukážete svou nezaměnitelnou jedinečnost.

Pouze takový řečník může svým posluchačům předat to nejdůležitější – vědomí nás samotných, víru v naše schopnosti a to, jací jsme ve skutečnosti všichni krásným a nezaměnitelným originálem.

Související…

Terapeut Josef Šálek: Strach je jen slovo. Pokud zaujmeme správný postoj
Nový Fénix

foto: Shutterstock , zdroj: Josef Šálek, Nový Fénix

Tipy redakce

Jak na městský stres? Pokud se nehodláte odstěhovat, vyzkoušejte toto

Jak na městský stres? Pokud se nehodláte odstěhovat, vyzkoušejte toto

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Severní magnetický pól se hýbe a jeho pohyb se zrychluje. Země je v ohrožení

Severní magnetický pól se hýbe a jeho pohyb se zrychluje. Země je v ohrožení

Jdu na sever. A už jdu na jih! Tenhle výrok učitele ze hry Dobytí severního pólu...