fbpx

Zveřejněno: 16. 12. 2017
Přečteno 4291x

Výsledky nové studie se zřejmě stanou součástí trvalých sporů pejskařů a kočkomilů na téma, čí mazlíček je chytřejší. Výzkum přináší nové poznatky týkající se mozků těchto a dalších zvířat, konkrétně ohledně množství neuronů v mozkové kůře, které jsou spojené s myšlením, plánováním a celkovým komplexním chováním. Právě pomocí těchto indikátorů je totiž obvykle měřena inteligence.

Nová studie zkoumala počet kortikálních neuronů v mozku masožravců včetně psů a koček. „Porovnávali jsme různé druhy masožravců, abychom zjistili, jak se počet neuronů vztahuje k velikosti zvířecího mozku,“ říká profesorka psychologie a biologických věd Suzana Herculano-Houzel, která tuto výzkumnou metodu vyvinula.

shutterstock 538299841

I když se to občas nezdá, psi mají mnohem vyvinutější mozek než kočky.

Věda sází na psy 

Studie zjistila, že psi mají okolo 530 milionů kortikálních neuronů, zatímco u koček to často není ani poloviční cifra. „Věřím, že absolutní počet neuronů, zejména v mozkové kůře zvířat, určuje bohatost jejich vnitřního duševního života a schopnost předpovídat na základě minulých zkušeností,“ vysvětlila Herculano-Houzel.

„Tato zjištění znamenají, že psi disponují biologickou schopností provozovat mnohem složitější a flexibilnější ‚akce‘ než kočky. Konečně máme fakta, o která se lidé ve svých diskusích, zda jsou chytřejší psi nebo kočky, mohou opřít,“ dodává s úsměvem vědkyně.

Jsou masožravci chytřejší než býložravci?

Herculano-Houzel spolu se svými pracovníky do studie zahrnula širokou škálu masožravců podle druhové rozmanitosti, velikosti mozku, ale i na základě skutečnosti, zda se jedná o zvířata domestikovaná či divoká. Vědci analyzovali mozky fretky, mývala, kočky, psa, hyeny, lva a hnědého medvěda. Očekávali, že jejich měření potvrdí intuitivní hypotézu, že mozky masožravců by měly mít více kortikálních neuronů než mozky býložravců. To proto, že lov je z kognitivního hlediska náročnější činností ve srovnání s tou, před kterou jsou postaveni býložravci.

Ukázalo se však, že tomu tak není. Vědci zjistili, že poměr neuronů k velikosti mozku u malých a středně velkých masožravců je přibližně stejný jako poměr u býložravců. To naznačuje, že na býložravce byl vyvíjen stejný evoluční tlak jako na masožravce, tedy disponovat mozkem, který bude schopen ustát útok dravců. Ve skutečnosti je pro největší masožravce poměr počtu neuronů k velikosti mozku skutečně nižší. Vědci zjistili, že mozek zlatého retrívra má více neuronů, než je tomu u hyeny, lva nebo hnědého medvěda, i když velcí dravci mají mozky až třikrát větší. 

shutterstock 267752417

U největších masožravců je poměr počtu neuronů k velikosti mozku nižší

Lov ubírá energii

„Z velké části se má za to, že zvířatům největší energii poskytuje maso. V retrospektivním pohledu je ale jasné, že masožravci musí dosáhnout rovnováhy mezi tím, kolik ho mozek a tělo pro jejich druh vyžaduje,“ řekla Herculano-Houzel.

Lov zvířatům hodně energie odebírá, zejména velkým dravcům. To vysvětluje, proč velcí masožravci, jako jsou lvi, tráví většinu času odpočinkem a spaním. Mozek je v těle energeticky nejnáročnějším orgánem a jeho požadavky jsou úměrné počtu neuronů. A energii potřebuje nepřetržitě. V důsledku toho se zdá, že množství masa, které velcí lovci uloví a zkonzumují, a přerušovaný charakter krmení jsou při vývoji mozku omezujícím faktorem.

Podle neurovědkyně je studium mozků různých živočišných druhů zásadní. „Rozmanitost zvířat je obrovská a ne každý druh se vyvíjel stejným způsobem. Existují sice rozpoznatelné vzorce, ale zároveň existuje mnoho způsobů, které příroda k vývinu použila. A ty se snažíme dešifrovat,“ uzavřela odbornice.

foto: Shutterstock, zdroj: Science daily

Jana Abelson

Jana Abelson

Máma, dcera, partnerka, kuchařka i zahradnice. Nemá ráda drštkovou polévku, některé politiky a namyšlené celebrity.



Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.