Kolik borců může říct, že mají penis delší než ruku? Petra vážný úraz nezlomil a užívá si běžný život
Přesně toto zažil Petr Schneider. Nenechal se ale zlomit a místo toho začal vymýšlet, jak žít dál. Jak bez rukou chytat ryby? Jak si zapálit cigaretu? A co třeba střílet vzduchovkou bez prstů? Držel se toho, že žádná výzva není dost velká, když jste tvrdohlavý, máte smysl pro humor a chuť ukázat,...
„Kradu, i když to bolí. Pro děti chci být vzor.“ Padesátiletou kleptomanku nikdy nechytili
Jaké to je být máma a vzor, a na druhou stranu neumět ovládnout vášeň pro něco, co je celospolečenský neúnosné? A co strach z vězení? Michaly jsme se zeptali na skutečně osobní věci a ona nám, proti příslibu anonymity, odpovídala až mrazivě upřímně. Každý jsme to zkusili, ale tím to skončilo Od...
Bez tlustého střeva se celej můj život točil kolem 💩. Se stomií vím, kam co spadne
Když se její střeva rozhodla protestovat, lékaři se rozhodli pro stomii, a tím začala nová životní kapitola. Zjistěte, jak humor a otevřenost pomáhají překonávat stigma spojené se stomií a jak se dá žít naplno, i když vám „pytlík“ připomíná, že život není vždycky podle plánu. Připravte se na...
Chytré hodinky, nebo hloupí lidé? Když nám vládnou algoritmy
Chytré hodinky řídí můj život. Cítím se přesně tak, jak mi ráno řeknou. Moje hodinky vědí, jestli se mám dnes milovat, nebo se litovat, či dokonce nenávidět. A já jim věřím. Anebo ne že věřím, ale cítím se přesně podle čísel, která mi ukážou. Když se ráno probudím, neptám se, jak se cítím....
Glamping v Česku: Jak z exkrementů uplést bič a hlasitě s ním zapráskat
Glamping se stává v dnešní době jedním z nejvyhledávanějších cílů dovolených. Nabízí dobu „out of grid“, bez signálu, v přírodě, kterou si většina z nás představuje jako noční pozorování perseid a denní labužení si v zeleni, bez zbytečných telefonátů a ruchu okolí. Jenže byli jste někdy na...
Elektrošoky jsou moje spása. Deprese by mi jinak rozežrala mozek
Od malička měla Pavla spíše melancholickou povahu. Postupem času se propadávala do smutku, až se u ní začaly projevovat deprese. V jednadvaceti letech udeřily naplno. Od té doby, už třicet let, žije ve velkých výkyvech. Zvlášť obtížné je pro ni jaro. Během období, kdy se všechno probouzí, Pavla...
Cynikova pouť do Santiaga: Cesta k sobě, nebo masovka? Je to obojí
Už ani nevím, kdy jsem o Svatojakubské cestě slyšela poprvé. Možná to bylo tehdy, když Flowee zveřejnilo příběhy těch, kteří ji absolvovali – třeba tady nebo tady . Přesně si ale pamatuju, jak jsem „Camino“ využila jako konverzační téma na hodině angličtiny – slečna se při dotazu na své plány na...
„Narodila jsem se se dvěma dělohami.“ Karolína otevřeně o diagnóze, která jí změnila život i plány na mateřství
Dvacetiletá Karolína pochází z Brna, má ráda děti a jejím snem je stát se učitelkou. Všechno šlo podle plánu, v osmnácti letech jí ale lékaři oznámili, že se narodila se dvěma dělohami. Co všechno to pro Karolínin život znamená a jak se s tím vyrovnala? Změnila se nějak její představa mateřství?...
Smrt může být klidná a blažená, říká pohřební průvodkyně. S babičkou jsem se o smrti bavila
Renata Svoboda je jako z jiného světa. Nejenže pomáhá pozůstalým s posledním rozloučením, ale bez nároku na odměnu dochází i do nemocnice na oddělení paliativní péče. Může být pohřeb krásný? Asi jak který. Nejspíš hodně záleží na tom, v jaké fázi života milovaného člověka ztrácíte. Byl-li jeho...
Odchod do „Satanova světa“ byl dlouhý a strastiplný, říká muž, který opustil svědky Jehovovy
Vojtěch Domlátil se přidal ke svědkům Jehovovým, když mu bylo deset let. Tehdy totiž setkání tohoto společenství začala navštěvovat jeho matka. „Spolu s ní, bratrem a sestrou jsme chodili na jejich shromáždění, studovali jejich publikace, a když mi bylo čerstvě patnáct, nechal jsem se pokřtít....
Byla to dlouhá a strastiplná cesta, říká muž, který opustil svědky Jehovovy
Vojtěch Domlátil se přidal ke svědkům Jehovovým, když mu bylo deset let. Tehdy totiž setkání tohoto společenství začala navštěvovat jeho matka. „Spolu s ní, bratrem a sestrou jsme chodili na jejich shromáždění, studovali jejich publikace, a když mi bylo čerstvě patnáct, nechal jsem se pokřtít....
Když i dotek peřiny bolí. Jak se žije s nemocí, kterou dlouho nikdo nebral vážně
Sedíme u malého stolku v pražské kavárně, u okna, odkud je vidět na mokré ulice po dešti. Martina S. drží hrnek s kávou oběma rukama, jako by se potřebovala zahřát zevnitř. Na první pohled působí úplně zdravě. Usměje se, gestikuluje, má v očích klid. A pak řekne větu, která mě na chvíli zaskočí:...
Jak jsem sprintem na přechodu vyděsil slečnu... a co mi to řeklo o městské běžecké etiketě
Stalo se to v neděli okolo půl deváté večer. Běžel jsem svou obvyklou trasu, byl jsem asi ve dvou třetinách. Dělal jsem sprintové série a v pomalé části (volná chůze) jsem se ocitl na přechodu, co je poblíž plaveckého a zimního stadionu. Vidím, jak se na hodinkách blíží sekundy, když budu muset...
Zločincem na železnici: Jak mě málem vyvedli z vlaku s platnou jízdenkou
Cestuji často. Cestuji pravidelně. Na páteřní vnitrostátní trase vlakem, vždy s jednou konkrétní společností. Ne, že bych si myslela, že jsou jejich služby dokonalé, to zdaleka nejsou, ale jsem staromilec a nerada se pouštím do změn něčeho, co funguje, a toto staromilství občas přebije i jistou...
„Vodlez, ještěre!“ Senioři se s neúctou setkávají stále častěji
Určitě se vám to už taky stalo. Sedíte v čekárně u doktora anebo jedete v tramvaji či metru a přistoupí starý člověk. Dříve bylo samozřejmostí, že v takovou chvíli vyskočilo hned několik osob, aby si senior mohl sednout. A dnes? Buď se nezvedne nikdo a všichni s očima přilepenýma k mobilu...
Život s HIV: Díky moderní léčbě nejsem pro své okolí nebezpečný, říká Petr
Dnes však ví, že je to jinak. HIV je sice stále velmi vážná a nevyléčitelná nemoc, ale pokud je pacient správně léčen, nepředstavuje pro své blízké žádné nebezpečí. Lidé s touto nemocí navíc mohou žít plnohodnotný život. Stále však musí bojovat s mýty a předsudky, které se k této nemoci vážou....
Když jedete na levný dopamin, skutečná radost mizí, varuje neurovědec
Možná si myslíte, že svůj mozek nijak neohrožujete. Vždyť ho používáte každý den, například v práci, navíc si občas přečtete knížku. Pravda ale je, že náš mozek potřebuje mnohem větší péči. A i ti nejzodpovědnější z nás často dělají chyby, které mu více či méně škodí. „V první řadě si moderní...
Cítí vaši bolest, strach i radost. Terapeutka o tom, co všechno zvířata vnímají
„Měla jsem všechno, co se považuje za úspěch, ale necítila jsem naplnění. Věděla jsem, že svůj čas promrhávám něčím, co není skutečně moje. Moji tři psi mi přitom byli největšími učiteli – vedli mě k tomu, abych naslouchala srdcem. Díky nim jsem pochopila, že dokážu pomáhat nejen zvířatům, ale i...
Život z elektrického vozíku: Příběh holky s DMO, která se snaží užívat života plnými doušky
Zdeňka pochází z Moravskoslezského kraje a narodila se předčasně. Kvůli komplikacím při porodu má dětskou mozkovou obrnu. Už deset let píše blog Zdenička DMO , kde otevřeně a s nadhledem sdílí svůj život na vozíku. Píše o věcech, o kterých se často mlčí, a dává jim lidskou tvář – bez sebelítosti,...
Dobrý den, prsa ven. Ženská nahota je pro někoho děsivá
Španělská zpěvačka Rigoberta Bandiniová si během vystoupení na festivalu Canarias People odhalila poprsí a její křoví taky. Hlavním motivem písně Ay Mamá jsou ženská prsa a umělkyně tak podle svých slov vzdala hold matkám a všem ženám. Je to osvobozující čin, nebo laciný exhibicionismus Jak už to...