Když i dotek peřiny bolí. Jak se žije s nemocí, kterou dlouho nikdo nebral vážně

Sedíme u malého stolku v pražské kavárně, u okna, odkud je vidět na mokré ulice po dešti. Martina S. drží hrnek s kávou oběma rukama, jako by se potřebovala zahřát zevnitř. Na první pohled působí úplně zdravě. Usměje se, gestikuluje, má v očích klid. A pak řekne větu, která mě na chvíli zaskočí:...