Novinářka v autobazaru: Byla jsem si jistá, že nic nekoupím. Odjela jsem jako VIP
Chtěla jsem si pod stromeček nadělit Citroën Berlingo. Vlastně už pod ten loňský o předloňský stromeček, ale nikdy to nevyšlo. Ale sen o tom, že místo letenek brázdíme Evropu a dost možná i kraje ještě vzdálenější, než je rybníček Brčálník, autem, ve kterém se i vyspíme, najíme a celkově...
Karolína o životě za mřížemi: Jednou za den na hodinu do kurníku. „Brečela jsem, když mě propouštěli“
Jaké to je přizpůsobit se pravidlům tvrdého režimu, sdílet úzký prostor s dalšími ženami a obstarávat si základní potřeby od jídla po hygienu? Karolína nabízí upřímné odpovědi o vězeňském slangu, bezpečnosti, každodenních rituálech a odkrývá i své dětství a životní cestu, která ji dovedla až za...
Juraj Sutoris: Od závislosti a milionových dluhů k úspěšnému byznysu
Mnoho lidí zná Juraje Sutorise jako úspěšného podnikatele, investora, youtubera a také tátu. Už málokdo zná ale i příběh, který tomu všemu předcházel. Když měl jít do šesté třídy, zasáhla jeho rodinu tragická událost. „S tehdejším máminým přítelem jsme jeli do Prahy a cestou zpátky usnul za...
Srazilo ho auto, nevzdal to. Jaroslav prošel pěšky celé Česko
Stezka Českem, nápad party přátel z roku 2020, který nakonec nadchl tisíce lidí. Unikátní dálková trasa, která měří přes 2000 kilometrů, propojuje celé území České republiky. Stezka má dvě hlavní varianty: severní je vedena podél severní hranice České republiky postupně přes všechna nejvyšší...
Trauma z tantry: Nedokázala jsem říct dost a zničilo mi to vztah
Silvii bylo devětadvacet, když potkala svou první velkou lásku. Během idylického období na začátku vztahu jim kamarádka doporučila kurz tantry. Vzali to jako příležitost prožít další dobrodružství – které se ovšem ukázalo být mnohem hlubší a náročnější, než Silvie čekala. Dnes pracuje jako...
„Kradu, i když to bolí. Pro děti chci být vzor.“ Padesátiletou kleptomanku nikdy nechytili
Jaké to je být máma a vzor, a na druhou stranu neumět ovládnout vášeň pro něco, co je celospolečenský neúnosné? A co strach z vězení? Michaly jsme se zeptali na skutečně osobní věci a ona nám, proti příslibu anonymity, odpovídala až mrazivě upřímně. Každý jsme to zkusili, ale tím to skončilo Od...
Říznout se znamenalo úlevu. Helena otevřeně o sebepoškozování a cestě ven
Když se Helena ohlédne zpět, cítí směsici lítosti, smutku a vděčnosti. Ve čtrnácti letech totiž neřešila, co si vezme na sebe, nebo který kluk ze třídy se jí líbí. Místo toho bojovala s bolestí, kterou nikdo neviděl. Sebepoškozování pro ni bylo způsobem, jak si poradit se světem, kterému...
Čtyři dny s horečkou dengue: V resortu chcípl pes, ale já málem taky
Na odlehlém indonéském ostrově vás dokáže zabít spousta věcí. Rozbouřené moře, jedovatý had v kuchyni i nečekaná návštěva rodinného příslušníka. Já si ale vybrala trochu jinou výzvu – dengue. Několikadenní duel s horečkou, kdy jsem nebyla schopná dojít si ani na záchod, tedy doslova jsem na něj...
Podle lékařů byl můj tinnitus neléčitelný. Já to ale nevzdal a nakonec jsem se vyléčil, říká Petr Studeník
„Můj tinnitus začal na konci roku 2009 po hlasitém koncertu v pražské Lucerně. Nicméně dnes už vím, že více než samotný koncert byl spouštěčem život plný stresu a nezdravého životního stylu, který jsem do té doby žil,“ říká na úvod našeho rozhovoru Peter Studeník, který bez této nemoci nyní žije...
Chytré hodinky, nebo hloupí lidé? Když nám vládnou algoritmy
Chytré hodinky řídí můj život. Cítím se přesně tak, jak mi ráno řeknou. Moje hodinky vědí, jestli se mám dnes milovat, nebo se litovat, či dokonce nenávidět. A já jim věřím. Anebo ne že věřím, ale cítím se přesně podle čísel, která mi ukážou. Když se ráno probudím, neptám se, jak se cítím....
Glamping v Česku: Jak z exkrementů uplést bič a hlasitě s ním zapráskat
Glamping se stává v dnešní době jedním z nejvyhledávanějších cílů dovolených. Nabízí dobu „out of grid“, bez signálu, v přírodě, kterou si většina z nás představuje jako noční pozorování perseid a denní labužení si v zeleni, bez zbytečných telefonátů a ruchu okolí. Jenže byli jste někdy na...
Elektrošoky jsou moje spása. Deprese by mi jinak rozežrala mozek
Od malička měla Pavla spíše melancholickou povahu. Postupem času se propadávala do smutku, až se u ní začaly projevovat deprese. V jednadvaceti letech udeřily naplno. Od té doby, už třicet let, žije ve velkých výkyvech. Zvlášť obtížné je pro ni jaro. Během období, kdy se všechno probouzí, Pavla...
Cynikova pouť do Santiaga: Cesta k sobě, nebo masovka? Je to obojí
Už ani nevím, kdy jsem o Svatojakubské cestě slyšela poprvé. Možná to bylo tehdy, když Flowee zveřejnilo příběhy těch, kteří ji absolvovali – třeba tady nebo tady . Přesně si ale pamatuju, jak jsem „Camino“ využila jako konverzační téma na hodině angličtiny – slečna se při dotazu na své plány na...
Jsem tak trochu sadista. Balancovat na hraně mě baví, říkala královna shibari, riggerka Edna
Edna zemřela loni před koncem roku. Svazování ji fascinovalo jako forma komunikace a umění, dokázala své řemeslo povznést na úroveň, která oslovovala laiky i zkušené komunitní členy. Přesto nikdy nezapomínala na to, co je skutečně důležité – lásku a péči o druhé, včetně těch nejzranitelnějších....
Žije v maringotce bez vody a elektřiny. Neměnila bych, říká Lucie
Lucie v mládí pracovala jako modelka. Pak při práci v Athénách poznala muže, za kterého se provdala a v Řecku s ním strávila 14 let. Manželství ale nevydrželo a Lucie se po rozvodu rozhodla vrátit do Česka. Dnes žije v maringotce, které říká Zelená Lady, uprostřed přírody Jeseníků bez vody a...
Novodobý poustevník Stefan Shamilyan: Hledám klid v jednoduchosti
Narodil se v roce 1974 v Jerevanu do rodiny s bohatou uměleckou tradicí, jeho předci byli kováři, kameníci, hudebníci a řemeslníci. Životní podmínky v dětském domově v Arménii jej však přiměly k odvážnému kroku – ve čtrnácti letech opustil rodné město i rodnou zemi a vydal se hledat lepší...
Smrt může být klidná a blažená, říká pohřební průvodkyně. S babičkou jsem se o smrti bavila
Renata Svoboda je jako z jiného světa. Nejenže pomáhá pozůstalým s posledním rozloučením, ale bez nároku na odměnu dochází i do nemocnice na oddělení paliativní péče. Může být pohřeb krásný? Asi jak který. Nejspíš hodně záleží na tom, v jaké fázi života milovaného člověka ztrácíte. Byl-li jeho...
Když i dotek peřiny bolí. Jak se žije s nemocí, kterou dlouho nikdo nebral vážně
Sedíme u malého stolku v pražské kavárně, u okna, odkud je vidět na mokré ulice po dešti. Martina S. drží hrnek s kávou oběma rukama, jako by se potřebovala zahřát zevnitř. Na první pohled působí úplně zdravě. Usměje se, gestikuluje, má v očích klid. A pak řekne větu, která mě na chvíli zaskočí:...
Pomáhat uprostřed pekla: Farmaceut Stanislav Havlíček o Gaze, smrti kolegů a tichých hrdinech války
Když Stanislav Havlíček mluví o Gaze, je jasné, že i když zažil něco, co si nikdo z nás neumí představit, ví, že jediný způsob jak přežít, je naučit se bolest překládat do práce. Jaká je realita mísí Lékařů bez hranic, a v čem je jiná realita Gazy, místa, kde neexistuje bezpečí ani prostor pro...
Jsem na to sama, chci mu dopřát. Pozor, ať z vás není „ježíšek“ na plný úvazek
Viděla jsem takové Vánoce u kamarádky. Stromeček obložený dárky tak, že pod ním ani nebyl vidět koberec. Dárků tolik, že by to všechno hravě uspokojilo čtyřčlennou rodinu. Jenomže kamarádka je sama. Je samoživitelka. Ale ne ta, která bydlí v sociálním bytě a žije ze státních dávek. Ohání se jako...