fbpx

Pátek Karla Křivana: Chováme se jako princ Drsoň. Pak dopadneme jako on 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Tentokrát se Karel Křivan pátečně zamýšlí nad tím, zda jsou témata, jež nám politici předhazují jako předvolební, skutečně důležitá. A jestli už svět náhodou nekráčí jinudy, než se nám naši kandidáti snaží namluvit

Zveřejněno: 1. 10. 2021

Volby vždy zvýrazní konflikty ve společnosti. Najdou-li se politici, kteří jsou schopni vyhmátnout věci podstatné pro většinu země, pak uspějí. Pokud jsou ty problémy příliš složité a nejdou zjednodušit do volebních sdělení, což je většina těch opravdu důležitých, nebo pokud některé otázky společnost naopak příliš rozdělují, nechají je politici v kampani být. Protože nechtějí ztratit hlasy ani jedné z obou polovin sporu. Soustředí se na problémy nepodstatné, ze kterých udělají marketingovým masakrem záležitosti významné.

Ale to neznamená, že ty skutečné problémy zmizí. Naopak. Zůstanou tu s námi a počkají si na někoho, kdo se jich nebude bát, nebo vylezou na povrch, když se nám to nejméně bude hodit, jak to tak se špatnými zprávami bývá.

Chyby stratégů

Napsat, že svět se mění, je nošení dříví do lesa. Část světa, ve které my žijeme, zůstává sice stále tou nejbohatší, ale chybou všech stratégů, kteří prohráli, bylo, že se soustředili na minulé války. Viděli soupeře v někom, kdo jím nebyl, a proto volili taktiku a způsob boje, který nemohl fungovat na střet, který je opravdu čekal.

Je mnoho měst a městeček v Česku, která ztratila svůj význam někdy v devatenáctém století. Třeba jen proto, že se tehdejší konšelé rozhodli, že tu divnou novotu zvanou železnice do jejich krásného a bohatého místa nechtějí.

Vždy se našli lidé, kteří upozorňovali, že „vše bude jinak“. Ne vždy ale našli pochopení a podporu od těch, kteří rozhodovali. Takové opomenutí se pak ukázalo jako zásadní. Někdy se dalo napravit, byť za cenu zbytečných ztrát a za dlouhou dobu, jindy ne. Třeba ve třicátých letech napsal jistý francouzský důstojník Charles de Gaulle knihu o významu tanků pro budoucí válku. Francouzský generální štáb se ale připravoval na válku podle not té poslední. A tak prohráli, i když měli na počet víc tanků než jejich nepřítel. Jenže špatně pochopili jejich přednosti a možnosti využití. Technologii měli, představivost a vizi ne.

Zahozený pokrok

O mnoho desítek let později jedna velká firma, tehdy lídr v mobilních telefonech, zamítla rozvoj dotykových přístrojů. Zůstali u tlačítkových a jejich výrobky se staly dinosaury oboru. Firma nezanikla, ale o tom, z čeho budeme telefonovat, už dnes rozhodují jiní. Je mnoho měst a městeček v Česku, která ztratila svůj význam někdy v devatenáctém století. Třeba jen proto, že se tehdejší konšelé rozhodli, že tu divnou novotu zvanou železnice do jejich krásného a bohatého místa nechtějí. A život jel jinudy. I s obchodem, lidmi a penězi.

Sleduji-li naši debatu o věcech, které nás údajně trápí, pak mám pocit člověka, který se rozhodl, že se nebude dívat z okna, zatáhne závěsy a bude řešit jen barvu stěn a rozestavění nábytku v kuchyni. Aniž přemýšlí, zda se s jeho ulicí ještě vůbec počítá v územním plánu, a aniž ví, jaké vybavení mají lidé v domech za křižovatkou. Jako bychom vědomě zamkli a klíče hodili..., no tam, kam házíme věci již nepotřebné.

Nejde o to, abychom se za každou cenu přizpůsobovali, důležité ale je nezůstat stát stranou. To, že jsme v centru kontinentu, ještě neznamená, že nás nelze obejít. Nezajímá-li nás, kam se hýbe svět, znamená to také, že tyto změny nejsme schopni ovlivňovat. Ty změny jednou přijdou a my se budeme divit, co se zase z té naší ulice stalo. Strategie, že vše budu zpovzdálí sledovat a v pravou chvíli se do věcí vložím, nefungovala princi Drsoňovi v Cimrmanově pohádce. Na svatební hostinu, kde chtěl být jedním z hlavních protagonistů, tedy konkrétně ženichem, zkrátka dorazil, když už bylo pozdě. A Drsoňova strategie bude nejspíš k ničemu i nám.

Související…

Pátek Karla Křivana: Jak žít optimistický život v pesimistické zemi Václavově
Karel Křivan

foto: Shutterstock

Tipy redakce

Co rozhodlo? Proč už si dnes i skeptici mohou být jistí, že planetu ohřívá člověk

Co rozhodlo? Proč už si dnes i skeptici mohou být jistí, že planetu ohřívá člověk

Moderní věda má za to, že prakticky celou klimatickou změnu od 70. let 20. století...

Byl bezdomovcem a říká: V Praze se dají za půl hodiny vyžebrat i dva tisíce

Byl bezdomovcem a říká: V Praze se dají za půl hodiny vyžebrat i dva tisíce

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...