David Nykl se narodil v Česku, ale od dvou let žil v Kanadě, kam jeho rodiče krátce po roce 1968 emigrovali. Už jako dítě měl herecké sklony. Na základní škole pořádal herecká představení, na univerzitě ve Vancouveru vystudoval literaturu a divadlo. V Česku se objevil krátce po revoluci a žil tady několik let. Zahlédnout ho bylo možné například v České sodě. Hrál i v americko-kanadském seriálu Stargate Atlantis, kde ztvárnil doktora Radka Zelenku, objevil se také v seriálu Arrow a nedávno se objevil v jedné z hlavních rolí v koprodukčním seriálu HBO Bez vědomí. Do Prahy přijíždí jako host festivalu Comic-Con Prague, který se odehraje v O2 Univerzu 7. až 9. února.
Seriály má David Nykl rád nejen jako fanoušek, ale i jako herec. „Nejraději hraju kladné postavy a obecně dobré role. A v seriálech je na to větší prostor. Ta delší forma mě baví trochu víc,“ říká David Nykl. „To rozdělení mezi filmem a televizí je umělé, v dnešní době je televize daleko silnější než kdysi. Seriály jsou dnes zábavnější a lepší.“
Televizní seriály byly velmi dlouho považovány za méně hodnotný produkt než celovečerní filmy. Ovšem streamovací plaftofmy jeko Netflix nebo HBO točí stejně kvalitní seriály i celovečeráky, ovšem ne všem filmařům se to líbí. Patří filmy z produkce Netflixu nebo HBO na stejné přehlídky jako hollywoodská produkce? Třeba do Cannes?
V dnešní době se všechno strašně rychle mění, ale jedna věc zůstává stejná. Jde o message delivery, tedy jak dostat k divákům dílo. Pohádky si budeme vždycky promítat na plátno, ale staré modely jako studia a televizní sítě, to je už dnes trochu mimo hlavní proud. Proč by chtěl někdo dneska šířit reklamu do televize po celé republice, když si ji mohou lidé stáhnout do kapsy?
David Nykl v seriálu Arrow v roce 2013
Takže i samotná televize se mění a ta změna přišla s tím, když dobří autoři začali přecházet od filmu do televize. Zalíbila se jim forma, ve které se mohou realizovat, možnost vyprávět příběh během mnoha epizod – odpadla nutnost všechno koncentrovat do dvou hodin.
Jste jednou z hlavních tváří festivalu Comic-Con Prague. Komiksy jsou na tom dnes vlastně podobně jako seriály před 15 lety, jsou zábavné, ale není to to pravé umění. Francis Ford Coppola, Martin Scorcese, Ken Loach, Jodie Foster… ti všichni se o komiksových a superhrdinských filmech vyjadřují velmi kriticky. „Jsou to komodity, stejně jako třeba hamburgery,“ říká Ken Loach. „Jsou to spíš zábavní parky než filmy,“ řekl Martin Scorsese. Je to podle vás klasická „generační propast“?
David Lynch krásně říká: Nebudu se dívat na zatracenej film na zatraceným telefonu… A to je přesně to, o čem mluvíte – rozdíl mezi starou a novou školou. Teď začíná být velmi populární platforma QUIBI, což jsou desetiminutové příběhy koncipované právě pro mobilní telefony, aby se na to lidi mohli podívat v autobuse, nebo když čekají na tramvaj. Jsou u toho velká jména, třeba Steven Spielberg.
Byl jsem v Praze mezi devadesátým druhým a devadesátým devátým. Natáčení Bez vědomí mi tu dobu strašně připomínalo.
Je to úplně něco jiného, než o čem mluví David Lynch nebo Francis Coppola, tedy že jdeš do kina a sedneš si do tmavé místnosti a koukáš na promítanou pohádku. Ta změna už nastala, ne že nastane. Generace mých dětí přijímá tu tvorbu, ty pohádky, které rádi tvoříme, úplně jiným způsobem. Nám jako hercům je to v podstatě jedno. My dostaneme roli a jsme rádi, že pracujeme. A moc neřešíme, jestli je to nová tvorba. Je to prostě práce a herecké zásady jsou vždycky stejné.
ComicCon je v Česku poprvé, přitom je to světová značka. Je to pro vás taky srdeční záležitost? Jak na tom vlastně s komiksem jste?
Komiksy jsem jako dítě samozřejmě četl, ale na festivalu Comic-Con Prague jsou komiksy jen jednou částí toho všeho. Jsou tam filmy, seriály, videohry… Komiksový svět je v Hollywoodu zatím ještě strašně rozšířená věc. Ale tahle dekáda bude o menších filmech, menších útvarech. Lidi už se chtějí posunout dál.
Na Comic-Con Prague se objeví hvězdná jména, jako Ron Perlman, představitel Hellboye, Ian McElhinney, Casper Van Dien… Jak se v takové společnosti jako jeden z pozvaných cítíte?
No skvěle! To jsou prostě kolegové. Hodně fanoušků za mnou chodí a říkají, že je strašná radost se s námi vidět. A ty ikony, o kterých mluvíš, jsou prostě lidi jako ostatní… Já si to užívám léta a teď je to poprvé v Praze, tak nevím, co mě čeká. Doufám, že se to povede.
V seriálu Stargate si hrál doktora Zelenku, v Arrow pak Anatolije Kňaževa… jak se ti v téhle exotické východní poloze líbí?
Já to moc neřeším. Říkal jsem jako vtip svému agentovi: Víte, že umím anglicky, že? A on se tomu taky smál. Co se Stargate týče, autoři původně hledali někoho pro roli ruského vědce. A pak, když přišli na to, že jsem Čech, tak to přepsali na mě. Původně to měl být doktor Karpov a pak se z něj stal doktor Zelenka. Já jsem přitom v Rusku nikdy nebyl. Ale už jsem hrál i Brita! Neřeším to.
Chtěl byste si někdy zahrát opravdu kladného superhrdinu? Někoho, kdo zachrání svět?
To bych asi musel jít do fitka! Ale role je role, já bych určitě rád. Jak jsem říkal, že mě baví taková ta delší tvorba, tak já bych do seriálu šel s nějakou takovou postavou hned.
Jak jste se dostal k seriálu Bez vědomí, který byl úspěšný i u nás?
To je otázka, kterou jsem si taky kladl. Už to bude dva a půl roku, kdy mi tady ve Vancouveru zazvonil telefon. Volala mi z Prahy na casting paní Zachariášová, jestli bych uvažoval o roli v Čechách. Já jsem se ptal, o co jde, a hned asi měsíc nato jsem měl cestu do Paříže.
Jako Gerald Lloyd v seriálu HBO Bez vědomí
Tak jsem se stavil i v Praze a sešel jsem se s autorem projektu Ivanem Zachariášem. On mi vysvětlil, že dělá špionážní drama, a chtěl si ověřit, jestli umím nebo mluvím česky. To bylo první setkání. Rok nato jsem měl první setkání nad scénářem s Táňou Pauhofovou. Řekl jsem, že to budu dělat, a zůstal asi tři měsíce v Praze. Točili jsme loni na podzim a v zimě, byla to moc krásná práce.
Vaše postava Gerald Lloyd z britské ambasády je velmi rozporuplný člověk. Pracuje vlastně pro ty dobré, ale metody používá minimálně kontroverzní. Jak jste ho vnímal vy?
Myslím, že je to velká zásluha Ondřeje Gabriela, že píše takové postavy. Chvilku dobrý estébák, pak dobrý agent... To jsou takové ty protiklady, které já jako herec zbožňuju. Je úplná radost tohle dělat. Lloyd byl dobrý, měl dobré úmysly, ale šel do toho docela opravdu brutálním způsobem.
Seriál Bez vědomí je jedním z prvních, který otevřeně relativizuje absolutní „negativno“. Estébáci jsou v něm znázorněni jako lidé, k takovému Janu Bergovi, kterého hraje Martin Hofmann, nemůžete chvílemi nemít sympatie. Jak se na to díváte vy?
Tyhle postavy jsou v takové té šedé zóně. Diváci už jsou zvyklí, že tenhle je dobrej a tenhle špatnej. Ale seriálové postavy jsou komplexní charaktery, není jednoznačné, kdo je hrdina a kdo není. A to je daleko zajímavější, protože to je skutečná lidská povaha.
Jak jsi ty jako dítě emigrantů vnímal tu přelomovou dobu, kterou seriál popisuje?
Pro mě to bylo velmi zlomové. Zrovna jsem tady v Kanadě skončil univerzitu a začal jsem dělat v divadle. Protože jsem z Čech a mluvil jsem česky, tak mě ty události v Československu strašně lákaly. Viděl jsem v televizi, jak se na Václavském náměstí cinkalo klíči, tak jsem si řekl, že taky musím jet. Byl jsem v Praze mezi devadesátým druhým a devadesátým devátým. Natáčení Bez vědomí mi tu dobu strašně připomínalo. Devadesátá léta v Praze byla divoká a neuvěřitelná.
Tenkrát jste si zahrál také v České sodě. Ta patřila v devadesátých letech k velmi populárním televizním počinům, dnes by už ovšem zřejmě nemohla vzniknout. Její humor přesahoval jakékoliv dneska těžko překročitelné hranice. Jaký je váš názor na tu změnu? Je fajn, že je dneska humor ohleduplný, nebo to není fajn kvůli (auto)cenzuře?
Ono je těžké dělat komedii, když nikoho neurážíš. Jak se říká, „If it does not hurt, it´s not funny“, takže když to nikoho neuráží, není to legrace. Cenzura se hodně řeší na univerzitách, řeší to například standup komici, jak se přizpůsobit na tu novou citlivost či korektnost.
David Nykl
Od dvou let žije v Kanadě. Herectví studoval na univerzitě ve Vancouveru i v rodné Praze. Jedna z jeho nejvýraznějších rolí přišla v roce 2004, kdy byl obsazen do role českého vědce Dr. Radka Zelenky v seriálech Hvězdná Brána: Atlantida a Hvězdná brána. Objevil se ve spoustě televizních projektů jako Lovci duchů, Hranice nemožného, Svatyně, Heuréka - město divů, Bylo nebylo, a Continuum. Velká role přišla se seriálem Arrow, kde se divákům zapsal do paměti jako Anatolij "KGBeast" Kňažev. V závěru roku 2019 se objevil ve špionážním seriálu televize HBO Bez vědomí.
Je mi to líto. V minulosti to bylo vtipnější a jednodušší. A některé ty fóry šly trochu dál… Nedávno zemřel Terry Jones z Monty Python a jejich vtipy, to bylo něco. Neuvěřitelně kontroverzní, obzvlášť v anglické společnosti. A komedie musí být kontroverzní, musí nabourávat věci.
Pět otázek na závěr:
Batman, nebo Ironman?
Batman.
James Bond, nebo Ethan Hunt?
James Bond.
Scarlett Johansson, nebo Cara Delevingne?
Můžu obě?
Vetřelec, nebo Smrtonosná past?
Vetřelec.
Marvel, nebo DC?
Pro filmy Marvel, pro tištěné komiksy DC.
Reklama
foto: Artists4film, zdroj: ComicCon
