fbpx

Jak Silicon Valley dává skrze technologie náboje nespokojeným 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Profesor Oxfordské univerzity srovnává renesanční Florencii s dnešními moderními městy. Technologie mohou pomoci vzbouřit se těm, kteří se světem technologií cítí ohrožení

Zveřejněno: 7. 8. 2021

Každý, kdo chtěl něco dokázat, mířil do Florencie. Alespoň tedy v období renesance. Profesor z Oxfordské univerzity Ian Goldin, kterému nedávno vyšla kniha Age of Discovery: Navigating the Storms of Our Second Renaissance, jež se zabývá historickými paralelami mezi obdobím renesance a dobou dnešní, se o tom rozepsal v článku pro Financial Times. A upozorňuje, že stejný pád jako Florencii před více než pěti stovkami let může dnešní rozvinutá města postihnout i dnes.

Florencie byla v 15. století jedním z nejvyspělejších míst na světě. Přitahovala umělce, spisovatele, filosofy a vědce ze všech koutů Itálie i ze zahraničí. Těžila z obchodu s Novým světem, oplývala blahobytem. Ten ale nebyl rozdělen rovným dílem. Někteří ze změn těžili více, někteří méně. A jiní dokonce vůbec. Pro některé se věci měnily tak rychle, že nestíhali držet krok. Pro ty renesance byla dobou nejistoty, úzkosti a zklamání.

Dnes jsou takovými místy Sillicon Valley, New York, Londýn, Paříž, Nové Dillí nebo Šen-čen. S renesanční Florencií mají mnoho společného.

I dnešní doba je pro některé synonymem příležitosti a rozkvětu, pro jiné nejistoty a ohrožení. Elity Florencie selhaly při rozpoznání těchto rozdílů, a to se jim nakonec vymstilo. Co se od nich můžeme naučit, aby nás nepotkal podobný osud?

Informační a ideová revoluce

Už v roce 1460 byla Florencie inkubátorem nápadů, centrem evropského trhu s vlnou a domovem bohatého rodu Medicejů, jejichž zájem o filosofii, umění a architekturu podnítil vznik tvůrčích dílen. V roce 1500 byl průměrný plat Itala o 30 procent vyšší než západního Evropana. Město přitahovalo jak inovátory, tak investory.

Držitelé Nobelových cen, vědeckých ocenění a patentů bývají dvakrát častěji přistěhovalci než místní obyvatelé.

Dnes jsou takovými místy Sillicon Valley, New York, Londýn, Paříž, Nové Dillí nebo Šen-čen. S renesanční Florencií ale mají mnoho společného. Z těch vlastností, které mohou za jejich úspěch, je to především tolerance vůči jinakosti a migraci. Ve Florencii své místo našli jak muslimští, tak židovští inovátoři a společně vedli město k rozkvětu. Prospěšnost migrace mimochodem potvrzuje třeba i fakt, že držitelé Nobelových cen, vědeckých ocenění a patentů bývají dvakrát častěji přistěhovalci než místní obyvatelé.

Zuckerberg a Gutenberg

Vždycky jednou za několik století vznikne vynález, který zásadně přetvoří společnost i některé aspekty života jednotlivců. Gutenbergův knihtisk změnil způsob tehdejší komunikace, umožnil šíření bible a jiných materiálů v široké veřejnosti.

Na druhou stranu také poskytl médium pro šíření myšlenek, jež zpochybňovaly církevní tradice, a stál tak za rozmachem protestantské církve a celého transformačního hnutí. V 21. století jsou takovým vynálezem sociální média, s jejichž vznikem se šíření rozdílných idejí stalo mnohonásobně jednodušší. A také nebezpečnější.

Vynález knihtisku poskytl populistům prostředek ke zpochybňování autorit a šíření pocitů nespokojenosti.

Klid liberální Florencie narušil hlasitý demagog jménem Girolamo Savonora. Ten využil jak strachu obyvatel ze změny, tak jejich vzteku ze zkorumpované elity. Tento fanatický kazatel dokázal zmobilizovat takové rozhořčení, že zbavil Mediceje moci. V letech 1494 až 1498 mocensky ovládl Florencii a přeměnil tuto republiku na přísně teokratický stát.

Vynález knihtisku poskytl populistům prostředek ke zpochybňování autorit a šíření pocitů nespokojenosti z nerovnoměrné distribuce zisků z nově globalizovaného obchodu a technologických vynálezů. Spory o právo na svobodu a nový pohled na svět vedly k mnoha konfliktům, které vyvrcholily v občanských a náboženských válkách a způsobily konec renesančního humanismu.

Uvažování v ohrožení

Zpětně se není čemu divit, že byli lidé naštvaní. Nerovnost exponenciálně rostla, protože jen málu se dostávalo výhod z obchodu s Novým světem. Církev preferovala ty bohaté, kteří mohli za své hříchy platit penězi. Šířily se také nové nemoci a střelný prach, díky nimž se lidský život stal ještě křehčím.

Informační revoluce nedovolují rozkvět pouze dobrým věcem, ale poskytují platformu také pro velmi nebezpečné nápady.

Odpor vůči pokroku je vždy živen pocitem nespravedlnosti. To, na co techno-evangelisté ze Silicon Valley často zapomínají, je fakt, že informační revoluce nedovolují rozkvět pouze dobrým věcem, ale poskytují platformu také pro velmi nebezpečné nápady. Ve světě internetu tak mají populisté v ruce mocný nástroj a dokážou zmobilizovat ty "ohrožené" či spíš ty, kterým se stejně jako ve Florencii nedostává onoho kýženého přísunu bohatství a hledají viníka, mnohem efektivněji než vědci, inovátoři nebo mlčící většina.

Tolerance a rozumné uvažování jsou dnes opět v ohrožení. Renesance nás naučila, že pokrok se nesmí brát jako samozřejmost. Čím rychleji se totiž věci mění, tím větší je riziko, že někdo zůstane pozadu a stane se "ohroženým". A tím větší bude jeho vztek.

Související…

Lidé ze Silicon Valley s Trumpem souhlasí: Média jsou fake
Jan Handl

foto: Shutterstock, zdroj: Financial Times

Tipy redakce

Co rozhodlo? Proč už si dnes i skeptici mohou být jistí, že planetu ohřívá člověk

Co rozhodlo? Proč už si dnes i skeptici mohou být jistí, že planetu ohřívá člověk

Moderní věda má za to, že prakticky celou klimatickou změnu od 70. let 20. století...

Byl bezdomovcem a říká: V Praze se dají za půl hodiny vyžebrat i dva tisíce

Byl bezdomovcem a říká: V Praze se dají za půl hodiny vyžebrat i dva tisíce

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...