Obyvatelé západních měst chtějí udržet ovzduší z koronakrize. Tedy kromě Němců

Obyvatelé měst v celé Evropě si zvykají na čerstvý vzduch. Ten jim zajistil nový čínský koronavirus, který počátkem letošního jara proměnil všechny pulzující metropole v opuštěná města duchů. Když se ovšem lidé schovali, příroda začala rozkvétat. A to nejen díky jaru. Covid-19 vlastně takhle splnil sen mnoha ekologických aktivistů. Prestižní evropský magazín Politico píše o tom, jak se k lepšímu změnil stav ovzduší a jak si většina Evropanů přeje tento stav zachovat.

Podle průzkumu britské výzkumné agentury YouGov je většina obyvatel (konkrétně 68 procent) západních evropských metropolí spokojená se změnami, které v městské infrastruktuře koronakrize způsobila, a přála by si je zachovat. Průzkum, v němž odpovídalo více než 7,5 respondentů, probíhal v polovině května a týkal se velkých měst Francie, Německa, Itálie, Španělska, Velké Británie a Belgie. Ukázal, že v 21 městech těchto evropských zemí existuje silná podpora pro nové zóny s požadavky nulových emisí, pro zákaz vjezdu automobilů do městských oblastí a také pro preferování stezek pro cyklisty a chodce, které se začaly na úkor silniční dopravy objevovat během jarní koronavirové krize.

Méně dopravy – lepší vzduch

Opatření, která musela být přijata pro omezení šíření nákazy, donutila trávit lidi více času doma a méně vycházet ven. Řada lidí se buď dobrovolně, nebo na popud zaměstnavatele uchýlila k práci z domu. To vše mělo za následek, že se města vylidnila a výrazně klesla frekventovanost dopravy – ať už městské hromadné nebo automobilové.

Většina Evropanů se již nechce vrátit do stavu před koronakrizí. Snad jedinou výjimkou jsou Němci.

To vedlo i k poklesu znečištění ovzduší po celé Evropě. Poté, co se příslušná omezení rozvolnila nebo úplně zrušila, se však život začal pomalu, ale jistě vracet do starých kolejí. Jak ale ukázal průzkum, většina Evropanů se již nechce vrátit do stavu před koronakrizí. Snad jedinou výjimkou jsou Němci, kde je podpora snížení dopravy a tím i emisí ve městech, podobně jako tomu bylo za koronaviru, nejnižší. I tak je pro ně ale 55 procent obyvatel měst. V ostatních sledovaných městech byla tato podpora mezi 74 a 82 procenty. Berlín byl přitom jedním z prvních měst, která na úkor automobilové dopravy zavedla širší cyklistické pruhy. Pouze 52 procent Němců pak uvedlo, že se nechtějí vrátit, co se týče dopravy a znečištění ovzduší, do stavu před pandemií. V ostatních zemích to bylo průměrně 64 procent obyvatel tamních měst.

Národ automobilů

Politico připomíná, že Německo je "bláznivě" motoristická země. Podle Jense Müllera, manažera transportní společnosti T&E, za tím může stát skutečnost, že vyspělé Německo nepocítilo důsledky krize tak radikálně jako například těžce zasažená Itálie nebo Španělsko. V těchto zemích požadují zavedení zón s nulovými emisemi, které by měly zabránit znečištění ovzduší, dokonce více než tři čtvrtiny dotázaných.

Data rovněž potvrzují, že až 39 procent Němců tvrdí, že nebude používat veřejnou dopravu "kvůli riziku nákazy koronavirem". Schůdnějším řešením tak zřejmě bude užívání vlastního automobilu… Na otázku, zda souhlasí s tím, že je třeba brzy obnovit obvyklý život, i když to nevyhnutelně povede k opětovnému zvýšení úrovně znečištění, odpověděli respondenti z Velké Británie a Francie negativně, kdežto respondenti z německých měst měli tendenci souhlasit.