fbpx

Recyklace, tedy opětovné využívání odpadů, je velmi odlišná ve velkých a malých městech. Američané sice recyklují více než kdy jindy, ale mohli by být mnohem efektivnější. To, že Čína už jejich odpady nechce, je spíš jen výmluva

Zveřejněno: 30. 12. 2019

V 70. letech, kdy byl poprvé oficiálně uznán Den Země, Američané recyklovali jen 7 % odpadu. Dnes znovu využívají až 35 %. Ačkoliv toto číslo ukazuje jasné zlepšení, podává zároveň i informaci, která příliš optimistická není: Že téměř dvě třetiny položek, které Američané používají a z nichž by většina mohla být kompostována nebo recyklována, končí bez dalšího využití v přeplněných koších.

Podle nových dat výzkumné společnosti Simmons Consumer Research většina lidí po celých Státech i přesto tvrdí, že pravidelně recykluje. Že nikdy nerecykluje odpad ze skla, papíru, kovu a plastu, přiznává jen čtvrtina americké populace. Tak jak je možné, že dvě třetiny používaných položek končí bez využití na dně (či na vrchu – podle toho, v jaké fázi zaplnění se tam dostanou) odpadkových košů a kontejnerů?

Není to jen Čínou

Magazín Gizmodo tvrdí, že v zoufalé situaci je aktuálně celý americký recyklační systém. Svůj vliv na to prý má především změna čínské politiky. V důsledku rozhodnutí omezit přijímání pevného odpadu z jiných zemí přestala Čína v roce 2018 přijímat většinu položek, které tam byly USA zvyklé odesílat, jako je smíšený papír a většina plastů. Městské programy se na novou situaci pokoušely adaptovat, všude se to však nepodařilo, což se odrazilo primárně na venkovských oblastech a malých městech.

Projekt Amerických komunit využívá data a zprávy z 15 typů komunit ke studiu kulturních, socioekonomických a politických změn. Díky tomu přišli výzkumníci na to, že v rámci jednotlivých komunit existují významné recyklační rozdíly.

Nerecyklují mladí a ti z Jihu

Předměstské komunity podle údajů Simmons Consumer Research recyklují „velmi často“, zatímco lidé ve velkých městech mají tendenci hlásit recyklaci pouze „někdy“. Na druhé straně obyvatelé některých venkovských komunit s větší pravděpodobností uvedou, že recyklují. Respondenti průzkumu z jihoamerických komunit, ale i z těch, kde je vysoká koncentrace mladých pod 18 let (pohybuje se kolem 29 %), hlásí, že nerecyklují „nikdy“.

V mladých enklávách jen třetina lidí uvádí, že recykluje skleněné nápojové obaly.

Vezměme si jako příklad sklo. Na předměstích více než polovina (51 %) lidí tvrdí, že recykluje skleněné nápojové obaly velmi často, a více než třetina (39 %) lidí hlásí recyklaci jiných typů skla velmi často. V mladých enklávách však jen třetina lidí (přesně 33 %) uvádí, že recykluje skleněné nápojové obaly, a 28 % zmiňuje častou recyklaci jiných typů skla.

Recyklovat můžou všichni

Projekt American Communities uvádí, že plných 94 % americké populace má přístup k nějakému recyklačnímu programu. Nedávný průzkum výzkumného střediska Pew Research Center však ukázal, že asi sedm z deseti lidí žijících v městských a příměstských komunitách hlásí recyklaci „základního typu“, což znamená, že velká většina domácího odpadu končí ve směsných popelnicích.

Je jasné, že se v amerických směsných koších stále hromadí recyklovatelné láhve, tašky, plechovky a krabice.

Průzkum neziskové organizace Recyklační partnerství zase ukazuje, že více než polovina Američanů, zejména mladých lidí a lidí s nízkými příjmy, má pocit, že nemají přístup k recyklačním programům. Což, jak víme z výše uvedeného, prostě mají. Každopádně je jasné, že (ať už kvůli nedostatku „recyklačních zdrojů“, ale spíše osobním preferencím) se v amerických směsných koších stále hromadí recyklovatelné láhve, tašky, plechovky a krabice. Takže to asi nebude úplně tak Čínou, ale spíš nezájmem.

Související…

Nakupujete zbytečné věci? Dejte si pravidlo 30 dnů, radí Martina Destexhe
Kateřina Hájková

foto: Shutterstock, zdroj: American Communities Project

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...