fbpx

Ve městech je koncentrováno velké množství dat. Ne vždy je ale jejich obyvatelé a často ani samotná města umí hodnotně využít. Důvody jsou různé – od nedostatku technologií přes neschopnost je zpracovat až po politické překážky. Jak z toho ven?

Zveřejněno: 12. 12. 2019
Reklama

Města jsou centra lidské činnosti. A právě v nich dochází k největšímu hromadění dat. Skutečnou zkouškou budoucnosti se tak stávají způsoby, jak s digitálními daty města pracují. Bohužel se ukazuje, že situace je pro ně velmi často těžce zvládnutelná, a plejády dat tak leží ladem a čekají na uplatnění. Průzkum, který byl provedený poradenským centrem pro správu měst Oliver Wyman, naznačuje, že na otevření brány budoucnosti v podobě umění zpracovávat stále se množící data je připraveno jen velmi málo metropolí. Slovy řečeno vlastně žádné. Některé se k tomu ale blíží.

Jak je to možné? Máme přece chytrá města, máme chytré technologie... A přesto nedokážou pracovat s digitálními daty, které se neustále hromadí. Kde se stala chyba? V čem je problém? A k čemu vlastně takzvaná „chytrá“ města slouží, když jeden z hlavních účelů, tedy zpracovávat data, evidentně nedokážou?

Jak je využít

Jedním z hlavních důvodů, proč města zatím neumí s daty pracovat, je jejich neefektivní využívání. Data, která města mají, jednoduše řečeno plně nevyužívají. Stačí se podívat na množství dopravních údajů, které jsou již dnes k dispozici ve většině z nich. Dopravní a bezpečnostní kamery lemují silnice, mnohé z nich již dokonce byly upgradovány na nové digitální modely připojené k informačním portálům.

Inteligentní města musí najít způsoby, jak konsolidovat svá data napříč odděleními, aby mohla pomáhat při rozhodování po celém světě.

Řidiči mají také díky městským aplikacím, které pracují na podobném principu jako Waze, možnost posílat okamžité aktualizace o dopravní zácpě prostřednictvím mobilních telefonů. Pod mnoha městskými silnicemi se nacházejí elektrické indukční smyčky, které shromažďují informace o dopravních vzorcích. Všechna tato data jsou k dispozici. Otázkou je, zda a jak je města používají.

V Seattlu to umí

Policejní oddělení v Seattlu jde v této věci celému světu příkladem. Shromažďuje údaje o záležitostech, které se týkají kriminality v sousedství, a zpřístupňuje je prostřednictvím online uživatelského rozhraní, kde je lze použít pro analýzu a pomoc při politických rozhodnutích na radnici. Skutečná řešení však musí jít ještě dál, tvrdí odborný server Smart Cities Dive.

Inteligentní města musí najít způsoby, jak konsolidovat svá data napříč odděleními, aby mohla pomáhat při rozhodování po celém světě. Jak třeba zločinnost v určité čtvrti ovlivňuje mezistátní provoz? Jaké jsou hlavní ukazatele selhání vodovodu? Odpovědi na tyto otázky jsou skryté v datech. Jejich nalezení však bude vyžadovat konsolidované databáze, které tyto informace spojí použitelným způsobem.

Neochota komunikovat

Jak dále uvádí Smart Cities Dive, mnohem závažnější překážkou, než je neefektivní práce se stávajícími daty, je nedostatečná spolupráce mezi městskými částmi. Jinými slovy, zde selhává lidský faktor, neochota jednotlivých městských odborů a oddělení komunikovat a vycházet si vstříc. Až moc často si každý ještě stále raději „hrabe na svém písečku“ místo toho, aby otevřel dveře a ve jménu „vyššího blaha“ se podělil o své poznatky.

„S tímto naprosto souhlasíme. Přesně s tím i my nejvíce bojujeme. Nastavování komunikačního rámce, a tím nemyslíme rozhraní informačních systémů a protokolů, ale lidskou komunikaci, je největší výzvou,“ potvrzuje Benedikt Kotmel, vedoucí oddělení Data city lab, které stojí mimo jiné za projektem Datové platformy pražského systému Golemio. „Ale přesně proto, že jsme toto pochopili a otočili směr projektu z konsolidace a integrace dat na poskytování datových služeb právě oněm městským subjektům, začíná se nám dařit,“ dodává.

Spravit to má Golemio

Aby se města naučila využívat data skutečně naplno, musí nejprve strhnout zdi mezi jednotlivými odděleními a navodit mezi nimi přátelskou a sdílnou atmosféru. Právě na této myšlence je projekt Golemio, který vznikl pod taktovkou pražské společnosti Operátor ICT, postaven. Jeho cílem je zlepšit komunikaci mezi jednotlivými subjekty veřejné správy a díky tomu zefektivnit i celkové využívání dat.

Když klienti sami nevědí, co všechno se s daty dělat dá, kdo situaci vyřeší?

„Chceme ukázat jednotlivým městským částem, firmám a magistrátu, co může vzniknout, pokud budou sdílet data, ale nejenom data, ale i know-how, které nad nimi vzniká,“ představuje projekt Benedikt Kotmel. Nabízí se otázka, proč by vlastně jednotlivé subjekty ochotně neměly chtít sdílet to, co se jim už podařilo.

„Primárně to nebudou dělat, protože nemusí, to už je taková povaha subjektů veřejné správy a samosprávy. Trochu to vychází i z toho, že by vlastně zjednodušeně řečeno ani neměly dělat něco, co nemají nařízeno,“ vysvětluje Kotmel. „Ale pokud jim nabídneme nějakou protihodnotu, mohou si říct, že to dělají pro sebe. Respektive pro to, aby dobře vykonávaly agendu, kterou mají svěřenou,“ dodává.

Klasický chicken-egg problém

Další problém je, že ony výše zmíněné subjekty městské správy jsou pro městskou společnost Operátor ICT vlastně i klienty. A právě klienti, ať už jde o samotné město, jeho firmy nebo městské části, by měli říct, co potřebují, co by chtěli s daty dělat. Jenže když klienti sami nevědí, co všechno se s daty dělat dá, kdo situaci vyřeší? „Je to klasický chicken-egg problém, který se snažíme rozlousknout metodou různých inovací a vychováním nové generace lidí pracujících pro město, kteří mají odlišný mindset a dokážou pojmout více oblastí,“ říká Kotmel.

V souvislosti se Smart Cities se velmi často používá také slovo interoperabilita. „Pro nás to ale znamená jedno: Když jako management města nebo městské části děláme nějaký Smart City projekt nebo máme nějaká data, přemýšlíme o tom, co všechno by z toho asi tak mohly využít jiné městské části nebo organizace,“ vysvětluje Kotmel. V praxi to tedy vypadá tak, že zástupci společnosti Operátor ICT se zamyslí a pak testují, kam a jak data a know-how daného projektu nasdílet. „A přesně od toho je tu datová platforma, aby radila, konzultovala, vzdělávala, a když na to přijde, tak zprocesovala cokoliv, co je nad těmi daty zrovna potřeba,“ říká Kotmel.

Související…

Je Praha připravená na blackout? Obnovení dodávek by trvalo hodinyCo dělat, aby boj za čisté ovzduší přešel od řečí k činům? Chce to data, hodně datUmějí rozpoznat tváře. Je na místě se systému facial recognition bát?

foto: Shutterstock, zdroj: SmartCitiesDive

Tipy redakce

Fotíte rádi? 99 procent fotek, které pořídíte, nikoho nezajímá. Vlastně ani vás

Fotíte rádi? 99 procent fotek, které pořídíte, nikoho nezajímá. Vlastně ani vás

Novinář Chris Taylor na serveru Mashable pregnantně vyjádřil stav , ve kterém se...

Alkoholismus se dá léčit i mírněji než abstinencí, říká psycholožka Marie Funke

Alkoholismus se dá léčit i mírněji než abstinencí, říká psycholožka Marie Funke

Možná jste si po propité silvestrovské noci dali jako spousta lidí následující...

Vyrobí palivo budoucnosti slunce? Mohlo by, a to na bázi fotosyntézy

Vyrobí palivo budoucnosti slunce? Mohlo by, a to na bázi fotosyntézy

Alternativní zdroje energie jsou oblíbeným zaklínadlem současnosti. Problém je...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.