fbpx
Jak zabránit vzniku dalších brownfieldů? Stavět by se mělo pro lidi, kvalitně a udržitelně Dalších 3 fotografií v galerii
Bývalý lihovar na Zlíchově. I této ruině se dnes říká vznešeně brownfield

Pražská konference Šetrné budovy letos otevřela témata související s brownfieldy. Jak využít ty stávající a jak zajistit, aby nevznikaly nové?

Zveřejněno: 13. 11. 2019

Není to problém jen v Česku, ale i na Západě. Velké zastavěné území ve městě po čase přestane sloužit svému účelu a zůstává opuštěné. Města se pak roztahují do šířky, místo aby se budovalo na jejich území, kde očividně ještě prostor je. Jen se ten prostor musí změnit. „Dnes je třeba města budovat v souladu s přírodou, udržitelně,“ konstatoval americký urbanista Mark Johnson na konferenci Šetrné budovy 2019, kterou nedávno v Praze pořádala Česká rada pro šetrné budovy.

„Podstatné je, jak mohou naše nové zásahy do brownfieldů pomoci znovu interpretovat existující městskou strukturu a přinést novou identitu,“ poznamenal další z klíčových vystupujících, britský architekt Bernard Storch z ateliéru PLP Architecture. Ten stojí za jednou z nejzelenějších budov světa, amsterdamskou centrálou společnosti Deloitte nazvanou The Edge. „Vytváříme skutečné prostředí pro skutečné lidi a v takovém případě je třeba integrovat do měst přírodní prvky, aby se v nich lidé cítili dobře,“ vysvětlil.

stapleton brownfield

Takhle vypadá bývalé letiště Stepleton v Denveru. Domov tu našlo na 50 tisíc lidí


Při revitalizaci zanedbaných území je podle obou úspěšných architektů třeba klást velký důraz právě na šetrné technologie, co největší podíl zeleně, rozumnou hustotu zástavby, vegetační střechy a šetrné hospodaření s dešťovou a odpadní vodou. Na současných brownfieldech totiž budujeme města pro budoucnost. Johnson při jejich revitalizaci klade velký důraz také na sociální rozměr. Například na velkém brownfieldu po uzavřeném letišti Stepleton dnes v zeleném živém městě žije 50 tisíc lidí. Důvodem je hlavně fakt, že se všichni zainteresovaní včetně vedení města shodli na tom, že do místa chtějí přilákat především mladé rodiny. Tomu pak Johnson uzpůsobil celý urbanismus nové čtvrti.

Žít mohou i u průmyslové stavby

Šetrně dnes přitom nepřemýšlí jen urbanisté a architekti, ale dokonce i největší developer průmyslových hal Panattoni. Využívá přitom dostupná řešení, která příliš nezvýší náklady, a přitom zajistí to, že ohřívání vzduchu nad střechami průmyslových hal bude podstatně nižší, než je například ohřívání vzduchu nad plochami sklizených polí. „Zásahy do volné krajiny děláme větší, než bychom chtěli. Regulace v Česku nás nutí zabírat zbytečně velké plochy. To je ale třeba změnit a regulaci přiblížit západní Evropě,“ řekl generální ředitel Panattoni pro Česko a Slovensko Pavel Sovička.

Všechny střechy budov v Česku dohromady v teplém počasí vyzařují energetický výkon srovnatelný s jadernou elektrárnou Temelín.

Zcela vizionářský přístup k řešení svých budov uplatňuje také firma Liko-S, která u svých kancelářských budov i výrobních hal využívá nejen zelené střechy, ale dokonce i zelené vertikální stěny. „Dnešní stavby jsou připravené na úplně jiné teploty, než jaké nás v blízké budoucnosti čekají, a to je třeba změnit. Změnit to revolucí,“ řekl majitel firmy Libor Musil. Všechny střechy budov v Česku dohromady dnes podle něj v teplém počasí vyzařují energetický výkon srovnatelný s jadernou elektrárnou Temelín.

Obnova brownfieldů

Ke konci loňského roku bylo v Praze přibližně 1400 hektarů nevyužitých brownfieldů. Ty se těší velké pozornosti ze strany developerů, kteří zde plánují vybudovat převážně rezidenční a kancelářské budovy. Na budoucnost těchto částí měst však mají vliv nejen developeři, kteří ve většině případů dosud investovali s krátkodobým výhledem, ale také architekti a projektanti staveb. Pokud budou nové budovy kvalitní a stavebně hodnotné, mohou podle odborníků přežít několik generací, aniž by zůstaly nevyužité.

zizkov brownfield 1441996538

Je to památka, není to památka? Nákladové nádraží Žižkov se částečně oživí a částečně zakonzervuje. Otázka je, kdo z toho bude mít nakonec užitek


Náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Silvana Jirotková na konferenci představila Národní strategii regenerace brownfieldů. Jejím cílem je nabídnout jednotný přístup státu k revitalizaci rozvojových území především s ohledem na nadcházející plánovací období EU a její Modernizační fond, který je určený ke snižování skleníkových plynů. Z toho by Česká republika mohla díky emisním povolenkám vyčerpat až 120 miliard korun. Problémem na straně státu, který brzdí větší revitalizaci brownfieldů, je roztříštěnost podpor. Právě to by měla Národní strategie pomoci vyřešit.

USA mají bohaté zkušenosti s revitalizací brownfieldů a podstatná je při ní hlavně spolupráce všech aktérů.

„Politici a jejich strategie ne vždy udržují krok s množstvím změn, které dnes zažíváme,“ poznamenal Johnson s tím, že USA mají bohaté zkušenosti s revitalizací brownfieldů, a podstatná je při ní hlavně spolupráce všech aktérů. Kéž by to brzy začalo fungovat i ve velkých českých městech, kde se stavby nových bytů nepovolují, a staré zástavby bez jakéhokoli využití dál chátrají.

Související…

Zakladatel neziskovky Prázdné domy: Praha konečně své prázdné objekty řešíŠéf Carebnb: Centrum Prahy se vybydlovalo už před Airbnb. A je to přirozenéNejen Prahu. Krize bydlení zastihla i americká města. Jak ji tam řeší?

foto: Shutterstock a Clivitas, zdroj: Rada pro šetrné budovy

Tipy redakce

Profesor Jan Rak: Ráj na zemi nastane, až zjistíme, že si realitu vytváříme sami

Profesor Jan Rak: Ráj na zemi nastane, až zjistíme, že si realitu vytváříme sami

Je realita to, co vidíme? Nebo si ji každý z nás vytváří po svém? Co nám vlastně o...

Teorie spiknutí vítězí: Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá

Teorie spiknutí vítězí: Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...