fbpx

S Radomírem Kočím o nevyužívaných a chátrajících domech v Praze i v celém Česku a o databázi, která se je snaží podchytit a nejlépe i zachránit

Zveřejněno: 28. 12. 2019

Přemýšleli jste někdy nad tím, co skrývají prázdné domy podél vlakových kolejí, na periferiích i v centrech měst? Radomír Kočí si tuto otázku pokládal častěji než jiní, opuštěné budovy byly totiž odjakživa jeho vášní. Nakonec se rozhodl svému koníčku věnovat víc do hloubky a společně s kamarádem založit iniciativu, která bude veřejnosti poskytovat údaje o prázdných domech po celé České republice. „Hlavně jsme chtěli vědět, kolik těch prázdných domů vlastně je, kde všude se nachází a proč s tím nikdo nic nedělá,“ říká mi Radomír, který se živí jako realitní makléř.

Radomír, který možná trochu navzdory tomu, co v práci vidí, sršel dobrou náladou, založil databázi Prázdné domy v roce 2015 spolu s Petrem Zemanem. Ten je dnes i díky práci ve spolku zastupitelem na pražském magistrátu za uskupení PRAHA SOBĚ. Za čtyři roky se jim také díky pomoci veřejnosti podařilo „nasbírat" asi čtyři a půl tisíce objektů. 

„Vyloženě prázdných domů nebo těch v rekonstrukci jsou v databázi necelé tři tisíce, z toho v Praze čtyři sta devadesát jeden. Jsou tam všechny možné typy objektů – bytové domy, továrny, kostely...“ vyjmenovává Radomír. Které prázdné pražské domy jsou nejzajímavější, a spolupracuje s iniciativou nějak magistrát? A spolupracuje spolek nějak se squatery?

Podle vašich webových stránek se zdaleka nezaměřujete jen na evidenci prázdných domů, ale seznamujete s nimi lidi přímo v terénu...

Protože jsme vesměs Pražáci, pořádáme vycházky po Praze, například po vilách na Barrandově nebo v Dejvicích. Na těch vycházkách se samozřejmě nevěnujeme jen prázdným domům, ale zmiňujeme se i o jiných zajímavých stavbách. Je to velmi oblíbené, protože lidé se z knížek většinou dočtou jen o minulosti. Ale já, jelikož v tom pracuji, se snažím dohledávat zajímavosti i ze současnosti těch objektů, třeba kdo tam dnes žije a proč ty prázdné budovy chátrají.

Dostanete se někdy i dovnitř objektů?

Většinou samozřejmě ne, ale občas se takový případ vyskytne. Například nedávno nám společnost PSN nabídla možnost prohlédnout si protiatomový kryt pod jedním z domů v Modřanech. Také v Dejvicích přímo na Babě se staráme o jednu prázdnou vilu, kde aktuálně probíhá soudní spor mezi potencionálním dědicem a státem.

Magistrát aktuálně dává dohromady stav svých nemovitostí, hlavně bytů. U některých z nich se zapomnělo, že nemají využití. Je dobře, že se to nyní řeší.

Spor může trvat několik let a není zde nikdo, kdo by se o dům reálně staral. Nakonec se ta vila stala terčem vandalů a hrozilo její podpálení. My jsme ji po dohodě s oběma stranami sporu uklidili a zahradu dnes využívá několik mladých lidí k pěstování ovoce a zeleniny. Vila je tedy hlídána a není hrozbou pro své okolí. Kéž by byla zdrojem inspirace i pro další podobné objekty.

To mi trochu připomíná squatery. Co si o nich myslíte?

Když squateři dům obsadí, mediálně na něj upozorní, což je skvělé. Ale chtělo by to ještě zapracovat na dalších věcech. Na mediálně známé Klinice vznikla řada zajímavých aktivit, ale ty nebyly moc prezentovány veřejnosti. Takže Klinika pak navenek působila dojmem „Proboha, co se tam uvnitř vlastně děje?“

makler

Celá řada prázdných obecních bytů se začala opravovat, což je v době bytové krize samozřejmě vítané, říká Radomír Kočí


A není ani moc šťastné se v objektu zabarikádovat a skrze soudní spory trvat na tom, že objekt neopustím. Když skupiny jako my jednají o možném krátkodobém využití objektu, majitelé se kvůli těmhle incidentům obávají, že takové lidi nakonec nedostanou z objektu, a jednání jsou mnohem obtížnější.

Děláte i nějaké „aktivistické“ činnosti, například petice za to, aby se Praha o své prázdné domy lépe starala?

Petr Zeman, se kterým jsme iniciativu zakládali, se i díky tomu dostal na magistrát, kde se tématu může dále věnovat. A v poslední době se o něm i začalo více mluvit, posouvá se to k lepšímu. Celá řada prázdných obecních bytů se začala opravovat, což je v době bytové krize samozřejmě vítané.

Bojujete v současnosti o zachování nějaké významné budovy, která má být zbourána nebo hodně chátrá?

Takových je víc. Vše vlastně průběžně sdílíme na našich facebookových stránkách, kde se snažíme na jednotlivé případy upozorňovat. Ale v Praze je třeba hodně „žhavý“ zámek v Petrovicích, který opravdu jen chátrá a jeho majitelka s nikým nekomunikuje. Už mu padá i střecha. 

Fotografujete i soukromé objekty a dáváte je na web. Nemají s tím majitelé problém?

Možná by se to dalo brát jako narušování nějakého osobního soukromí, ale nikdo si moc nestěžuje. Jen občas se někdo ozve s tím, abychom dali ty fotky pryč. Ale spíš to jsou lidé, kteří vlastní nějaké menší objekty, ty pak skryjeme. Ale majitelům velkých nemovitostí je úplně jedno, že jsou v nějaké databázi.

Na sociálních sítích lidé fotografie nejrůznějších prázdných domů zveřejňují v mnohem větším množství. Tam je ale škoda, že v tom není žádný systém. U nás se o takovou systémovou dokumentaci snažíme a například u památkově chráněných, historicky a architektonicky zajímavých objektů je databáze užitečná z hlediska archivování těchto materiálů i pro budoucí generace. Může pak být i zdrojem inspirace.

Snažíte se ohledně prázdných domů v Praze komunikovat s magistrátem?

Co víme, Praha a městské části spravují přibližně padesát prázdných domů. S městskými částmi se určitě komunikovat snažíme, abychom zjistili, jaký je důvod, že objekt nemá využití, popřípadě jaké využití se plánuje. Od některých částí ale zatím nepřišla odpověď. V poslední době jsme komunikovali také přímo s magistrátem, který aktuálně dává dohromady stav svých nemovitostí, hlavně bytů, kterých je prázdných asi dva tisíce. U některých z nich se na dlouho zapomnělo, že využití nemají, a je dobře, že se to nyní řeší.

Kromě toho, že se na ně zapomnělo, jaké jsou další důvody, že domy zůstávají prázdné?

U soukromých majitelů jsou to často soudní spory, které vznikají z toho, že se třeba spoluvlastníci nemohou dohodnout. U bytových domů to můžou být finanční spekulace nebo nedostatek finančních prostředků, kdy si majitel nemůže dovolit opravu, zároveň objekt nechce prodat, například z citových důvodů.

Měl byste nějaké zajímavé příklady prázdných pražských domů?

Určitě Desfourský palác, který Praha vlastní od roku 1995. Občas se tam konají různé akce, třeba Open House nebo 4+4 dny v pohybu. V budoucnu by měl sloužit pro potřeby nedalekého Muzea hlavního města Prahy. Třeba v centru je také několik prázdných domů hned u Staroměstského náměstí, které dřív sloužily jako kanceláře magistrátu.

Radomír Kočí (1986)

Vystudoval vysokou školu se zaměřením na ekonomiku a marketing, také studoval cestovní ruch. Nemovitostem se dříve věnoval jako koníčku, s kamarády je fotil, hlavně ty prázdné. Po určitém čase se rozhodl je databázovat, a tak vznikl projekt Prázdnédomy.cz. Nakonec spojil koníček s prací a začal pracovat jako realitní makléř.

Dnes už se část využívá jako Skautský institut a Pražské kreativní centrum, zbytek zůstává prázdný. Zajímavý je taky obří věžák na Opatově, který teď využívá k výcviku zásahová jednotka. Ale s ohledem na bytovou krizi se letos vedení města rozhodlo, že ho zrekonstruuje. Rekonstruovat by se taky měl bývalý domov pro seniory nedaleko Vítězného náměstí.

A co známé památky v Praze, které chátrají, jako je třeba nádraží Praha-Vyšehrad nebo Palác Svět na Palmovce? 

Nádraží Vyšehrad je v majetku spleti různých firem, ale nejspíš vede k českému majiteli. Ten má víceméně snahu památku zbourat a na jejím místě postavit něco jiného. Praha 2 do toho ale vstoupila a vypadá to, že donutí majitele, aby budovu prodal. A co se týká Paláce Svět, také tam se angažovali zastupitelé z Prahy 8, měli i schůzku s majitelem, což je nějaký Ital. Ten vždycky přijede, slíbí, že začne s rekonstrukcí, udělá pár věcí, a tím to zase skončí.

Na Palmovce je kromě Paláce Svět také prázdný dům, který městská část začala stavět, ale pak se to zaseklo...

Ano, to je projekt Centrum Palmovka. Měla to být nová radnice Prahy 8 za cenu něco přes miliardu, ale v průběhu stavby se to nějak zašmodrchalo, práce byla zastavena a rozjel se soudní spor mezi městskou částí a Metrostavem. Podle posledních zpráv si nakonec vypověděli smlouvu a nyní městská část neví co s tím, protože dostavba je ještě asi na 600 mil. a ty nemá. Magistrát tam chtěl vybudovat sídlo záchranářů, ale to také úplně nedopadlo, takže teď je to asi na mrtvém bodě a uvažuje se o prodeji.

Spolupracujete i s jinými než pražskými městskými úřady?

Spíš s jinými organizacemi. Teď v Ostravě vznikla taková menší iniciativa Refill Ostrava, která se snaží mapovat prázdné domy v Ostravě. Místní lidé chodí za majiteli, mluví s nimi, hledají pro domy využití. Tyhle spolky a hlavně různé zachránce prázdných objektů se snažíme sdružovat a být s nimi v kontaktu.

Jaký cenný opuštěný objekt se díky vaší iniciativě podařilo zachránit?

Díky nám se podařilo například prodat zámeček Ohrazenice v jižních Čechách, na němž už nyní majitel začal s rekonstrukcí. Zámečku jsem si všiml náhodou při výletu, kontaktoval devadesátiletou majitelku, ta ale na rekonstrukci neměla finance ani síly.

Domluvil jsem se s ní, že zámečku naleznu nového majitele, což se i povedlo. Koupil ho jeden pán, který se stará o památky i v Praze. Takže je v dobrých rukou. Podobně třeba bývalá včelařská škola v Novém Kníně, která už se také dnes rekonstruuje. A samozřejmě i skrze databázi se snažíme být pro lidi, kteří o to téma mají zájem, zdrojem inspirace a energie. Aby také oni sami něco třeba změnili.

Související…

Šéf Carebnb: Centrum Prahy se vybydlovalo už před Airbnb. A je to přirozenéNejen Prahu. Krize bydlení zastihla i americká města. Jak ji tam řeší?Prognóza největšího developera: Letos se v Praze prodá rekordně málo bytů

foto: Archiv Radomíra Kočího, zdroj: Prázdné domy

Tipy redakce

Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá. Zvítězí teorie spiknutí?

Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá. Zvítězí teorie spiknutí?

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...

Proč se písek krade z pláží? Je to podobně cenná komodita jako voda

Proč se písek krade z pláží? Je to podobně cenná komodita jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.