Představme si ekonomickou supervelmoc, která inspiruje svět v oblasti životního prostředí nebo ve stírání rozdílu mezi bohatými a chudými. Do roku 2050 chce být Kanada na stejných ekonomických příčkách, jako jsou Čína, USA nebo Evropská unie. Dopomoct ji k tomu má zelená energie a spokojené obyvatelstvo.
Města nové generace
Budoucností země javorového listu jsou velká města s parky v každé čtvrti a se vším, co si jeden může přát v docházkové vzdálenosti. Kanada už má teď v každé obytné čtvrti školu, přidat chce i banky, nákupní a relaxační zóny.
Trend méně vlastnit jde ruku v ruce s tím, že kanadská populace poroste, a to hlavně díky imigraci.
Cíl je jasný – spokojené obyvatelstvo, které má méně důvodů k tomu, aby sedalo každý den do aut, jen aby si dojelo vybrat peníze nebo pro chleba. Třeba Toronto chce do roku 2050 z veřejného prostoru auta úplně vymýtit a nahradit je špičkovou městskou dopravou.
Půjčovna na všechno
Další vize? V roce 2050 budou Kanaďané bydlet v menších domech a budou vlastnit mnohem méně věcí. V každém městě budou k dispozici půjčovny na všechno – na nářadí, knihy, nádobí, elektroniku, možná i oblečení, kdo ví...
Stát chce donutit obyvatele, aby méně hromadili, méně vyhazovali, a tím také méně zatěžovali planetu. Trend méně vlastnit jde ruku v ruce s tím, že kanadská populace poroste, a to hlavně díky imigraci.
Národní strategie se soustředí na přijímání šikovných a talentovaných lidí, kterých si země cení a dovede se o ně postarat. Dnes je jeden z pěti lidí v zemi narozený někde jinde. Země ročně přijme kolem 250 tisíc imigrantů. Do budoucna se bude soustředit převážně na přijímání mladých lidí s různými dovednostmi a schopnostmi podle toho, jaký průmysl to bude víc potřebovat.
Lepší zdravotnictví kvůli globálnímu oteplování
Více lidí vede Kanadu také k nutnosti zlepšit zdravotnictví, které potřebuje víc personálu, hlavně v rurálních oblastech. Nutnost lepšího zdravotnického systému je podnícena i globálním oteplováním, které má už teď na kanadské podnebí velký dopad.
Kanadští vědci tvrdí, že požáry jsou důsledkem globálního oteplování. Zelená energie je tak pro budoucnost země velmi důležitá.
V zemi roste počet lesních požárů, které zatím nejvíc trápí dvě provincie – Britskou Kolumbii a Albertu. V roce 2017 Britskou Kolumbii zasáhl požár, který spálil více než 1,2 milionu hektarů půdy a donutil 65 tisíc lidí opustit své domovy. Ještě větší požár zasáhl provincii v roce 2018, kdy spálil 1,35 milionu hektarů. Kanadští vědci tvrdí, že požáry jsou důsledkem globálního oteplování. Zelená energie je tak pro budoucnost země velmi důležitá.
![canada 1422451178](/images/.thumbnails/images/misa_2019/cerven/canada_1422451178.740x494.jpg)
Města se chystají na to, aby jejich obyvatelé méně vlastnili a více sdíleli. Tady jsou sdílená kola v Montrealu
Celonárodně chce Kanada snížit svoje emise a skleníkové plyny do roku 2050 o 80 procent (ve srovnání s rokem 2005). To není malý cíl, ještě k tomu v zemi, která vůbec nechápe škodlivost plastů a teprve pomalu svůj vztah k nim přehodnocuje. Řada velkých provincií až teď pomalu začíná pracovat na nových zákonech, které povedou k omezování plastů, zákazu plastových tašek a podobně.
Cirkulární Kanada
Například Ontario chce fungovat na cirkulující ekonomice, tedy vyrábět věci z mnohem odolnějších a zároveň šetrnějších materiálů, které pak firma bude distribuovat, lidé je budou používat, pak je odevzdají, stát nebo soukromá firma je zrecykluje a buď je znovu pošle do oběhu, nebo z nich udělá něco nového.
Budoucnost Kanady a celého světa stojí na tom, jak rychle přehodnotí svůj vztah k odpadům a ke hrozbě globálního oteplování. Bez přizpůsobení se novým podmínkám v severní Americe žádná nová ekonomická ani jiná supervelmoc nevznikne.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Narcity