fbpx

Socioložka z Vídeňské univerzity hovořila s Flowee o vztahu měst a jejich komunit.

Zveřejněno: 24. 6. 2019

Minulý týden se Flowee zúčastnilo mezinárodní konference o digitalizaci měst European Cities Digitalisation Conference ve Vídni. Jednou z přednášejících byla i profesorka Katja Mayer, která mluvila o důležitosti komunikace mezi komunitami ve městech a o způsobu, jakým by měly komunikovat s vedením města. „Cílem je zprostředkovat výměnu informací a katalyzovat vývoj a proces učení se jeden od druhého,“ říká Katja Mayer.

Města a komunity podle vás potřebují zvolit „odpovídající formát pro sdílení“. Co jste tím myslela?

Města a komunity fungují na úplně jiném základě a musí se naučit najít způsob, jak komunikovat. Některé komunity, zvláště ty, které se na adresu státu a úředníků vyjadřují kriticky, prostě nechtějí spolupracovat ani sdílet informace. Obávají se, že to poškodí, nebo dokonce zničí jejich identitu. Je proto extrémně nutné vyvinout nové diskuzní formáty nebo diskurzívní aktivity, kde by se mohly komunity zapojit, ale zároveň aby byly pro politiky nebo městské úředníky partnery a nejen „kamarády do deště.“

Základními premisami diskuze ve městech jsou od začátku: otevřená data, transparence politiků, otevírání státní správy.

Tyto diskuzní formáty musí být velmi pečlivě a opatrně navrženy. Vídeň začala získávat strukturovanou zpětnou vazbu od obyvatel už od devadesátých let. Základními premisami jsou od začátku: otevřená data, transparence politiků, otevírání státní správy. Internet byl tehdy ještě novinkou, ale dnes se naše utopie stává skutečností. Samozřejmě, stále je co zlepšovat, ale zvláště v oblasti otevřených dat je Vídeň velmi úspěšná. Je to velmi dlouhý proces a bude nutné zapojit do diskuze lidi nejen z Vídně, ale z více měst – ostatně k tomu slouží i tato konference. Ale jsou tady I další formáty – neformální setkávání, diskuzní technologie… to všechno se již v rámci komunit využívá.

Tedy ta komunikační platforma by měla být založena čistě na odborných základech, nula politiky – rozumím tomu správně?

Přesně tak. Vezměte si například vzdělávání a digitální gramotnost. Tam je potřeba zapojit učitele, školu, rodiny – tato komunita je na komunikaci zúčastněných přímo kriticky závislá. Dalším z oborů je e-health. Tam je úplně jiná situace. Máte pacienty, kteří nechtějí sdílet žádné údaje, protože se státu bojí. Máte malé a střední podnikatele, nemocnice, kteří se do diskuze zapojovat nechtějí. Budou potřebovat tradičnější formáty, například občanské konference… V některých případech pomůže také věda. Vezměte si například klimatickou změnu, environmentální záležitosti. Mladí lidé z celého světa začínají požadovat vyšší zapojení vědců. Nenávidí politiky, ale vědcům věří. V takových komunitách je potřeba udržet politiky co nejdál a zapojit vědce. Vědce bych dala do centra všeho.

V Praze to teď vedou Piráti, těm mladí docela věří…

To je velmi zajímavé a taky příjemná změna po Václavu Klausovi, popírači klimatické změny.

Katja Mayer

Katja Mayer vystudovala sociologii, fyziku a filozofii na Vídeňské univerzitě. Od roku 2011 pracovala jako vědecká asistentka předsedy Evropské rady pro výzkum. Předtím pracovala jako socioložka, dále jako referentka pro vědeckou komunikaci a jako IT konzultantka. V letech 1996-2000 byla zaměstnána na Public Netbase / Institutu nových kulturních technologií ve Vídni, kde byla zodpovědná za vývoj obsahu, výzkum a pořádání výstav. Vyučuje na Vídeňské univerzitě na katedře sociálních studií a katedře sociologie, na Umělecké univerzitě v Linci a na Dunajské univerzitě v Kremži.

Vy tvrdíte, že veřejné zdraví potřebuje reálná data. Já myslím, že jakýkoliv výzkum potřebuje reálná data, ne žádné vymyšlené údaje.

Ale veřejné zdraví není výzkum. Je to politika. Vládnutí by mělo být vždycky založeno na důkazech.

Reálná data nejsou politika. To jsou tvrdé údaje. Vezměte si například údaje o dopravě…

Co se dopravy týče, spousta dat byla už vědcům zpřístupněna. Mají přístup k monitorování pohybu vozidel a dopravy, zkoumají to a konzultují s politiky a vládami a ti na základě diskuze činí změny. Ovšem v oblastech, kde je těžké oddělit data od subjektu (což je například zdravotnictví) je někdy komplikované získat přístup k datům, která potřebujete, abyste mohl pracovat na systematické změně.

Vize 2050 je skvělý formát. Nechcete někdy přijet a představit ho na naší konferenci?

Současný stav spoustě lidí nevyhovuje. Iniciativ a výzkumů, které by pracovaly v oblasti veřejného zdraví společně na základě dat, která nejsou příliš zastaralá, není příliš. A tady bychom potřebovali opravdu hodně přidat.

Jak by měly vypadat výstupy z takové společné platformy? A kdo by je měl používat? Politici ke kvalifikovaným rozhodnutím?

Základní myšlenkou je definice kritického narativu a vytvoření alternativy. Máme velmi přesné představy, jak zpracovat znalosti a vědomosti komunit a jakým způsobem je možno je řešit ve spolupráci s městem. Je to zcela jiný přístup než zpracování velkého množství dat. Tohle bylo jednoduché – jak to ale zajistit s městem? To je ten důležitý úkol. Musíme se od těch komunit učit, protože ony se zajímají o sociální otázky a mají neocenitelné zkušenosti a data. Nejdříve ale musíme otevřít kanály a naučit se s nimi pracovat.

Spolupracujete také s Agenturou Evropské unie pro základní práva.

Chceme hlavně prohloubit jejich možnosti, které jsou ze zákonných důvodů omezené. Uvedu příklad: Evropa nemůže zažalovat Facebook, musí to udělat jednotlivé členské státy. A je škoda, že v těchto oblastech nespolupracují trochu víc. Velmi by je to posílilo.

V Praze teď zahájila činnost apolitická platforma Vize 2050, která sdružuje názory odborníků z různých oborů o tom, jak by měla vypadat metropole v roce 2050. Jsou tam podnikatelé, výrobci, sportovci, umělci, designéři, architekti…

To je skvělý formát! Někdo by měl příště přijet, představit jej na této konferenci a podělit se o zkušenosti s jinými městy. Přesně tohle se potřebujeme naučit – každá aktivita si žádá trochu jiný formát. Pokud budete chtít řešit akutní klimatickou změnu, zvolíte mega formát demonstrace, obří PR aktivity, sociální media… pak jsou ale drobnější aktivity, které vyžadují citlivější přístup. V některých městech se již naučili rozlišovat, že ne každý diskuzní formát se hodí ke všemu.

Související…

Jak vyřešit dopravu? Odpovědět mají studenti na Smart Mobility HackathonOndřej Profant: Pokud město neotevře data, tak jako "smart" fungovat nemůžeKomunita mluví dosud neobjeveným jazykem. Nezná slova jako krást či vlastnit

Tipy redakce

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání Země

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání...

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.