fbpx

Matej Šandor, Operátor ICT: Po roce 2030 budou autonomní vozy v Praze standard 1 fotografie
foto: Zdeněk Strnad

Smart projekty nejsou v Praze vidět na první pohled moc viditelné, přesto je Praha velmi vysoko ve světovém žebříčku chytrých měst

Zveřejněno: 30. 9. 2021

Mozek je řídící orgán celého těla. Co mozek nevymyslí, to tělo prostě neudělá. Městská společnost Operátor ICT, a.s. (OICT) má být mozkem chytrých technologií v Praze. Pokud se tedy v Praze něco systémového uděje, měl by to "centrální mozek Prahy" vědět. Proto jsme se zeptali Mateje Šandora, místopředsedy představenstva OICT, co vlastně taková hlava v komplexu pražského chytrého města všechno ví a dělá.

„Realizujeme pilotní projekty, koordinujeme rozvoj smart technologií v městském prostředí a městských firmách,“ popisuje Matej Šándor hlavní bod činnosti organizace, kterou si Praha pořídila proto, aby byla opravdu "smart city"

Je Praha už dnes chytré město?

Bezpochyby ano. Koneckonců to demonstrují i některé mezinárodní žebříčky, které posuzují, jak moc města jsou nebo nejsou smart. Praha se umísťuje pravidelně v první čtvrtině nebo dejme tomu v první třetině.

Koncept smart city je založen na datech. Čím víc toho o městě víme, tím víc se můžeme zodpovědně rozhodnout, jak ho pomocí technologií vylepšit. Umíte ta data získat? A umí je pak Praha využít?

Aktuálně má Praha několik nástrojů na to, jak data zpracovávat. Máte pravdu v tom, že smart city je zejména o tom, že umíte sbírat data, umíte je dávat na jednu hromadu, umíte je analyzovat a z těch analýz pak dělat jednotlivá řešení, která lidem zlepšují život.

Očekávám, že tady bude jezdit podstatně více elektromobilů a autonomních vozů. A tím nemyslím jen osobní elektromobily, ale že tady bude také plně elektrifikovaná MHD.

V zásadě je smart city o tom, že přinášíte nová neodzkoušená řešení a musíte testovat, jestli dávají smysl nebo ne. Mezi projekty, které se osvědčily, patří například chytrý svoz odpadu, který je těsně před uvedením do celoměstského provozu. Některé projekty naopak nebyly nasazeny do širšího prostředí, jako například chytré lavičky nebo chytré lampy. V případě laviček se to testovalo na několika kusech a došlo se k závěru, že to není vhodný typ projektu pro celoměstské prostředí ale jen pro vybrané omezené oblasti a to z důvodu vysokých pořizovacích nákladů a častého vandalismu.

Nástroje jsou jedna věc, jejich využití věc druhá. Smart city je hezký termín, jak byste ale běžnému Pražanovi vysvětlil, v čem je ten koncept pro něj dobrý? A co je vlastně v Praze právě teď "smart"?

Velkou část projektů je možno sledovat na webu Smartprague.eu. Je jich tam několik desítek, některé ve fázi pilotů, některé už ve fázi ostrého provozu. Jedním z největších a nejdůležitějších je určitě datová platforma Golemio, která sbírá, analyzuje a poskytuje data o tom, co se v Praze děje. A pokud se ptáte, jestli pak umíme ta data zpracovat, tak právě data z Golemia vidíte například v aplikaci Cityvizor, kde můžete najít podrobné informace.

Vynikající věc je také projekt chytrého svozu odpadu, který už jsem zmiňoval. Po Praze je rozmístěno téměř 500 odpadových nádob se senzory, kde se můžete podívat, jaká je jejich zaplněnost. Aplikace je určená hlavně pro správce odpadových nádob, kteří mají díky tomu informace o tom, jak optimalizovat svozové trasy, aby odpadové nádoby byly vyprazdňovány včas a docházelo tak ke zvyšování efektivity svozů a úspoře nákladů. Aktuálně připravujeme rozšíření na dalších zhruba 6500 odpadových nádob. Určitě stojí za zmínku také Portál Pražana, kde je několik agend, které už v současnosti můžete vyřizovat na úřadě online, nemusíte tam jít osobně. A takto bych mohl pokračovat dál.

Vy jste uvedl projekt lamp jako příklad neúspěšného projektu. Když jsem ale dělal rozhovor s Tomášem Jílkem, ředitelem firmy Technologie hlavního města Prahy, ten právě na chytré osvětlení kladl velký důraz. Podle čeho se tedy stanovuje, jestli je daný smart projekt úspěšný či neúspěšný, zda postoupí či nepostoupí do fáze realizace?

Neříkal bych tomu neúspěšný projekt, u smart city je naprosto běžné, že otestujete deset pilotních projektů, pět z nich se dejme tomu osvědčí, budou se rozvíjet, přinesou mnoho úspor a užitek pro občany, a pět v uvozovkách zaříznete.  Pokud během pilotu zjistíte, že daný projekt není úplně dobrý nápad, nemá smysl v něm dál pokračovat.

Co se týče chytrých lamp, jde o dvě různé záležitosti. THMP má svou koncepci rozvoje lampového osvětlení, my jim do toho nijak nezasahujeme. Pilot, který realizoval OICT, měl jinou koncepci, jinou funkčnost. Proto jsme došli k rozdílným závěrům. Technologie nemusí být úplně stejné a nemusí mít úplně stejný přístup k projektu. Ale i přesto, že tento konkrétní pilot dále nerozvíjíme, dále spolupracujeme s ostatními městskými společnostmi  i s THMP na tom, aby si přes lampy veřejného osvětlení v budoucnosti bylo v Praze možné třeba dobíjet elektromobily. To je jedna z věcí, kde budou mít lampy určitě své využití.

Jako příklad úspěšných projektů jste naopak zmínil Portál Pražana, který byl poslední dobou podroben poměrně tvrdé kritice, protože ho používá jen málo lidí. Primátor Zdeněk Hřib pro Flowee uvedl, že kostra Portálu Pražana je převzatá ze státního Portálu občana, na kterou je nasazena pražská nástavba, a jednotlivé systémy městských částí jsou propojeny tak, aby všichni Pražané mohli ten systém využívat. Proč ho tedy moc nevyužívají?

Jádro systému vychází opravdu z Portálu občana, nicméně ten byl stavěn pro státní správu, je  jen pro fyzické osoby a my jsme ho tak museli pro Portál Pražana upravit. A ta customizace byla docela zásadní, protože kromě jádra se tam všechny věci dělaly nanovo, nastavovaly se na samosprávu a samosprávní procesy, které se řídí často odlišnou legislativou a odlišnými vyhláškami. To znamená velmi komplexní přenastavení systému. Navíc musíte integrovat počítačové systémy padesáti městských částí v rámci Prahy, což je docela zásadní a problémový bod. Každá městská část má své IT systémy, to znamená, že celý systém přizpůsobujete na více než padesát řešení.

Sladit padesát různých softwarových prostředí zní hrůzyplně i mně jako laikovi.

To rozhodně. Je to náročný proces, a i proto se to buduje postupně. Vezmete určitou agendu, přizpůsobíte ji tomu, aby fungovala na všech těch městských částech, a když to máte hotové, tak se posunete k další agendě. V současnosti si myslím, že je tam do deseti agend, které si občané mohou vyřídit z pohodlí svého domova, nicméně vize je taková, že by tam časem mohlo být až něco kolem osmdesáti agend.

Do budoucna očekáváme, že využívání Portálu Pražana bude v úplně jiných číslech, než je v současnosti. Ale samozřejmě nedává smysl čekat do doby, než tam bude všech těch osmdesát agend a spouštět to najednou za několik let. Naopak, smysl dává to spouštět postupně a postupně to  odlaďovat.

Na Portál Pražana se stejně jako na Portál občana musíte přihlásit pomocí státní eIdentity. Nemůže i to být jedním z problémů?

Je tam podstatně vice problémů z hlediska přihlašování, které vychází z legislativy. Jak už jsem zmínil, Portál občana byl primárně stavěn pro fyzické osoby. Portál Pražana zajišťuje spoustu agend v rámci města, které potřebujete využívat jako osoba právnická. Z tohoto hlediska je pak důležité vyřešit legislativně způsoby přihlašování, abyste se jednou mohli přihlásit jako fyzická osoba, jednou jako živnostník, jednou jako s.r.o. Každá ta věc musí mít jiný způsob přihlášení, a to je poměrně složité. Je to jedna z věcí, kterou je potřebné vyřešit v rámci dalšího vývoje. Samozřejmě kromě správné volby dalších agend.

Operátor ICT je také jedním z partnerů výstavy Future City, která proběhne v rámci říjnového festivalu ComicCon. Co na výstavě představíte?

Ve spolupráci s dalšími městskými společnostmi budeme prezentovat Prahu jako město budoucnosti. Ukážeme, jak by Praha měla vypadat v blízké budoucnosti za použití chytrých technologií nebo jak Praha může být ještě víc smart, a tím pádem vlastně i blíž k občanům. Nebude to ale žádné sci-fi, vše co tam za OICT představujeme je buď už v realizaci, nebo v plánu realizace v dohledné budoucnosti.  

Hodně věcí se v Praze plánuje do roku 2035. Co si myslíte, že v Praze v té době reálně bude z hlediska smart technolgií?

Koncepce Smart Prague je stavěna do roku 2030. Máme tedy prognózu toho, co bychom chtěli, aby tady do roku 2030 bylo. Každoročně pak posuzujeme, co se z toho povedlo nebo nepovedlo zrealizovat, a ten plán se nějakým způsobem verifikuje a aktualizuje. Já osobně očekávám, že budeme více používat zelená řešení. Očekávám, že tady bude jezdit podstatně více elektromobilů a autonomních vozů. A tím nemyslím jen osobní elektromobily, ale že tady bude také plně elektrifikovaná MHD. A poměr aut, které budou využívat alternativní pohon, jemuž se možná v té době už nebude říkat alternativní, bude úplně jiný než dnes.

Matej Šandor

Je absolventem Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Na stejné univerzitě rovněž vystudoval obor Evropská studia. Následně úspěšně ukončil doktorandské studium na Vysoké škole ekonomické v Praze. Do Operátora ICT nastoupil na pozici ředitele Úseku projektového řízení a fondů v říjnu 2019. V květnu 2020 byl zvolen místopředsedou představenstva společnosti. V OICT se kromě řízení společnosti zaměřuje na agendu Smart City a projektové řízení velkých IT projektů.

Praha se na to připravuje i tím způsobem, že podporuje výstavbu infrastruktury pro elektromobily. Určitě také očekávám rozvoj v oblasti autonomní mobility, přibudou chytré budovy, a budou se snižovat emise v dopravě. Poslední důležitou oblastí je pak zase oblast datová, do budoucnosti chceme dostupná data ještě lépe zpracovávat a hlavně využívat.

V roce 2020 se Praha umístila na 39. ze 174 míst žebříčku hodnocení Smart City Index In Motion. Je to dobrý nebo špatný výsledek? Před námi totiž byla města jako Londýn, ale za námi třeba Montreal, Brusel, Šanghaj nebo dokonce Dubaj. Se vší úctou mi nepřipadá, že by na tom Praha byla technologicky tak dobře jako Dubaj...

Smart city projekty jsou aktuálně projekty, které nejsou vždy vidět, ale přináší řešení. V minulosti se říkalo, že za těmito projekty musí být něco hmotného, aby si na to občan mohl sáhnout a aby se u toho mohl politik vyfotit. Tedy aby šlo o něco, jako byl například onen projekt chytrých laviček. Dnes se smart řešení projevují v nehmotných procesech, které může být složité někomu  vysvětlovat a ukazovat, nebo je veřejnost moc neuvidí. Veřejnost si ale všimne, že ta služba funguje nebo že funguje lépe než doposud. Třeba že nemusíte vyřizovat věci na úřadě, ale vyřídíte je z domova. Takže jde o procesy, které jsou schované na pozadí, ale bez inovací by tomu tak nebylo.

Co se týká porovnávání v rámci různých soutěží smart city, tak jde primárně o to, jaké jsou ty srovnávací indikátory. Každý hodnotitel používá jinou metodiku, v každém hodnocení jsou pak jednotlivá města umísťována různým způsobem. Ale i ve vícero žebříčcích, které si vybavuji, se Praha naštěstí pohybuje plus minus někde v první třetině. Vnímám to jako dobrý výsledek. Koneckonců jste zmiňoval i města, u kterých by člověk očekával, že na tom budou lépe než my. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, je i fakt, že má Praha v OICT svou projektovou kancelář Smar Prague, která se smart city řešeními přímo zabývá. To všechna města nemají. Nedávno u nás byla například delegace z Tbilisi a ptali se, jak tady smart city děláme, že by chtěli, aby to u nich fungovalo nějak podobně. Znamená to, že uvažují o tom, že by si chtěli taky zřídit projektovou kancelář smart city, jež by dělala pilotní projekty, které by mohli dále rozvíjet. A to je vlastně celá naše mise.

Související…

Zdeněk Hřib: Silnice opravujeme pro řidiče, tahanice o okruh je kocourkov
Zdeněk Strnad

foto: Zdeněk Strnad, zdroj: Operátor ICT

Tipy redakce

Změní vesmírní chameleoni Einsteinovu teorii relativity?

Změní vesmírní chameleoni Einsteinovu teorii relativity?

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda....

Severní magnetický pól se hýbe a jeho pohyb se zrychluje. Země je v ohrožení

Severní magnetický pól se hýbe a jeho pohyb se zrychluje. Země je v ohrožení

Jdu na sever. A už jdu na jih! Tenhle výrok učitele ze hry Dobytí severního pólu...