fbpx

S architektem ze společnosti CMCArchitects o mobiliáři, zahušťování center měst, kontrastu historické a moderní architektury, o tom, že obchodní centra uvnitř města snižují dopravní zátěž, a o tom, proč je nutná rekonstrukce Václaváku

Zveřejněno: 15. 10. 2019

Nový městský mobiliář, který metropole získá v roce 2021, bude vznikat podle návrhů design studia Olgoj Chorchoj. Proč je ale na pouliční nábytek (ano, anglicky se mobiliář opisuje opravdu jako „street furniture“) kladen takový důraz? „Je to důležitý segment veřejného prostoru a nové modely jsou velmi dobrá a kvalitní díla,“ říká známý architekt Vít Máslo, který je podepsán například pod návrhem zástavby brownfieldu Bubny-Zátory. „Jednotný styl patří ke kultuře města. A kvalitní mobiliář je znakem vyspělých metropolí, pomáhá určovat charakter daného města a já jsem za ten náš nový rád. Je to určitě správná cesta,“ říká architekt.

Mluvíte o sjednoceném designu, co se ale například autobusových zastávek týče, tak těch bude několik typů. Zastávka na Andělu bude třeba vypadat jinak než zastávka ve Vinoři...

Představte si stavebnici, která má určitou flexibilitu. Vy to nemůžete udělat všechno úplně stejně, musí existovat určitá kostra, na které se dá přibírat či ubírat. Ale všechno musí respektovat jednotný styl. Pamatujete si třeba londýnské telefonní budky? Ty byly naprosto stejné. Dnes už samozřejmě neexistují, město se proměňuje v čase… Systém ale musí být flexibilní, pokud má být úspěšný.

Reklama ve spojení s mobiliářem je dobrá cesta, má svůj vlastní rámec a kontrolu. Přeju si, aby mobiliář měl v Praze jednotný vizuální styl.

Je to pěkné, když se na něčem shodnete. Když přijdete do města a je tam vidět vyspělost, je zřejmé, že společnost je schopná se na něčem dohodnout. To je dneska strašně cenné. V městském mobiliáři je hrozně moc peněz. Nebude to jednoduché, ale Praha se vydala správným směrem.

Proč myslíte, že to nebude jednoduché?

Provozní problémy. Instalace, výroba… A výběrové řízení. Cesta nebude jednoduchá, ale je to správný směr, který je mimo jiné indikátorem kultury města. Já si prostě přeju, aby tady byl jednotný vizuální styl.

S londýnským architektem Peterem Murrayem jsme nedávno hovořili o vztahu nového a starého. Spousta zastávek bude ve staré zástavbě, ale budou prošpikovány moderními technologiemi, bude na nich reklama. Může mezi tradiční architekturou a novými technologiemi fungovat harmonický soulad?

Je lepší, když je reklama na mobiliáři, než aby byla chaoticky po Praze. Reklama na určených místech je vždycky lepší než situace, kdy se to úplně urve. Reklama ve spojení s mobiliářem je dobrá cesta, má svůj vlastní rámec a kontrolu. Není to úplně divoké.

Jednou z věcí, která lidem nejvíce ve městech vadí, je vizuální smog. Většinou se za něj považuje pouze reklama nebo pandy na Staromáku, spousta lidí ale říká, že jsou to třeba desítky sdílených kol a koloběžek, které se v Praze válí všude…

Já nevím, jestli je právě tohle vizuální smog. Spíš je to takové nešťastné použití sdílené ekonomiky. Koloběžky můžou snižovat dopravní zátěž, jenže ony ji možná naopak zvyšují, protože je používají hlavně turisté a jezdí s tím úplně nesmyslně. Pokud by se našel kultivovaný způsob provozování a vhodná regulace, mohlo by to městu pomoci. Zatím se ale nenašel.

Jak by to bylo možné tady regulovat?

Jinak než penězi to nepůjde. My máme sice zregulované úplně všechno tak, že se tady nedá nic postavit, ale jakmile se přijde s novou technologií, tak jsou stát a město strašně pozadu. Vezměte si veteránská auta, která zaplavila Prahu. Teď se bude teprve nově řešit jejich registrace. Je v tom nainvestována velká spousta peněz, takže já už vidím ty soudy a arbitráže, odvolávající se na to, že jim někdo zkazil byznys.

maslo in

Hlavní problém města je něco, čemu s kolegy architekty říkáme legislativní black out, říká Vít Máslo

Celkově město dělá turismu podbízivou kulturu. A tomu městu to škodí, město to devastuje, úplně se změnila jeho identita. A škody jsou i ekonomické – nikdo sem nebude jezdit, protože kdo by se na to chtěl dívat. Já sám se snažím Starému Městu vyhýbat.

Ne všude jsou ale pandy a matrjošky…

Samozřejmě, například v Pařížské ulici je reklama velmi vkusná. Ale je to samozřejmě nejdražší ulice v Praze, tam už si obchody blbou reklamu nebo blbý vývěsný štít nebo blbý polep prostě nedovolí udělat. Samozřejmě, Pařížská je terč, do kterého se z mnoha důvodů lehce trefuje, ale ohledně vizuálního smogu je to tam v pořádku. Na rozdíl od Václaváku, který v pořádku není. To je místo, kam nechcete jako obyvatel Prahy jít.

Co je v Praze tím největším zádrhelem, úzkým hrdlem? Je to byrokracie, konzervativní postoje veřejnosti, nebo dvaadvacet různých stavebních úřadů?

Myslím si, že to je kombinace všeho. Hlavní problém je něco, čemu s kolegy architekty říkáme legislativní black out. Vytvořil se systém regulací, které znemožňují rozumný rozvoj, a my nevíme, jak dál. Máme územní plán z roku 1999, na kterém se za 20 let nic nezměnilo. Nakupily se nám problémy, ale my jsme se naučili jen regulovat – to nám jde opravdu dobře. Přitom v Praze se staví hrozně málo. Až tak málo, že to tomu městu škodí.

V čem?

Máme nejtvrdší hygienické předpisy, nejrůznější ochranářské lobby jsou obrovsky silné. Máme desítky stavebních uzávěr, máme asi největší ochranné pásmo památkové rezervace na světě. Záměr může být chvályhodný, ale důsledky katastrofální. Chybí nám byty, což je pro město klíčové. Neschopnost stavět uvnitř města znamená, že se staví hlavně ve Středočeském kraji, což je pro Prahu devastující. Denně proto jezdí za prací do metropole na 400 tisíc lidí.

Jezdí po infrastruktuře, kterou buduje Praha a kterou používají lidé ze Středočeského kraje a vlastně i z ostatních krajů. Praha je podfinancovaná a nemá na infrastrukturu peníze. A je to tím, že lidi tady nemají kde bydlet. Praha potřebuje šest tisíc bytů ročně, aby byla na nule. A přitom stavíme tak dva až tři tisíce.

Zmínil jste starý územní plán. IPR nyní připravuje jeho novou verzi. Co na ni říkáte?

Je to velký posun. Pokud bude schválen, tak to bude velké vítězství, které Praze hodně pomůže. Samozřejmě, že odpor je ohromný. Nejrůznější sdružení a aktivistické skupiny ho nenávidí a dlouhodobě proti němu bojují.

Zajímal by mě ten důvod. Je modernější, přehlednější…

To je strašné nepochopení věci. Já bych ten nový plán nazval ekologický plán. Má jednu úžasnou vlastnost: Snaží se, aby se město nerozlézalo do krajiny, o kterou potřebujeme pečovat. My potřebujeme udržitelnou krajinu, zemědělské plochy a musíme se snažit, aby město orientovalo energii dovnitř města. Máme spoustu lokalit, kde se dá stavět, ale neděláme to. Což je strašná škoda, protože nevyužíváme už vyřešenou infrastrukturu. Nový plán je prostě levné a ekologické řešení pro město.

Častým argumentem proti novému plánu je zahušťování vnitřního města. Je v Praze opravdu taková hustota obyvatelstva?

Naopak, Praha patří do té skupiny evropských měst, kde je hustota obyvatel velmi nízká. Od války se Praha rozrůstá hlavně do šířky, staví se sídliště a z hlavního města se spíš stává metropolitní oblast. Teď se nám navíc vyprazdňuje centrum, které je napadené turismem a ztrácí svou identitu. Což není nezdravé, je to neekonomické a také neekologické. A je pak hrozně vtipné, že proti novému metropolitnímu plánu tolik brojí liberální a zelená uskupení a strany.

Vít Máslo (1964)

Partner, vedoucí designu a územního plánování společnosti CMCARCHITECTS. Vystudoval Akademii výtvarných umění a České vysoké učení technické v Praze, podílí se na městském plánování a akademickém vzdělávání. Je členem České komory architektů, České rady pro šetrné budovy, České akademie architektury, a také American Institute of Architects. Je jedním ze spoluautorů původní nerealizované studie na revitalizaci brownfieldu Bubny-Zátory.

Dalším pozitivním bodem je fakt, že plán už není postaven na přístupu „tady jsou továrny, tady kultura, tady bydlení“. Tenhle přístup se už dávno přežil. Město je dnes smíšené, což je dobře. Máme nové technologie, díky kterým průmyslové budovy nezatěžují město víc než administrativní nebo bytové komplexy. Je to dobře vidět třeba v Karlíně. Dříve tam byly fabriky a náklaďáky, dnes je tam spousta kaváren, restaurací… Lidé pracují a bydlí na jednom místě. A dřívější plány to neuměly. Ve městě, kde lidé bydlí tam, kde pracují, je navíc nízká dopravní zátěž.

S urbanisticky zafixovanými čtvrtěmi si tedy víme rady. Nevíme, co s prostorem mezi nimi. Nevíme, jak zastavět volné plochy. Máme spoustu brownfieldů a také desítky let trvající blokace na uzávěrách. Bolševik stavěl sídliště a dopravní infrastrukturu, protože měl vizi. My ji nemáme. Nemají ji politici, nemají ji občané. Všichni se hrozně bojí. Proti novému územnímu plánu lidé brojí, protože mají strach.

Ale z čeho?

Z lidí, kteří chtějí v Praze taky bydlet. Oni už bydlí a nechtějí, aby tady bydlel někdo další. Ale Praha nové lidi potřebuje. Když Praha nebude přijímat nové mladé lidi, kteří ženou ekonomiku dopředu, půjde sama proti sobě. Což spousta lidí nepochopila, a proto egoisticky brání své zájmy. Tady se ze slova „developer“ stalo málem sprosté slovo.

Vaše kanceláře jsou v Holešovicích, vy sám jste pracoval na studii území Bubny-Zátory. U vás na Letné se teď ale zároveň otevře nové obchodní Centrum Stromovka, v plánované zástavbě v Bubnech, což je nedaleko, má být ještě daleko větší centrum. Není to přece jen trochu moc?

Lidé proti tomu budou stejně brojit kdekoliv a kdykoliv. A že říkají, že tam bude husto? To je omyl a lidé, kteří to tvrdí, žijí v bludech. Oni tady totiž nechtějí žádná obchodní centra. Ale vezměte si to logicky: Bydlíte na Letné a jednou za týden jedete udělat velký nákup. Když nebylo Palladium, jezdil jsem do Letňan. Což není nic proti Letňanům, my je potřebujeme, obsluhují Středočeský kraj, ale potřebujeme taky obchoďáky uprostřed města. Rozumné městské obchoďáky, aby lidé z Letné do Letňan už nemuseli vůbec a aby nezvyšovali dopravní zátěž. Abych si prostě dojel jednu stanici tramvají se síťovkou na Bubny na nákup. Obchoďáky zkrátka nejsou jenom špatně. Jsou i dobře. Plní funkci, kterou ve městě potřebujete.

Nákupní centra ale právě koncentrací obchodů můžou dost ublížit lokální konkurenci, kterou vzýváte.

Ale vždyť třeba Centrum Stromovka je maličké. Má přes dvacet tisíc metrů čtverečních, to je větší supermarket. Daleko horší je nakupování přes internet. Což je přesně to, co tyhle hipsterské komunity dělají, a likvidují tím malé obchody spolehlivě rychleji než jakákoliv obchodní centra. Na Manhattanu, v Soho, všude jsou krámy na pronájem, všechno tam bankrotuje. A důvodem nejsou obchodní domy, ale fakt, že jsme začali nakupovat online. Ale věřím tomu, že na ulici vznikne zase jiný produkt. Ulice si svůj život vždycky najde.

Pokud byste si mohl splnit konkrétní přání, co byste v Praze změnil?

Chtěl bych, aby se Václavák opravdu zrekonstruoval. Je to výkladní skříň Prahy a je ve strašném stavu. Je to pro Prahu naprosto klíčová část města. I jako symbol. A my ten symbol potřebujeme za každou cenu kultivovat.

Související…

Parkoviště v centru Londýna jsou prázdná, nikdo je nepotřebuje, říká Peter MurrayJak nastavit pravidla, aby veřejný prostor ve městě sloužil všemKvalitní mobiliář? Jak se Praha stará, abychom se na ulici cítili jako doma

foto: Autor, zdroj: CMCArchitects

Tipy redakce

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Horská dráha: Původní zábava pro šlechtu teď má sloužit i k eutanazii

Horská dráha: Původní zábava pro šlechtu teď má sloužit i k eutanazii

Matějská pouť na pražském Výstavišti už běží nějaký ten pátek a zdá se, že...

Jak uchovávat elektřinu? Švýcarský start-up to zkouší s jeřábem

Jak uchovávat elektřinu? Švýcarský start-up to zkouší s jeřábem

Té reklamě se v podstatě nedá vyhnout: „Takže pane Sysel, takže vy chcete solární...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.