fbpx
Štěpán Křeček: Současná smlouva na pražský mobiliář je extrémně nevýhodná 2 fotografie
Štěpán Křeček, BH Securities

S hlavním ekonomem společnosti BH Securities a členem komise magistrátu pro městský mobiliář o řešení klimatu v Praze, důsledcích brexitu, datové suverenitě a také o tom, že částka, kterou současný provozovatel platí městu, absolutně neodpovídá tržní realitě

Zveřejněno: 3. 10. 2019

Před nedávnem vystoupila v OSN Greta Thunbergová, takže se sociální sítě plnily více či méně profesionálními příspěvky na téma „klimatická krize a co s ní“. Ať už bude řešení jakékoliv, výrazně to zasáhne ekonomiku – proto jsme toto téma nemohli s hlavním ekonomem BH Securities pominout. Seděli jsme v kancelářích v ulici Na Příkopě, pod námi pulzoval živý ruch velkoměsta a my jsme uvažovali nad tím, co se stane, až se opravdu začne něco dít. A jak tomu může Praha předcházet?

„Já už jsem slyšel spoustu řešení, že by se třeba mohl zakázat vjezd některých typů automobilů nebo že by se mohl udělat mýtný systém,“ říká Štěpán Křeček. „Ta opatření by hodně dolehla na méně majetné skupiny osob, které si třeba nemohou dovolit nákup elektromobilů. Osobně bych se snažil skrze parkovací zóny zamezit tomu, aby lidé parkovali tam, kde nebydlí. Omezila by se doprava v těch městských částech, kam lidé jedou jenom na návštěvu.“

Štěpán Křeček je také členem magistrátní komise pro městský mobiliář. V roce 2021 končí současnému provozovateli smlouva a Praha dostane nové zastávky. No a úkolem ekonoma a pedagoga z VŠE je přinést do práce komise ekonomický vhled. „Při realizaci takto náročné změny vyvstává řada úskalí a moje úloha v komisi je na ně upozorňovat a předcházet jim,“ říká Štěpán Křeček.

Jaká ta úskalí jsou?

Základním úskalím je čas, který nemáme. Jestli chceme všechno do roku 2021 stihnout, je potřeba začít dělat konkrétní kroky. Je tam celá řada velmi složitých a právně napadnutelných postupů, například různé rozklady, odvolání a tak dále. Takže musíme začít hned, aby byl nový dodavatel služeb v roce 2021 vysoutěžený. Mobiliář se týká i zastávek autobusů, odpadkových košů a dalšího vybavení, které je důležité pro chod města. A autobusové zastávky se budou muset předělat každopádně, protože i kdyby výběrové řízení vyhrála současná firma, tak po roce 2021 musí mít Praha už zastávky s novým designem.

Současná smlouva byla uzavřená v 90. letech, pětadvacet let platí JCDecaux Praze stejnou částku, ale od té doby se ceny strašlivým způsobem změnily.

Ty přístřešky je třeba předělat a k tomu nedojde lusknutím prstu. Je to tedy dost náročná věc a času je málo. A místo toho, aby se už začaly dělat konkrétní kroky, tak jsme ve fázi, kdy nevíme, jakým způsobem by k té změně mělo dojít. Na stole je více variant. Vybírá se ta nejelegantnější a pro město nejvýhodnější.

Můžete ty varianty popsat?

V tuto chvíli to vypadá na variantu, že město poskytne koncesi a provozovatel mobiliáře pak bude městu platit. Teď třeba řešíme, jestli ten přístřešek bude mít reklamu jenom z jedné strany, nebo z obou. Pokud by byla z obou, tak nemusí po městě stát tolik samostatných CLV vitrín, protože by se daly ty reklamy do těch přístřešků, a tím pádem by se pro plnění požadavků už nemusely stavět samostatné nosiče. Tohle řešení prosazuju, protože samostatné CLV bannery se mi nelíbí. Přemýšlíme nad tím, jak to udělat, aby se naplnily požadavky celého projektu, Praha získala odpovídající finanční odměnu a zároveň aby reklama nebyla tam, kde nutně být nemusí.

Podle historické smlouvy dostává město od  současného provozovatele mobiliáře 12 milionů korun ročně. Že je ta částka nízká, na tom se shodnou snad kromě současného provozovatele všichni. V jakých hodnotách by se měla pohybovat?

Záleží na tom, jak bude mobiliář rozsáhlý. Čím víc na něm bude reklamy, tím větší budou zisky provozovatele, a tím větší sumu by samozřejmě mělo požadovat město. Jak bude onen mobiliář velký, na to existuje více představ. Takže podle těch různých představ se musíme bavit o různých částkách. Ale myslím si, že by to mělo být výrazně víc než doposud. A zároveň jsem přesvědčen, že cena by měla být valorizována. Současná smlouva byla uzavřená v 90. letech, pětadvacet let platí JCDecaux Praze stejnou částku, ale od té doby se ceny strašlivým způsobem změnily. A vůbec neodpovídají dnešní tržní realitě. Nová smlouva by tu indexaci v sobě mít určitě měla.

Co by se stalo, kdyby se to i přes veškerou snahu, a to i s ohledem na možné právní komplikace, o kterých jste mluvil, do toho roku 2021 přece jen nestihlo?

Museli bychom se domluvit se současným provozovatelem mobiliáře na prodloužení původních pravidel na dobu nezbytně nutnou. Pravidla jsou ale pro město extrémně nevýhodná a prodlužování nevýhodného stavu by výrazně poškozovalo jak město, tak Pražany.

Celá situace se má podrobněji probírat a rozhodnout na říjnovém zasedání pražského zastupitelstva. Pokud by se tedy začalo hned po něm konat, je možné ještě všechno stihnout?

Otázka je, jak se k tomu postaví zastupitelstvo, jestli kolem toho nebudou vyvíjet nějaké zbytečné obstrukce. Ale jestliže to půjde přes to zastupitelstvo hladce, tak by to neměl být problém. Zatím se to časově dá stihnout.

Nový mobiliář, zvláště pak zastávky, může být zdrojem důležitých dat, které pak město může využívat k plánování. Co si myslíte o konceptu datové suverenity, tak jak ji prosazuje primátor Hřib, tedy že by veškerá data firem o Pražanech měla být sdílena s městem?

Ne vždy tomu tak je, ale město by se nemělo nechat od soukromých firem vydírat, nemělo by platit absurdní částky za poskytování těchto dat. Zároveň ve chvíli, kdy ty soukromé společnosti jsou suverénní entitou a ta data jsou jejich vlastnictvím, těžko je budeme nějak vyvlastňovat a říkat, že to nesmí dělat.

krecek stepan

Magistrála je největší komunistická pomsta dopravě, říká Štěpán Křeček

Na datovou suverenitu, kterou samozřejmě plně podporuji, je potřeba myslet při prodlužování současně platných smluv a při uzavírání nových. Co se ovšem smart city řešení týče, je potřeba bedlivě zvážit, jestli se dlouhodobě vyplatí – jsou totiž dost nákladná. Například ve chvíli, kdy nainstalujeme smart technologie na zastávku, přijde jeden vandal a všechno to zdemoluje, tak to samozřejmě nemůže nikdy tomu městu dobře posloužit.

Nedávno vyšel na blogu časopisu Respekt poměrně radikální článek o parkování ve městech, z nějž vyplývá hlavní premisa: Parkování ve městech je nedostupné, protože je příliš levné. Souhlasíte s tím jako ekonom?

Je to jednoduchá ekonomická poučka. Když něco někde chybí, tak je to k dostání moc levně. Kdyby parkování zdražilo, byl by ho dostatek. A navíc by se dostalo lidem, kteří to potřebují nejvíc, a jsou tedy za to ochotní zaplatit vyšší cenu. Není ale možné, aby se ústupky dělaly jenom na straně lidí, mělo by se hlavně starat město. Praze by strašlivě pomohlo, kdyby se magistrála zakopala pod zem. Magistrála je největší komunistická pomsta dopravě.

Minulý týden oznámil náměstek primátora Petr Hlaváček, že dostavba městského okruhu bude zasunuta pod zem. To se vám tedy musí líbit, ne?

Určitě ano. Ta auta lidi otravují. Je to drahé, ale Praha zas není tak velká, aby si nemohla dovolit na vybraných částech udělat drahá řešení.

Je pravda, že si města musí vybrat, jestli chtějí růst horizontálně, tedy do šířky, vertikálně, tedy nahoru a pod zem, anebo vůbec...

Mně by vůbec nevadilo, kdybychom rostli i do výšky, ale bohužel to naráží na odpor mnohých památkářů a bojovníků za starý ráz Prahy. A když to nejde nahoru, tak by to mělo jít aspoň dolů. Tam to nikomu vadit nebude.

Vrátím se ještě krátce k úsporám energie. Vy se ve své práci dost intenzivně zabýváte kryptoměnami a „těžba“ bitcoinů je energeticky neuvěřitelně náročná, například minery na Islandu spotřebují více energie než celý zbytek ostrova dohromady… Lze vůbec třeba bitcoin omezit?

Bitcoin je naprosto absurdní příklad využití lidské energie. My luštíme donekonečna nějaký kód, tím vznikají nové bitcoiny, ale ten kód nemá další smysl. Dohodli jsme se, že budeme uznávat, že části toho kódu mají nějakou hodnotu, protože je těžké a prakticky náročné kód rozluštit. Je to taková obsese, takový fetiš a má to strašně negativní vliv. Na těžbu kryptoměn vynakládáme obrovské zdroje a nedává to absolutně žádný smysl.

Štěpán Křeček

Hlavní ekonom ve společnosti BH Securities. Zodpovídá za tvorbu makroekonomických a tržních analýz. Vystudoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze, kde dále vyučuje několik předmětů. V současné době pracuje tamtéž na dizertační práci. Napsal řadu odborných prací převážně na témata týkající se české a evropské ekonomiky. Patří mezi nejcitovanější české ekonomy.

 

Ovšem nařizovat něco shora nejde, těžko někomu přikážete, že nesmí používat počítač určitým způsobem. Dokud bude lid věřit v to, že luštění takového typu kódu přináší skutečnou hodnotu, tak se to luštit bude. A navíc, jak jste sám podotkl, je to decentralizované. Jediným řešením by bylo zakázat počítače a internet, což samozřejmě nikdo neudělá. A radši budeme vyhazovat energii na luštění bitcoinů.

Ani z praktického hlediska neexistuje řešení?

Vlády by samozřejmě mohly říct, že zakážou přeměnu dolarů na bitcoin, což by i přes veškerou decentralizaci snížilo jeho využitelnost, a hodnota by dramaticky poklesla. A pak už by nedávalo smysl ho v těch současných objemech těžit. Na kurz bitcoinu mají vliv centrální banky, když se do některé bitcoinové peněženky vloupou hackeři, roste nejistota a propadne se hodnota. Ovlivnit hodnotu kryptoměn lze, ale nakázat shora definitivně, jak by to mělo být, to nejde.

Jednatřicátého října má proběhnout brexit. Co by znamenal v danou chvíli odchod Británie bez dohody? Znamenalo by to, že 1. listopadu budu chtít letět do Londýna a musím si zařídit vízum? Když budu mít firmu, která prodává věci, tak je budu muset v Doveru proclívat? Jaké budou konkrétní důsledky?

Ten hlavní důsledek by byl zmatek, protože na to nikdo není připraven. Tři roky se řeší dohoda a nikdo vlastně na to, že by odchod proběhl bez dohody, není připraven. Takže by opravdu nastal scénář, ve kterém by mezi Británií a Evropskou unií vyrostla zeď. A lidé by k překonávání té zdi museli vynakládat dodatečné prostředky, což by samozřejmě znepříjemnilo veškerý kontakt s Británií jak z pozice normálních lidí, kteří tam dnes mohou jezdit na občanku, tak i z pozice obchodníků, kteří by najednou museli třeba platit cla, nechat si zkontrolovat zboží na hranicích. Existují analýzy, jaké fronty a kolony by to způsobovalo.

V Londýně je také centrum evropského a do značné míry i světového bankovnictví. Co by to znamenalo z pohledu ekonomů?

My si jen těžko můžeme za současných okolností představit obchodování bez Londýna. Ale skutečně se dostáváme do situace, kdy například firmy z New Yorku uvažují o tom, proč by vlastně měly mít sídlo v Londýně. Hranice mezi New Yorkem a Evropskou unií a Londýnem a Evropskou unií bude stejná. V době elektronické není důležité, jestli se přeplouvá La Manche nebo Atlantik.

Štěpán Křeček

Hlavní ekonom ve společnosti BH Securities. Zodpovídá za tvorbu makroekonomických a tržních analýz. Vystudoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze, kde dále vyučuje několik předmětů. V současné době pracuje tamtéž na dizertační práci. Napsal řadu odborných prací převážně na témata týkající se české a evropské ekonomiky. Patří mezi nejcitovanější české ekonomy.

Takové věci by mohly Británii potenciálně hodně poškodit. Navíc by se mohly z City stáhnout i evropské firmy, takže očekávám tvrdý boj o nastavení regulace. Jestliže Británie vystoupí z Unie, tak je ale i možné, že řada evropských regulací, o kterých se dnes na kapitálovém trhu hovoří jako o zbytečných, Londýn nakonec vyškrtne, a bude tak motivovat investory k tomu, aby v City zůstali.

Myslíte si, že se City jako finanční centrum Londýna může přesunout z Británie třeba do Bruselu nebo do některého z evropských měst?

To si nemyslím. Je to natolik velká změna, že by samozřejmě britská vláda udělala všechno pro to, aby se to nestalo. Protože to by mělo na britskou ekonomiku likvidační dopad. To, že je Londýn extrémně drahý, to, že má celou řadu nevýhod, které by se v Evropě daly nějakým způsobem kompenzovat, to je pravda. Ale na druhou stranu je tam ta tradice. Investoři chtějí žít v Londýně, mají tam zázemí. A že by se masově zvedli a odešli jinam, to je nepravděpodobná představa.

Pojďme ještě z Londýna do našeho city... Kdybyste měl kouzelnou hůlku a mohl v Praze změnit jednu věc, která by to byla?

První přání jsem už zmínil, a to je zakopat magistrálu pod zem. Ale kdybych mohl přidat ještě jedno, tak bych si přál, aby se ve velmi krátké době v Praze postavilo sto tisíc nových bytů. Praha nesmí rezignovat na to, aby se rozrůstala. A lidé by měli mít možnost se dostat do Prahy třeba z Brna za 40 minut díky vysokorychlostní železnici. Kdyby cesta ze Zličína na Můstek trvala stejně dlouho jako cesta z Prahy do Brna, celkově by se proměnil ráz fungování celé republiky.

Lidé chtějí v Praze bydlet, odehrává se tu kulturní, společenský, ekonomický život naší země. Praha by na přání obyvatel neměla rezignovat, měla by lidem, kteří tady chtějí žít, tu možnost nabídnout. Což ale opravdu znamená sto tisíc nových bytů.

Související…

Stavte okruhy, až potom metro D, přejí si PražanéTomáš Portlík: Nechci, aby se výběrové řízení na mobiliář záměrně zdržovaloJak se ve světě dělá špičková reklama v MHD a na zastávkách

foto: Archiv Štěpána Křečka

Tipy redakce

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání Země

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání...

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.