Boom střešní zeleně: Nastává konec střech "nahoře bez"?

Jedním z důvodů, proč se v minulosti v duchu funkcionalismu projektovaly ploché střechy, byla snaha vrátit nahoře zemi to, co jsme jí dole odebrali. Tento záměr se však na většině střech nikdy nepodařilo zrealizovat. Teď, když se centra měst přehřívají a v obdobích tepelných vln dosahují až o sedm stupňů vyšších teplot než jejich okolí, je zeleným střechám, jakožto možnému ekologickému adaptačnímu opatření, věnováno víc pozornosti než kdy dřív.

Střecha Pasáže Lucerna se ve středu 7. srpna stala místem diskuze na téma zelených ostrovů uprostřed měst. Řeč byla právě o tom, jak dostat na střechy co nejvíc zeleně. Kromě řady odborníků z řad České komory architektů se diskuze zúčastnil pražský primátor Zdeněk Hřib i náměstek primátora pro územní rozvoj a rovněž architekt a urbanista Petr Hlaváček. Diskuzi inicioval známý pražský kavárník Ondřej Kobza, který mimo jiné stojí i za projektem zelené střechy Lucerny.

V Brně jsou se zazeleňováním střech o něco dál než v Praze. Takto vypadá střecha budovy Trinity

Hned na úvod Ondřej Kobza prozradil, že on sám se začal po pražské střeše, kterou by mohl osídlit, rozhlížet v okamžiku, kdy v Brooklynu objevil jednu z nejznámějších střešních zahrad Grange farm. Na to navázal primátor Zdeněk Hřib bizarní historkou, kdy chtěl klient po investorovi zelenou střechu a dopadlo to tak, že mu ji investor natřel nazeleno... Po úvodních legráckách ovšem diskuze zvážněla. Jak na tom tedy aktuálně Praha, potažmo Česká republika, se zazeleňováním střech je?

Podporovat a pak regulovat

V Praze se výrazně zelená například budova KKCG nebo Československá obchodní banka v Radlické. V České republice však v množství realizací zelených střech Prahu poráží Brno. Pražští památkáři se logicky bouří víc než ti brněnští, zelené střechy totiž kromě statiky budov mohou ovlivnit i pohled na panorama hlavního města.

Město chystá komplexní program edukativní, finanční a metodické podpory rozvoje zeleně v husté zástavbě.

Celý kampus brněnské Masarykovy univerzity má všechny střechy zelené, popínavými rostlinami je značně porostlý brněnský Bronx, kromě toho Brno podporuje každou vegetací osázenou střechu až do výše 1 400 korun za metr čtvereční, Česká legislativa je zeleným střechám otevřená a i pražská radnice podle vyjádření primátora střešní zeleni fandí. „Za účelem podpory udržitelného rozvoje a zpříjemnění Prahy jako města pro život chceme samozřejmě omezit vliv městského tepelného ostrova. Za tím účelem město chystá komplexní program edukativní, finanční a metodické podpory rozvoje zeleně v husté zástavbě,“ řekl Zdeněk Hřib a dodal, že právě zelené střechy jsou na pořadu dne jako jedno z efektivních řešení. A pokud bude potřeba, pak radní sáhnou i do pražských stavebních předpisů, aby vegetaci na střechách podpořili.

Náměstíčko na střeše podzemního parkoviště Campus Science Park v Brně

Petr Hlaváček, bývalý ředitel IPRu, se přidal s výrokem, že by rád k Praze přistupoval ruku v ruce s vizí rozumného urbanismu, tedy že by zazeleňoval uvnitř a nikam město zbytečně nerozšiřoval, čemuž vize zelených střech odpovídá. Smysluplným přístupem je podle něj ten ze zahraničí, tedy rozvoj střešní zeleně v první řadě všemi možnými prostředky podporovat a až pak regulovat.

Zelené střechy vyvolávají řadu otázek. Jedná se v současné ekologické situaci opravdu o natolik efektivní řešení, že by mu měla být věnována pozornost? V tomto případě z diskuze vyplynulo, že ano. Jde totiž o řešení relativně rychlé. Zelené střechy nejsou finančně nákladné, střecha z vegetačních řízků bude zelená za dva až tři roky, střechu lze navíc osázet už vzrostlým porostem, což její plnou funkčnost ještě urychlí.

Voda jako problém?

Ovšem zajistit, aby na střeše dlouhodobě prosperovala rozmanitá vegetace, vyžaduje značné úsilí. I to se však dá řešit. Na střechu je možné umístit jezírko, které bude sloužit jako retenční nádrž na dešťovou vodu, ze které budou moct stromy v obdobích sucha čerpat vodu. V období dostatku je pak možné srážkovou vodu využít například ke splachování, a dosáhnout tak úlev na stočném. Takto koncipované střeše se pak už neříká zelená, ale modrá.

V případě zazeleňování střech obchodních center se vrchní patra nepřehřívají a nájemci značně ušetří za klimatizaci.

Tím výčet benefitů, které mohou střechy při správném uchopení lidem přinést, nekončí. V případě zazeleňování střech obchodních center se vrchní patra nepřehřívají a nájemci značně ušetří za klimatizaci. Osázená střecha navíc dosahuje až dvakrát delší životnosti než ta "nahoře bez". Kromě toho může zelená střecha sloužit jako komunitní prostor pro setkávání obyvatel domu, společné grilování nebo promítání filmů.

Na závěr diskuze se většina zúčastněných shodla na tom, že je potřeba začít konat rychleji, a už nedopustit, aby se v Česku objevila další IKEA nebo Amazon bez zelené střechy. Ani v případě střech obytných domů nelze čekat na spásu ze strany státní správy. Každý může ke své střeše přistoupit zodpovědně sám. Nebo třeba jako Ondřej Kobza alespoň v symbolické květináčové rovině zazelení střechu, kterou má v pronájmu. Třeba i proto, že se pak na ní žije líp.