fbpx

Dvě lodě se v proudu díky fyzikálním zákonům přitahují. Vltava v Praze je regulovaná a klidná, přesto se tu už nehody lodí staly

Zveřejněno: 3. 6. 2019

Když před časem vyhořela pařížská katedrála Notre-dame, Češi se hned ptali, zda se něco podobného nemůže stát i svatému Vítu na Pražském hradě. Nyní se v Budapešti srazily dvě osobní lodě s tragickými následky a spousta lidí chce hned vědět, zda se nemůže něco podobného stát v Praze na Vltavě.

Hned na začátku lze říci, že ano. Ale ne s takto katastrofickými následky. Navíc je to krajně nepravděpodobné. Situace na Vltavě v Praze a na Dunaji v Budapešti se totiž zásadně liší. Podle údajů Hlásné a předpovědní povodňové služby měla Vltava v Praze poslední květnový den průtok, který se pohyboval okolo 120 krychlových metrů za sekundu, v Dunaji nad Budapeští je to v průměru dvacetinásobek. V den kolize dvou lodí navíc vydatně pršelo a hladina Dunaje ještě víc stoupla.

Obr vedle Mořské panny

Co se vlastně 29. května večer v Budapešti stalo? Loď s názvem Mořská panna (Hableány) místní společnosti Panorama Deck plula na vyhlídkové trase s pětatřiceti lidmi na palubě, z nichž jednatřicet bylo jihokorejských turistů, pak tu byli dva jihokorejští průvodci, maďarský kapitán a steward. Plavidlo bylo sice postaveno už v roce 1949 v Sovětském svazu, ale bylo osazeno novou technikou a mělo být v dobrém technickém stavu.

Prostor mezi oběma plavidly si můžeme představit jako potrubí. To znamená, že mezi nimi vzniká podtlak a zvnějšku pak voda tlačí oba trupy k sobě.

Mořská panna je sedmadvacet metrů dlouhá (lodí podobných velikostí je v Praze hodně) a mohla mít na palubě až šedesát pasažérů, v konfiguraci pro vyhlídkové plavby pak čtyřicet. Druhým plavidlem v kolizi byla Viking Sigyn společnosti Viking River Cruises, dlouhá sto třicet pět metrů, se čtyřmi palubami a pětadevadesáti kajutami pro sto osmdesát pasažérů, tedy ve skutečnosti plující hotel a jako takový nemůže být určen k vyhlídkovým plavbám.

viking lod

Loď Viking Sigyn je dlouhá sto třicet pět metrů, největší pražská je asi poloviční


Pro srovnání – největší lodí v Praze na Vltavě je v současnosti Grand Bohemia s délkou necelých čtyřiasedmdesát metrů. V osudový okamžik plula Mořská panna pod Margaretiným mostem poblíž budapešťského parlamentu, když kolem začala proplouvat vyšší rychlostí Viking Sigyn v těsné blízkosti. Menší Mořská panna se po srážce převrhla a během zhruba sedmi sekund se potopila. Podle posledních informací se zachránilo sedm cestujících, kteří byli v osudový okamžik na horní palubě, zbylí byli nalezeni mrtví, nebo se pohřešují.

Co se děje s proudící vodou

V tuto chvíli se musíme pustit do trochy té fyziky. Jestliže voda proudí potrubím o proměnlivém průřezu, musí v užších místech zrychlit a v těch s větším profilem zase zpomalí. To je logické, zároveň však v místech, kde teče pomaleji, vyvíjí větší tlak na stěny potrubí než tam, kde proudí rychleji. Podobnou zákonitost využívají letadla, jejich křídla mají profil v horní části zaoblenější, a tedy i delší, takže kolem ní proudí okolní vzduch rychleji, a tím vzniká vztlak. Podobně jako v potrubí se chová voda mezi dvěma plujícími loděmi.

Zúžený prostor mezi oběma plavidly (většina lodí má alespoň mírně zaoblené boky) si můžeme představit právě jako potrubí, a tak voda mezi boky lodí proudí rychleji. To znamená, že mezi nimi vzniká podtlak a zvnějšku pak voda tlačí oba trupy k sobě. Na něco podobného kdysi dávno málem doplatil parník New York, kolem nějž proplouval v southamptonském přístavu majestátní Titanic. I zde proudící voda natlačila menší parník na zámořského obra a jen díky duchapřítomnost kapitána remorkéru, který s lodí New York manévroval, se nic vážného nestalo.

V Praze plyne, v Budapešti proudí

Hustota provozu v Praze na Vltavě především pak v letních měsících je opravdu velká. Vltava je ale na rozdíl od Dunaje ve městě regulována a plyne pomalu, zatímco v Budapešti teče řeka více méně přírodním korytem – proud tu měl v době osudové kolize rychlost okolo deseti kilometrů za hodinu, což je víc, než zvládne seberychlejší kraulař. Rychlejší proud pak sebou přináší i možnost tvorby vírů a protiproudů, které také mohou bezpečnost plavby ovlivnit.

Nákladní lodě prakticky v Praze nevidíme, zatímco Dunaj je pro ně veledůležitá dopravní tepna.

V Praze je také množství jezů, jež je potřeba překonat plavebními komorami. I to reguluje vltavský provoz. 

budapest 0440018953

Jeřáb zatím s vytahováním vraku nezačal. Mohl by během pondělí až středy


Nákladní lodě prakticky v Praze nevidíme, zatímco Dunaj je pro ně veledůležitá dopravní tepna. Lodí v pražské části Vltavy navíc bude už jen těžko přibývat, protože množství kotvišť (stání), kde mohou přistát a vyčkávat na cestující, je už prakticky vyčerpáno.

Varující příklady z historie

Neznamená to ovšem, že se na Vltavě žádná nehoda nestane či nestala. Ty se smrtelnými následky byly vlastně dvě. V květnu roku 1898 se jeden z největších kolesových parníků tehdejší doby František Josef I. připravoval k vyplutí z kotviště u Palackého mostu a na palubě měl asi třicet osob. Vyplout už nestihl, protože explodoval parní kotel. Pozdější vyšetřování neodhalilo, zda to, že v něm nastal takový přetlak, bylo nějakými konstrukčními vadami či chybným postupem. Štěstím v neštěstí bylo však to, že většina lidí na palubě stála v té době na přídi, zatímco kotel byl umístěn uprostřed lodě.

Utonula jedna žena a dva muži, přestože se to stalo poměrně blízko břehu, protože – jak psal dobový tisk – každý si hleděl jen toho svého života.

Parník se rozlomil a v mělké vodě potopil, výbuch však zabil pokladníka plavební společnosti a jednoho z cestujících s jeho desetiletým synem. Tři lidé zahynuli také v listopadu 1910, tentokrát při nehodě přívozu mezi pražskými Lahovičkami a čtvrtí Modřany. Ten sloužil především dělníkům, kteří pracovali v modřanském cukrovaru. Časně ráno pospíchali do práce a na prám pro tucet cestujících se vtěsnaly na tři desítky lidí. Převozník odmítal vyplout s tím, že místo tohoto přívozu vezme prám pro dobytek.

vltava praha x 790780108

V Praze Vltavu regulují jezy a lodní dopravu průplavy. Víc lodí už se do města prakticky nevejde



To ovšem rozladilo cestující, kteří prohlásili, že oni žádným dobytkem nejsou. Než však nešťastný převozník stačil donutit část osazenstva k vysednutí, tak jeden z doposud čekajících do přeplněného prámu skočil s furiantským prohlášením, že "když už jich je tam tolik, že se vejde také". Nevešel, zato skokem odrazil loď od břehu. Ta se rozkymácela a převrhla. Utonula jedna žena a dva muži, přestože se to stalo poměrně blízko břehu, protože – jak psal dobový tisk – každý si hleděl jen toho svého života.

Poslední vážnější nehoda osobní lodi se stala v roce 2006, kde se parník Odyssea pro sto šedesát cestujících při projíždění pod Karlovým mostem poškodil o jeho pilíř. Začal nabírat vodu, ale kapitán stihl doplout k přístavnímu můstku u Čechova mostu, kde pasažéři v klidu vystoupili.

Související…

Další tanker šel ke dnu. Umí si moře pomoci?Už jde do tuhého? Piloti vysvětlují, kdy je třeba začít panikařitVyhnout se lavině? Vzduchová kapsa podle českých vědců nepomůže

foto: Profimedia, zdroj: CBS News

Tipy redakce

Jak hvězdě Her o trůny sociální média pomohla k depresi

Jak hvězdě Her o trůny sociální média pomohla k depresi

Začalo to poměrně nevinně. Příjemné povídání dvou příjemných lidí. Situace se...

Je to nová planeta naší galaxie? Možná jde jen o černou díru

Je to nová planeta naší galaxie? Možná jde jen o černou díru

Aby nějaký astronom objevil novou planetu v naší sluneční soustavě, to je věc...

S Věrou Jourovou o tom, zda pravda a láska nakonec zvítězí i na internetu

S Věrou Jourovou o tom, zda pravda a láska nakonec zvítězí i na internetu

Také druhý ročník konference Dítě v síti zaštítila a nakonec také i navštívila...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.