fbpx

S Janem Šternem, který má sám zkušenosti s provozováním kulturních center, o tom, jak nevyhnat noční život z centra a jak zajistit, aby turisté nevyhnali poslední obyvatele, kteří v centru bydlí

Zveřejněno: 25. 5. 2019

Skandování, hlasitý smích, halas a zpěv na ulicích v pražském centru během noci – to je odvrácená stránka cestovního ruchu v naší metropoli, která se v turistických žebříčcích oblíbenosti už dlouho řadí na přední příčky. Návštěvníky do Prahy nelákají jen kulturní zážitky, památky a vyhlášená česká kuchyně, ale právě bohužel i nízké ceny alkoholu, zejména piva. Aby město mohlo noční život v ulicích regulovat, vytvořilo na začátku roku 2019 novou funkci nočního starosty, který si tuto oblast vzal na starost.

Prvním pražským strážcem nočního pořádku se stal Jan Štern, se kterým jsem se jedno pondělní odpoledne sešla přímo na pražském magistrátu. „Je to částečně úřednická práce, částečně jednání s aktéry nočního života a hledání řešení, ale samozřejmě to nemůže fungovat bez zájmu o oblast nočního života a její znalosti,“ vysvětlil mi mladý muž, který mimo jiné spoluzakládal kulturní centra Containall a Stalin.

Právě Londýn je odstrašující příklad toho, co se může stát, pokud se problémy neřeší. Za posledních deset let tam zaniklo 40 procent nočního života.

„Mám noční život rád a budu se snažit, abychom v Praze nedošli do nějaké krajní fáze, která by byla příčinou toho, že se zde začne nějak drasticky omezovat,“ říká. Během hodinky, kterou se nám podařilo vtěsnat do jeho nabitého programu, jsme stihli s nočním starostou probrat kromě jeho pracovní náplně také problematickou oblast Dlouhé ulice, zavíračky klubů i třeba to, jak vzdělávat neukázněné turisty.

Do funkce jste byl zvolen letos v lednu, kdy se opoziční ODS vyjádřila v tom smyslu, že funkce nočního starosty není nutná. Jak se na to díváte? Je situace v Praze opravdu tak kritická?

Nemyslím, že noční starosta má primárně řešit krizi. V drtivé většině měst, u kterých jsme se inspirovali, je to člověk, který má na starosti rozvoj a kultivaci nočního života. Zaobírá se jím jako celou oblastí, která město ovlivňuje z hlediska ekonomického, sociálního i kulturního. To se děje ve dvou rovinách. První z nich je řešení problémů a třecích ploch, které noční život způsobuje. Jsme přesvědčení, že pokud se potíže neřeší, narůstá poptávka po nastavování tvrdších restriktivních pravidel, například zavírání podniků. To samozřejmě nechceme.

nocni starosta 2

Zlepšit by se měla i situace v Dlouhé, jednáme s organizací, jež sdružuje místní kluby, říká Jan Štern


Druhá stránka je udržitelný rozvoj nočního života, například revitalizace brownfieldů a hledání nových míst, kde by se noční život mohl rozvíjet, aniž by tam byly přítomny ty negativní aspekty. Témat je ale celá řada. Praha je pro svůj noční život známá, tak je myslím namístě, aby zde byl někdo, kdo se v této oblasti orientuje a má vizi, kam by se měla rozvíjet.

Jakou formou se k vám dostávají stížnosti od občanů a jak k nim přistupujete?

Buď lidé mohou napsat přímo mně přes kontakty uvedené na webu, nebo přes podatelnu na magistrátu. Každopádně tolik stížností nám nechodí, nejsou to ani desítky. K problematičtějším oblastem, jako je například Dlouhá ulice, přistupujeme systematicky. A konkrétní případy lidí nebo klubů se řeší individuálně skrze komunikaci s danou městskou částí a policií. Vždy záleží na konkrétním případu.

Které oblasti jsou kromě Dlouhé ulice nejproblematičtější?

Velkou koncentraci nočního života má například i náplavka nebo Krymská ulice. Každá z těch oblastí je ale jiná, jinak tam funguje komunikace mezi provozovateli podniků a sousedy. Třeba Krymská to má, myslím, dobře nastavené. Je vidět ochota obou stran domluvit se na nějakých pravidlech. V jiných oblastech, například v Dlouhé, je ten problém dlouho neřešený a frustrace lidí, kteří tam bydlí, je samozřejmě někde jinde. Noční život každopádně ke každému modernímu městu patří, proto bych nerad, aby to vyznělo tak, že je to něco špatného.

Dlouhá ulice byla teď v dubnu dvakrát na zkoušku uzavřena v nočních hodinách pro nerezidenty a taxikáře. Máte už nějaké zhodnocení, jaký to mělo smysl?

Toto opatření definovala na základě komunikace s občany městská část Praha 1 a v současnosti čekáme na interpretaci analýzy. Sledovaly se dva základní faktory, a to hladina hluku a průjezdnost celé oblasti. Tedy zda se auta pouze „nepřelila“ do okolních ulic. A podle toho, co jsem zatím slyšel, v obou případech výsledky předčily naše očekávání. Hluková zátěž se výrazně snížila a průjezdnost celé oblasti byla o třetinu nižší.

Jinak řečeno, třetina aut, která dříve Dlouhou a okolními ulicemi projížděla, zmizela. Lidé pochopili, že nemá smysl do té oblasti vůbec jezdit. Zatím se tedy zdá, že toto opatření dopadlo výborně, a teď se bude řešit, jak pokračovat dál. Cílem, ke kterému bychom chtěli směřovat, je instalace najížděcích sloupků, které umí číst espézetku a do oblasti pustí pouze rezidenty.

Plánujete nějaké změny, které by se týkaly samotných klubů?

V Dlouhé jsem vedl poměrně intenzivní jednání s organizací Soho, která místní kluby sdružuje, a jsme domluveni na několika změnách. Jednak tyto podniky přestanou spolupracovat s pořadateli takzvaných Pub Crawls, což je v podstatě organizovaná túra pro turisty, kteří chodí z klubu do klubu. V každém dostanou welcome drink a třeba za půl hodiny se přesouvají. Myslím, že jsou jedním z nejhorších aspektů rušení nočního klidu, protože tyto skupiny mají třeba i 150 lidí a venku tráví zhruba 70 procent času. Pokud tedy kluby svému závazku dostojí, věřím, že to přinese výrazné zlepšení.

Všechny kluby budou také zavádět o víkendu vstupné. To bude návštěvníky motivovat, aby nepřecházeli do jiných podniků. Dále chceme posílit security a zajistit, aby provozovatelé přebrali zodpovědnost nejen za to, co se děje uvnitř podniku, ale i v prostoru před ním, kam chodí lidé kouřit.

V současnosti se také připravuje nová vyhláška, která by umožnila městským částem určit klubům zavírací dobu. Nehrozí podle vás do budoucna Praze něco podobného jako například Londýnu, kde zanikají i slavné kluby právě z důvodu přísných restriktivních opatření?

Ano, právě Londýn je odstrašující příklad toho, co se může stát, pokud se problémy neřeší. Za posledních deset let tam zaniklo 40 procent nočního života a pozice nočního starosty tam byla zavedena až v reakci na krizi. Já ale doufám, že se Praha do této situace nikdy nedostane.

Jan Štern

Vystudoval Filozofickou fakultu na Karlově univerzitě v Praze. Mimo jiné pracoval jako styčný důstojník na Ministerstvu zahraničních věcí během předsednictví EU, dále jako koordinátor doprovodných programů v pražském centru současného umění DOX. Od roku 2013 je spoluzakladatelem a spolumajitelem neziskové společnosti Containall, která provozuje kulturní centra Stalin a Containall. V lednu 2019 byl zvolen prvním pražským nočním starostou.

Co se týká té vyhlášky, její záměr vznikl na popud předchozího vedení města. Ve chvíli, kdy do funkce vstoupila nová koalice, byla vyhláška do 15. dubna v připomínkové fázi u jednotlivých městských částí. Na magistrátu o návrhu nyní probíhá debata. Já osobně chápu, že vznikl jako výsledek určité bezradnosti, každopádně ho vnímám jako nejzazší možný nástroj, který použijete až ve chvíli, kdy všechno ostatní selže, a udělám vše pro to, abych nabídl nějaké další alternativy. Určitě nechceme noční život v Praze „uškrtit“.

A jak budete řešit nájezdy turistů, kteří do Prahy jezdí vyloženě na party, protože je tu pivo levnější než voda?

V tuto chvíli plánujeme informační kampaň zaměřenou na turisty, kteří sem přijíždí za nočním životem. Jsme totiž přesvědčeni, že mnoho návštěvníků Prahy pouze nemá informace, a podle toho se chovají. Věřím, že pokud jim budeme schopni ukázat, že centrum není jen turistická kulisa, ale že v něm žijí lidé, velká část návštěvníků bude své chování regulovat. Turisté sem primárně nejezdí dělat „bordel“, jen se chtějí bavit, takže bych to považoval za takový první krok, jak s nimi pracovat. Je to vlastně obdoba kampaní, které můžete najít i ve většině jiných evropských měst, která podobné potíže řeší.

Celkově se ale samozřejmě jedná o mnohem širší problém, který se týká celkové kultivace turistického prostředí ve městě. Jak jste naznačila, Praha má pověst „party města“, kde je levný alkohol a návštěvníci si tu mohou dovolit víc než doma. Tato image, která není moc lichotivá, samozřejmě přitahuje určitý typ lidí. V tomto ohledu existuje dlouhodobá vize Prahy, podle které už by kampaně neměly tlačit na to, aby sem nalákaly víc turistů. Spíš by se měly snažit změnit jejich strukturu a ukázat, že Praha nabízí mnohem víc. Ale to je samozřejmě práce na mnoho let.

Související…

Ostrá tužka Karla Křivana: Mizení pražských hospodOndřej Široký z Lime: Děláme všechno pro to, aby koloběžky na ulicích nepřekáželyJsem pro, aby turisté pařili mimo centrum, říká Janek Rubeš

foto: Michaela Cásková, zdroj: Noční starosta Jan Štern

Tipy redakce

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání Země

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání...

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.