fbpx

Praha má sedm azylových domů pro více než 200 lidí. Ten nejnovější vznikl na Pankráci

Zveřejněno: 9. 4. 2019

Chytrá města s chytrými lidmi v čele by měla co nejvíce ulehčit svým obyvatelům život a zabránit sociálnímu vyloučení těch, kteří se dostali do krizové situace. Jedním ze způsobů, jak toho docílit, jsou azylové domy. Pražské centrum sociálních služeb jich v současnosti provozuje sedm s celkovou kapacitou 215 osob, přičemž každý z nich cílí na jinou skupinu lidí. Klienti mají za sebou různě náročnou minulost, všechny každopádně pojí jeden společný problém – ztráta přístřeší.

Jednou z obyvatelek Prahy, kterým azylový dům poskytl útočiště, je i paní Kateřina, která už od mládí neměla jednoduchý život. Její matka se živila jako prostitutka a nutila k tomu i dceru. „Nechtěla jsem jít, máma mi ale řekla, že si mám vybrat – buď půjdu šlapat, nebo nemám bydlení,“ vypráví Kateřina, která od matky odešla ve chvíli, kdy zjistila, že jí přebrala přítele.

V roce 2012 porodila holčičku, zásadní zlom však nastal až ve chvíli, kdy jí tehdejší přítel přiložil pistoli k hlavě.

Sex za peníze už ale byl nedílnou součástí jejího života. „Žila jsem na ulici a šlapala dál. Občas jsem brala pervitin. V Praze nikdo nepoznal, že jsem bezdomovec, chodila jsem do denních center,“ vzpomíná dnes osmatřicetiletá žena, která spávala na záchodech na hlavním nádraží nebo v odstavených vagonech vlaků ve Vršovicích.

Přicházela i lepší období, Kateřina ale několikrát znovu propadla drogám, později také gamblerství. V roce 2012 porodila holčičku, zásadní zlom však nastal až ve chvíli, kdy jí tehdejší přítel přiložil pistoli k hlavě. V tu chvíli se rozhodla, že od něj odejde a začne se léčit.

Snaha se cení

V pražských azylových domech mohou najít pomoc nejen ženy v nesnázích, ale také nemocní lidé, rodiny s dětmi, či samotní muži. Maximální délka pobytu je v každém nastavená jinak. Pohybuje se od tří týdnů do jednoho roku, v případě potřeby si může klient pobyt prodloužit nebo přejít do sociálního bydlení. Liší se také pravidla, která musí obyvatelé domu během pobytu dodržovat, samozřejmostí je zákaz kouření ve vnitřních prostorech nebo zákaz užívání alkoholu a dalších omamných látek.

azylovy dum

Nejnovější azylový dům otevřela nedávno Praha 4 v Horáčkově ulici na Pankráci


Pro umístění do azylového domu musí klient splnit předem dané podmínky, které se u jednotlivých poskytovatelů služby liší. Všichni zájemci však musí být občany České republiky nebo EU, musí hovořit česky, mít trvalý pobyt na našem území a většinou je nutná i soběstačnost při pohybu a běžné obsluze. V některých případech je ale nezbytná také ochota na sobě pracovat a stanovit si cíle, kterých chce člověk dosáhnout.

Jsem ráda za bydlení na azyláku. Mám dobrý pocit z toho, že jsem se z ulice dostala až sem.

Podle poslední výroční zprávy Centra sociálních služeb Praha je zájem o umístění u každého azylového domu jiný a částečně se odvíjí od ročního období. Před zimou musí lidé na umístění většinou čekat, naopak během léta nejsou často kapacity zcela naplněny.

Dva v jednom

Nejnovější azylový dům vznikl na Pankráci v Horáčkově ulici a podle Petra Štěpánka, starosty Prahy 4, byl důvod jeho založení jasný. „Máme skoro 150 tisíc obyvatel, což je více než většina krajských měst, a tuto službu jsme tady neměli. Je určená pro lidi s dětmi, kteří se ocitnou v potížích z různých důvodů – ekonomických, sociálních, nemoci nebo třeba kvůli násilí v rodině.“

Azylový dům má 12 samostatných ubytovacích jednotek s 35 lůžky. Kromě poskytnutí klasických služeb nabízí i samostatné sociální bydlení. „Ve druhé části objektu máme pět sociálních bytů, které se postupně obsazují. Je to jiný styl ubytování než azylový dům. Tam už se lidé, kteří si prošli azylovým bydlením, učí žít naprosto samostatně. Mají vybavené byty, občasný dozor sociálního pracovníka. Když potřebují, mohou se přijít poradit, je to ale samostatné bydlení,“ řekla Ludmila Tomešová, zástupkyně ředitele Centra sociálních služeb Praha.

Související…

Chtějí se tu usadit a zakládat rodiny. Jak se žije imigrantům v PrazeCo paralyzuje nájemní bydlení v Praze? Stavební právo i AirbnbPředseda Zelených Petr Štěpánek o tom, jak řešit problém Airbnb

Příběh paní Kateřiny má prozatím šťastný konec. V současné době je to už několik let, co paní abstinuje. Stále podstupuje ambulantní léčbu a je vděčná, že v azylovém domě Šromova na pražském Černém Mostě, kde přebývá dodnes, dostala druhou šanci. „Jsem ráda za bydlení na azyláku. Mám dobrý pocit z toho, že jsem se z ulice dostala až sem. A mám radost z toho, že jsem dobrá máma a že abstinuju. Teď si chci udržet stálou práci a mít partnera, který bude mít rád mě i dceru.“

foto: Pražské centrum sociálních služeb, zdroj: Praha TV

Tipy redakce

Zneužívají fotek vašich dětí? Jak fungují digitální únosci

Zneužívají fotek vašich dětí? Jak fungují digitální únosci

O rodičích, kteří na internetu pilně dokumentují každý okamžik života svých...

Jiří Skalický: Praha by se neměla zakonzervovat v podobě z 80. let

Jiří Skalický: Praha by se neměla zakonzervovat v podobě z 80. let

Odbor památkové péče se v Praze stará o to, aby úpravy památek nebo objektů v...

Jan Rak: Realitu si každý vytváří podle sebe, až si to uvědomíme, bude tu ráj

Jan Rak: Realitu si každý vytváří podle sebe, až si to uvědomíme, bude tu ráj

Je realita to, co vidíme? Nebo si ji každý z nás vytváří po svém? Co nám vlastně o...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.